Novela zákonů o České televizi, respektive Českém rozhlasu, neřeší podle kritiků to, co je třeba řešit, ale scvrkla se pouze na volbu kontrolních orgánů veřejnoprávních rad. Místo patnáctičlenných rad ČT a ČRo, které volí Poslanecká sněmovna, mají vzniknout téměř dvojnásobně početné rady, do nichž po jednom zástupci deleguje každá parlamentní strana a dále pak 22 vybraných organizací, z nichž především u tvůrčích svazů je varovný možný střet zájmů. Seznam vybraných subjektů uvedených v příloze novely nutně vyvolává dojem, že kontrolu nad oběma institucemi by převzali lidé blízcí platformě Svobodu médiím, která se na výběru organizací podílela. V jejím výboru najdeme advokátku Hanu Marvanovou, mezi podporovateli pak Tomáše Halíka, Karla Schwarzenberga, Fero Feniče či Tomáše Klvaňu.
Právě advokátka Hana Marvanová vystoupila na semináři volebního výboru Poslanecké sněmovny, který byl k tomuto tématu uspořádán. „Je třeba posílit nezávislost médií veřejné služby. Zejména jde o to, aby mediální rady byly orgány veřejnosti, které budou dohlížet na to, že média veřejné služby plní své poslání. Cílem je odpolitizovat mediální rady, stávající radní jsou spojeni s politickými stranami, což je v rozporu s principem uvedeným v zákoně. Druhým důležitým momentem je zavedení standardního způsobu kontroly hospodaření. Česká televize má k dispozici sedm miliard, Český rozhlas dvě miliardy. Jsou to obrovské prostředky, s nimiž hospodaří generální ředitelé a jejich zástupci. Podle této novely se zřizuje správní rada, která bude mít právo odsouhlasit, nebo zamítnout rozhodnutí, která navrhne generální ředitel,“ vysvětlila Hana Marvanová.
Předseda Legislativní rady vlády novelu zákona tvrdě zkritizoval
Po ní dostal slovo ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jan Chvojka, který upozornil, že na semináři vystupuje jako předseda Legislativní rady vlády. „Navrhoval jsem negativní stanovisko, vláda nakonec dala k novele stanovisko neutrální. Považuji za neodpovědné projednávat takový zákon ve volebním roce, přijde mi to podivné. V samotném materiálu vidí vláda první zásadní problém v neveřejnosti jednání správní rady a nepřítomnosti generálního ředitele na jednáních,“ poukázal ministr na paradox, že místo požadované transparentnosti bude značnými pravomocemi obdařená správní rada jednat v utajení. Zkritizoval také nelogičnost návrhu, v jehož paragrafu 8 odstavci 5 se nijak nevymezují „zásadní rozhodnutí“, o nichž bude správní rada rozhodovat, ale určovat je bude statut ČT a ČRo.
Vznikem správní rady je tak funkce generálního ředitele suspendována na roli operativního řízení. Za velice problematický také považuje způsob nominace do mediálních rad. „Absolutně jsem nepochopil, proč tam jsou zrovna tyto instituce, proč tam je tolik subjektů napojených na obchodní zájmy, které ve veřejnoprávních médiích mohou mít, proč tam nejsou jiné, třeba ochránci přírody a podobně. Když se podíváme, jak ten zákon funguje dnes, tak navrhovaná novela není krokem vpřed, ale dozadu nebo mimo. Přináší zhoršení stavu, kdy tam budou mít převahu zástupci spolků, o nichž nevíme, jak byly vybrány,“ kritizoval předloženou novelu předseda Legislativní rady vlády Jan Chvojka s dovětkem, že je to legislativně-právní paskvil.
Jak dopadne volební spolek KDU-ČSL, Gazdíkových Starostů, SNK-ED a dalších hnutí?Anketa
Česká televize utrácí 2,3 miliardy v soukromých produkcích, nikdo neví jak
K některým námitkám proti novele by se podle svých slov přidal i jeden z předkladatelů novely Martin Komárek, jenž ale zdůraznil, že si za zákonem stojí a že je dobrý. „Významně vylepšuje vady mediálního systému. Jedna z nich je ta, že peníze, s nimiž hospodaří Česká televize a Český rozhlas, jsou nejméně kontrolovanými veřejnými penězi nejen v České republice, nejen v Evropě, ale podle mě i na světě, pokud nebereme v úvahu fondy různých diktátorů. Rady ČT a ČRo nemají kontrolní pravomoc, jejich členové dostávají plat od ředitelů České televize a Českého rozhlasu, radní se mohou podílet na různých výhodách, které televize a rozhlas mohou poskytnout. Druhou chybou, která z toho vyplývá, je, že generální ředitelé jsou absolutními pány nad všemi penězi, s nimiž hospodaří. Česká televize zhruba třetinu, 2,3 miliardy, utrácí v soukromých produkcích. Nikdo neví jak, nikdo neví proč,“ konstatoval Martin Komárek s tím, že novela bere moc nad veřejnoprávními médii z rukou politiků.
