Když pokladní viděla první výplatu, rozplakala se. Ne štěstím. I odchod na WC si musely vybojovat, řekly nám pracovnice

14. 2. 2017 8:35

Každodenní stres, práce až nad hlavu a za to všechno mizerná mzda. Tak vypadají pracovní podmínky mnoha zaměstnanců v českých supermarketech, které však často vlastní zahraniční majitelé. Na Odborový svaz pracovníků obchodu (OSPO) se tak i v poslední době obracejí zvláště zaměstnanci hypermarketu Albert od holandské korporace Ahold, kde odměny často bývají dost nízké. Paní Alena z Moravskoslezského kraje, která patří k dlouholetým zaměstnankyním zmíněné prodejny, odborářům například uvedla: „Když u nás pokladní viděla svou mzdu za první měsíc práce, tak se rozplakala. Na výplatní pásce měla totiž 7 tisíc korun čistého…“

Když pokladní viděla první výplatu, rozplakala se. Ne štěstím. I odchod na WC si musely vybojovat, řekly nám pracovnice
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Výše mezd v různých typech velkoprodejen se v ale Česku dost liší. Poměrně přijatelně na „naše poměry“ mají na tom být pracovníci Lidlu. To si alespoň myslí hlavní pokladní Alena z ostravského regionu, která konstatovala: „Myslím si, že by se u nás v Albertu měly především srovnat platy a přiblížit se výši mezd v Lidlu, což je tak 17 až 19 tisíc hrubého. Pak by nebyla nouze o lidi, odpadly by fronty, byly by plné regály a v lepším pořádku i ceny. Často by i situaci prospělo nasadit vhodnějšího manažera, který umí prodejnu řídit a jednat lépe s podřízenými.“ 

Své kolegyni dává plně za pravdu i paní Jiřina z karvinského okresu, která pracuje v tomto hypermarketu už sedm let. Začínala jako pokladní s desíti tisíci čistého, ale to jen díky tomu, že se jí započítávala daňová úleva na dvě malé děti. Dnes, když už povýšila na odpovědnější pozici, dostává hodinovou mzdu asi o 20 korun vyšší. „Nemohu si stěžovat, na rozdíl od prodavaček z marketů v jiných krajích, že by nám nepropláceli přesčasy, nebo že by nás nutili po uzákonění nových pravidel pracovat ve všechny státní svátky. Hlavním problémem je ale přetíženost a neustálý stres na všech postech v těchto prodejnách. I ta pokladní nestojí jen za kasou, ale má řadu jiných úkolů, které si musí za směnu zvládnout. Pak neví, co dřív, a někdy se tak začnou tvořit fronty. Nicméně počty našich zaměstnanců spíše klesají, než rostou. Důležitými aspekty práce pokladních je i hmotná zodpovědnost a kontrola zboží od nakupujících zákazníků, aby nedocházelo ke ztrátám. Pokud to ženská od kasy pravidelně nedělá a přijde na to kontrola, může dostat i vyhazov. S povinnými přestávkami na svačinu či odskočením si na WC už problémy nemáme, ale i to jsme si musely postupem času vybojovat,“ řekla sympatická třicátnice z Ostravska. 

Mzdy prodavaček v supermarketech bývají mizerné, dokonce i v Praze

Paní Jiřina na rozdíl od některých svých kolegyň vstoupila už před časem do odborů a snaží se zasadit o to, aby měly prodavačky v Albertu slušné pracovní prostředí. „U nás na prodejně problémy s odbory nemáme, nadřízení je respektují. V jiných okresech Ostravska ale mají prodavačky strach do nich vstoupit. Bojí se, že je propustí, anebo že by měly problémy s manažery. Já jim říkám, ať jsou bez obav, že se přece jedná o běžný zákonný postup, za který je nemůže nikdo šikanovat. A v praxi to pak vypadá tak, že v prodejnách, kde odborové organizace fungují, mají vždy přijatelnější podmínky,“ dodala ještě Jiřina.

Anketa

Má kolem sebe Miloš Zeman na Pražském hradě dobré spolupracovníky?

30%
70%
hlasovalo: 3416 lidí

I když je celkem běžné, že lidé různých profesí mají ve velkých městech vyšší platy než v odlehlejších regionech, u prodávajících toto pravidlo zrovna moc neplatí, a to dokonce ani v Praze, která je známá svou daleko vyšší životní úrovní, než která panuje ve zbytku republiky. Tento překvapivý fakt dokazuje i vyjádření paní Inky, která prodává v jednom z pražských Albertů: „Můj základní pracovní úvazek na 160 hodin měsíčně mám reálně mnohem vyšší, ale neproplácí mi ho. Běžné také je, že za týden máme jen jeden den volna. Rozvrh směn na měsíc přestává platit už po pár dnech, protože se směny mění na poslední chvíli, bez možnosti změnu odmítnout, což je zase v rozporu se zákoníkem práce, podle nějž změna musí být provedena nejpozději 2 týdny před její platností, jinak může být provedena jen se souhlasem zaměstnance. Nikoho to ale nezajímá. Ve fondu přesčasových hodin bych tak měla mít za rok víc dní přesčasů, které mi ani nebyly vykompenzovány náhradním volnem, ani proplaceny po třech měsících, jak říká smlouva, prostě zmizely. Takhle jsem byla okradena o spoustu peněz. Když jsem se to snažila řešit, ničeho jsem se nedobrala. Porušování zákoníku práce, nedodržování přestávek, skoro nemožnost jít na toaletu nebo se najíst s odůvodněním – jsou fronty – to je na každodenním pořádku. Nově zavedené pravidlo mít pauzu až po 6 hodinách, anebo pouze pokud si člověk najde za sebe náhradu, už hraničí s týráním. Jak za sebe někoho najdete, když jsou všichni vytížení, to mi hlava nebere. A našlo by se toho daleko víc,“ prohlásila zkušená prodavačka. 

