Lidé to vidí. O čem se doteď mlčelo. Drulák zašel zatím nejdále

19.10.2022 4:44 | Reportáž

„Velké části svrchovanosti jsme se vzdali. Někdy z dobrých důvodů, někdy ze špatných důvodů, někdy jsme se jí vzdali, aniž jsme si toho všimli,“ uvedl politolog profesor Petr Drulák na besedě v Brně při představování nové knihy. Upozorňuje na zdegenerovaný liberalismus, který je zastoupen hlavními stranami politického spektra, „globalizovaný, europeizovaný liberalismus“. „Co dělá Brusel v oblasti energetiky, co se dnes děje na Ukrajině, jsou věci, které považuji za naprosto zničující jak pro naši prosperitu, tak pro naši bezpečnost,“ uvedl.

Lidé to vidí. O čem se doteď mlčelo. Drulák zašel zatím nejdále
Foto: Daniela Černá
Popisek: Profesor Petr Drulák představil knihu Svrchovanost zprava i zleva v Brně

„Základní myšlenka je, že svrchovanost patří k nejdůležitějším výdobytkům evropské civilizace. Svrchovaný stát neměli nikde jinde,“ vysvětloval při představení nové česko-slovenské knihy Svrchovanost zprava i zleva politolog profesor Petr Drulák na přednášce v Brně. „Představa, že by lidé měli žít ve svrchovaném teritoriálním státě, je ryze evropská a souvisí s dalšími evropskými výdobytky. Nejdůležitější pro mě osobně byl výdobytek evropské demokracie. Neříkám, že Evropané jsou jediní, kdo mají demokracii, ale náš model je spojený se svrchovaností. Platí, že když nežijete ve svrchovaném státě, nemůžete žít ani v demokratickém státě. Buď máte svrchovaný stát a pak má demokracie smysl, nebo stát není svrchovaný, pravidelně organizujete volby, ale ty jsou na nic, protože podstatná rozhodnutí se dělají někde jinde.“ Spojitost mezi svrchovaností a demokracií je podle Druláka naprosto zásadní a aktuální. „Velké části svrchovanosti jsme se vzdali. Někdy z dobrých důvodů, někdy ze špatných důvodů, někdy jsme se jí vzdali, aniž jsme si toho všimli,“ poznamenal.

O svobodu nás připravuje zdegradovaný europeizovaný liberalismus

Pak vysvětlil i pokračování názvu knihy, a to zprava i zleva. „Ta je možná ještě důležitější. Ti, kteří si všímají úbytku demokracie, stojí napravo i nalevo, ti, co úbytek organizují nebo mu přinejmenším nečinně přihlížejí, jsou v širokém středu, řeknu v liberálním středu. Nemyslím tím klasický liberalismus 19. století, který bojoval za svobodu a demokracii, ale liberalismus, který vidíme dnes. Zdegenerovaný liberalismus, který je zastoupen hlavními stranami politického spektra, globalizovaný, europeizovaný liberalismus,“ dodává s tím, že tohle je jedna ze sil, která nás připravuje o svobodu.

Svrchovanost zprava i zleva. Foto: Daniela Černá
               

„Je velká chyba, když se dvě skupiny vůči sobě vymezují. Místo toho, aby si uvědomily, že hlavní problém je ve středu, přesto útočí jeden na druhého. Tato kniha a další aktivity mají pomoci tomu uvědomit si, že ve velkých otázkách neliberální levice i pravice jsou na stejné lodi. Ten, kdo je ohrožuje, je v podivném středu, který si říká z nějakých důvodů liberální a hlásí se k progresivismu,“ popsal Drulák. V autorském kolektivu, který knihu připravoval, proto lze najít řadu různých osobností, např. Ilonu Švihlíkovou nebo Michala Semína. „To, co nás spojovalo, bylo, že svrchovanost je jedním z konceptů, na kterém se shodneme. Dalším může být svoboda projevu. Když chcete demokracii, musíte mít možnost svobodně diskutovat,“ dodal. Kniha vyjadřuje určitou představu o spojenectví. Knihou aktivity nekončí. V těchto měsících vzniká spolek Svatopluk, který má za cíl věnovat se otázkám, které jsou zprava i zleva důležité a o kterých víme, že se je zběsilý liberální střed snaží vyhladit a potlačit.    

„Co dělá Brusel v oblasti energetiky, považuji za zničující.“

Ke knize ještě Drulák podotkl, že o svrchovanost přicházíme v rámci euroatlantického impéria. „Po druhé světové válce vzniká systém euroatlantického impéria, kdy evropská integrace je součástí amerického způsobu vlády. V 90. letech se k tomu rádi připojujeme, dávalo nám to smysl,“ popisoval. To, čemu čelíme v posledních patnácti nebo dvaceti letech, už často popírá myšlenky, s kterými někteří z nás v 90. letech instituce jako EU a NATO vnímali. „Co dělá Brusel v oblasti energetiky, co se dnes děje na Ukrajině, jsou věci, které považuji za naprosto zničující jak pro naši prosperitu, tak pro naši bezpečnost. Otázka suverenity je velmi důležitá. Jsme malý středoevropský stát, vždycky budeme potřebovat být součástí nějakého spojenectví nebo partnerství. Ale partnerství může být strukturováno tak, aby respektovalo suverenitu mnohem více, než umožňuje současný systém,“ dodal.       

