„Večer po příjezdu do hlavního města Kréty Heraklion se procházím ulicemi. Je víkend a všude okolo panuje čilý ruch. Restaurace i kavárny jsou plné usmívajících se lidí. Na první pohled byste tíživou ekonomickou situaci země neodhalili. Když se však podíváte podruhé, krize je patrná i zde na Krétě, která je i bez cestovního ruchu na rozdíl od dalších ostrovů prakticky soběstačná,“ píše Patrikarakos. Druhý den vyjíždí ve společnosti místního rodáka Georgose Chatzidakise na venkov, kde tento učitel cizích jazyků vlastní sad olivovníků. Řeč se okamžitě stáčí k současným problémům a Německu, které patří nyní v Řecku k nejméně oblíbeným zemím na světě.

„Za války Němci zničili přes tisíc krétských vesnic. Potom je tu ta slavná půjčka, ke které Němci přinutili tehdejší řeckou vládu. Dali jsme jim 90 % našich zlatých rezerv, díky kterým mohli živit své vojáky. Myslím, že by na nás neměli takto ukazovat prstem. Před více než 70 lety vymazali z mapy tisíc zdejších vesnic. Na těchto místech byly nalezeny stovky koster dětí. Měli bychom dát všechny tyto fotografie do alba a poslat je německému ministru financí Wolfgangu Schäublemu k narozeninám,“ říká Georgos. Po příjezdu do městečka Matala se dává autor textu do řeči s majitelem dvou zdejších hotelů Heraclem Molosisem.