S těmito slovy souhlasila i její bývalá kolegyně Jana: „Teprve po 17 letech jsem se dopracovala k výplatě okolo 10 až 11 tisíc, naštěstí jsem dostala odvahu a rozum a z Albertu jsem před měsícem odešla, a vůbec toho nelituji.“

Šéf odborů kritizoval i lakomé zahraniční firmy

Žijeme ve svobodné zemi, a tak nikdo nemusí pracovat ve firmě za nízkou mzdu, kde se mu navíc nelíbí ani pracovní podmínky. Jenže v některých regionech, jako jsou například karvinský, ústecký, karlovarský či bruntálský, lze slušně placené zaměstnání jen těžko najít. Nepřispívají často k tomu ani zahraniční zaměstnavatelé, kteří platí v českých pobočkách lidem mnohonásobně nižší mzdy, než ve svých domovských zemích. 

Před pár týdny za to tvrdě zkritizoval švédskou firmu Mölnlycke, která v Moravskoslezském kraji vyrábí zdravotnický materiál, šéf českých odborů Josef  Středula. Ten vytkl i dalším cizím korporacím, že u nás sice pobírají výhodné investiční pobídky, ale své pracovníky slušně zaplatit nechtějí. V  takovém prostředí pak zvláště mladé ženy, které kvůli péči o menší děti nejsou schopné ani dojíždět jinam, přijímají hůře placenou práci v supermarketech, protože jiná, lépe honorovaná, se mnohdy nenabízí.  

Vhodnou obranou proti tomu má však být, podle názorů mnoha politiků, odborářských funkcionářů, ale i zkušených zaměstnanců z velkoprodejen, založit v marketech odborové organizace. „Zaměstnanci se nesmějí bát, málokdo z nich například ví, že odbory lze založit i anonymně, tedy ne přímo na svém pracovišti. Pak mohou lidé v případných sporech se zaměstnavatelem hledat účinnou soudní ochranu u odborářských právníků. Navíc v dnešní době, kdy bývá zaměstnanců v dělnických i jiných náročných oborech nedostatek, se nemusejí o ztrátu místa obávat,“ prohlásila tisková mluvčí Odborového svazu pracovníků obchodu Eva Presová. 

Ahold: Nedorozumění. Platy jsme zvedli o 8,5 procenta

„V pracovněprávních vztazích plně dodržujeme legislativu a také vedeme pravidelný dialog s odborovými organizacemi. Pokud máme od kolegů na prodejnách stížnosti, neprodleně je řešíme, a to i ve spolupráci s odborovým svazem OSPO. Dle dosavadní zkušenosti se většinou jedná o nedorozumění, nikoli o systémové chyby. Co se týká odměňování, veřejně jsme komunikovali navýšení platů za loňský i letošní rok. Pro shrnutí, v loňském roce se průměrná mzda provozních zaměstnanců zvýšila o 11,7 procent. Letos jsme navýšili mzdy kolegů na provozních pozicích v průměru o 8,5 procent,“ vyjádřil se – na dotaz ParlamentnichListů.cz ohledně pracovních podmínek v hypermarketech Albert – ředitel odboru komunikace Ahold Czech Republic a.s. Jiří Mareček. Ten k tomu pak ještě dodal: „Balíček odměňování není založený pouze na základní mzdě, ale doplňujeme jej o variabilní odměnu a další finanční i nefinanční benefity, jako například příspěvek na dopravu, příspěvek na penzijní spoření nebo stravenky. Odpracované hodiny řešíme buďto náhradním volnem a v případě, že to není možné v dohodnuté době, proplácíme je. Pokud v individuálních případech dojde k nesrovnalostem, mají zaměstnanci možnost požádat o prověření.“

Z vyjádření tiskové mluvčí odborů Evy Presové, ale především ze slov provozních zaměstnanců Aholdu vyplývá, že platy i pracovní podmínky se na různých prodejnách Albertu mohou lišit.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Štěpán

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sekyra jak prase? Tyhle peníze chce ČT. Z jednání se chodilo „na slovíčko“ ven, tak ostré to bylo

4:38 Sekyra jak prase? Tyhle peníze chce ČT. Z jednání se chodilo „na slovíčko“ ven, tak ostré to bylo

Rada ČT by měla příští středu schvalovat rozpočet veřejnoprávní televize na rok 2020. ParlamentnímLi…