Hostem diskuse byl i Michal Semín, který byl spoluautorem knihy. „Co nás spojuje, je, že nemůžeme koncepty rozvíjet, protože se stále více integrujeme do nadnárodních struktur. Čím více jsme obíráni o pravomoci vládnout si sami, tím více se znemožňuje politika jako taková. Nakonec se politický život koncentruje kolem apolitických témat, jako je korupce a kdo komu co provedl. Základní témata jsme přestali řešit, protože je řeší nadnárodní struktury. Abychom vůbec měli možnost provádět v naší zemi nějakou autentickou politiku, musíme si vzít zemi zpět do svých rukou,“ uvedl Semín. V tuto chvíli se podle něj nacházíme v situaci, kdy lidé z konzervativní pravice i levice mají pocit, že se nacházejí v cele a snaží se z ní dostat ven.

Systém se stává čím dál méně snesitelným

První dotaz z publika byl o tom, jestli „nás není příliš málo?“ Jestli nejde o vnucování myšlenek většině, kterou to vůbec nezajímá? „Pochybnosti o smysluplnosti jednání si koneckonců klademe pořád. Možná v posledních letech je doba příznivější v tom, že se ukazuje, že systém, v němž žijeme, se stává čím dál méně snesitelným. Lidé si to uvědomují více než dříve. Došlo k určitým mezníkům a jedním z nich byl covid a všechna represivní opatření. Povinné očkování byl nesmysl, možná se časem ukáže, že to byl zločin. Nyní s tím, co se děje na Ukrajině, jak na to reagujeme, že jsme Rusku vyhlásili ekonomickou válku, to je zásadní chyba, která nás všechny strašně poškodí. V horizontu několika let se bez ruského plynu neobejdeme, a to jsou fakta. Další věc je omezování svobody projevu v okamžiku, kdy jde o migraci, gender, nenávistná kampaň určitých menšin vůči těm, kteří hájí tradiční hodnoty. Proto bych řekl, že možná společnost bude citlivější vůči tématům více než dříve,“ vysvětloval profesor.

Přichází jedno z nejtěžších období

Co přichází v následujících měsících, bude podle Druláka jedna z nejtěžších zim, které jsme zažili. „Pokud přijdou záplavy, je jasné, že základní rána přichází z vyšší moci. Nikdo za to nemůže. Ale energetická krize je krize umělá, vyvolaná chybnými rozhodnutími v Bruselu, který se rozhodl zničit naši energetickou základnu, která je postavená na fosilních palivech a jaderné energetice. Také chybnými rozhodnutími vlád v Praze. Nejen té současné. Ta současná se připojila k šílené politice, kterou děláme vůči Rusku a Ukrajině. I ty předchozí se podílely na různých green dealových věcech," uvedl Drulák. „Lidé budou otevřenější k tomu, klást si otázky, které si obvykle nekladou. V okamžiku, kdy zjistíte, že systém od základu nefunguje, je důležité být připravený s nějakou odpovědí. Tím jsem se vyjádřil, proč mi dává smysl něco takového dělat. Jdeme do doby, která nás před tyto otázky postaví, pokud nebudeme schopní přijít s odpovědí, která bude jiná než pokračování současného nevyhovujícího stavu, tak jsme selhali a za toto selhání tvrdě zaplatíme my, naše děti a ti, co přijdou po nich.“

„Můžeme si klást otázku, jestli pád do bídy bude odrazovým můstkem. Já si myslím, že musí přijít ještě něco jiného,“ podotkl Semín.
      

Beseda s prof. Drulákem ve Společenském centru Brno-sever. Foto: Daniela Černá


 

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

COVID

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: Daniela Černá

Andrej Babiš byl položen dotaz

Nemyslíte, že si za vyhrocenou kampaň můžete do značné míry sám?

Nebyl jste to náhodou vy, kdo neuměl nic jiného než útočit na své protivníky? Řekl byste, že jste politik, co umí dělat kompromisy nebo ustoupit? Vždyť se proti vám staví i vlastní členové hnutí nebo bývalý koaliční partneři. Proč asi?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Spal ty noviny od Babiše!“ A pak už nepřivezla nákup. Senioři promluvili

10:14 „Spal ty noviny od Babiše!“ A pak už nepřivezla nákup. Senioři promluvili

Senioři se čím dál častěji setkávají s nátlakem, manipulací a vydíráním kvůli svým volebním preferen…