Psali jsme:
Politický komentátor a předseda Klubu na obranu demokracie Bohumil Doležal prohlásil, že pokus o jmenování správních rad je snahou, aby se Česká televize a Český rozhlas ocitly pod trvalou kuratelou. „Pokud se při výběru členů rad obcházejí výsledky voleb, jde o pohrdání Parlamentem a demokracií. V návrhu se uvádí, že kritériem při výběru organizací byla jejich úctyhodnost a důstojnost, jejich zástupci mají představovat elitu národa. Dovolím si upozornit, že elita je subjektivní a proměnlivý pojem a pokus o její institucionalizaci otvírá bránu manipulaci. Je to pokus o nečistou politickou hru. Zároveň je třeba konstatovat, že navržené organizace představují jen malý výsek společnosti, a je otázka, zda a nakolik opravdu zastupují ty, které mají reprezentovat. Politické strany zastoupené ve Sněmovně, které prošly sítem voleb, staví novela těmto organizacím na roveň. Jde o kýčovité elitářství,“ kritizoval Bohumil Doležal návrh novely.
Nové obsazení rad dává možnost manipulování veřejnoprávními médii
Nelíbí se mu ani to, že navrhovatelé se odvolávají na německý, respektive bavorský model. „Je to zase jakási forma nátlaku poukazováním na úctyhodnost. Model je problematický sám o sobě, na naše poměry se nehodí. Je velký rozdíl mezi bavorským a naším politickým prostředím. Poslanecká sněmovna má právo podílet se na kontrole. Na podzim proběhnou parlamentní a začátkem příštího roku prezidentské volby. Obojí bude mít velký vliv na další osud demokracie v České republice. Tento návrh na obsazení rad dává možnost manipulování veřejnoprávními médii při obcházení demokratických výsledků voleb. Při prosazování se vůči volitelům používá podobně populistického nátlaku, jako to činila ‚Rekonstrukce státu‘ při shánění podpory pro ten tzv. protikorupční zákon před volbami 2013. Z toho všeho jako závěr plyne, že ta novela je špatná. Nevidím jediný důvod, proč by ji Poslanecká sněmovna neměla smést se stolu,“ uzavřel svůj příspěvek Bohumil Doležal.
Účastníci diskusního panelu pak dostali prostor pro krátké reakce na to, co zaznělo. „Občas máme v Parlamentu takové fráze. Když nemáme argument a chceme něco tzv. smést se stolu, to je jedna z těch frází, tak řekneme, že to je legislativní paskvil. Nikdo přesně neví, co to je, ale tím vlastně chceme říct, že se nám to nelíbí. Tak tenhle argument neuznávám,“ podotkl Martin Komárek ke slovům šéfa Legislativní rady vlády. „Nemá to žádnou právní vadu, to pan ministr jistě ví, jinak by to vláda smetla se stolu. Výtka o volebním roce je namístě. Byl bych rád, kdyby se Ministerstvo kultury neleklo tlaku především ze strany České televize a tento návrh dokončilo a předložilo před dvěma lety. Ale nestalo se. Předkládáme to i s tímto vědomím, protože jsme si vědomi, že současné zákony, které neumožňují kontrolu veřejných peněz nebo jsou natolik špatné, musí být opraveny i při vědomí, že se tento zákon může stát předmětem demagogické debaty,“ vysvětlil Martin Komárek.
Zrušme Parlament, ať rozhodují ctihodné subjekty, které vybere Marvanová
Ministr Jan Chvojka však trval na svém, že novely zákonů o České televizi a Českém rozhlase jsou paskvilem, a to legislativním i logickým. „No a k tomu způsobu obsazování rad, tak to pojďme zkusit. Zrušme Parlament, zrušme vládu, dosaďme tam nějakých padesát subjektů, prostě někoho vybraného. Opravdu si nemyslím, že máme zpolitizované rady. Jsem sedm let poslancem a než jsem se stal ministrem, tak jsem se vždy snažil být v poslanecké kanceláři voličům k dispozici. Chodili za mnou lidé, že mají problém s exekucemi, že mají nízký důchod a se spoustou dalších věcí. Ale za těch sedm let za mnou nepřišel nikdo kvůli tomu – jak říkala paní kolegyně Marvanová – že by byla zásadní veřejná výtka k tomu, že máme zpolitizované mediální rady. To je nesmysl,“ zhodnotil předseda Legislativní rady vlády jeden argument z dílny platformy Svobodu médiím.
Když se někdo volí v Poslanecké sněmovně, tak je tam politika podle ministra přítomna vždy, ale ne proto, že je volba zpolitizovaná, ale že se musí dohodnout nějaká většina. „Tak zrušme volbu Sněmovnou také v případě veřejného ochránce, protože když ji volí Sněmovna, tak je v duchu této logiky také zpolitizovaná. Tak místo volby ve Sněmovně řekněme, že to rozhodne pět nějakých ctihodných subjektů, které vybere paní doktorka Marvanová,“ pobavil ministr Jan Chvojka polovinu přítomných, zatímco jmenovaná advokátka a její podporovatelé dali najevo rozhořčení nad tímto rýpnutím. „Je snad volba veřejného ochránce práv zpolitizovaná, nebo ne? A dosaďme tam někoho, kdo o něm ze zákona rozhodne. Vždyť je to nesmysl,“ uznal ministr, že nápad Marvanové a spol. už dostatečně vylíčil jako naprosto absurdní.
Celou dobu jste voliče lákali na to, že ten problém je a že ho vyřešíte
To si bývalá předsedkyně Unie svobody nenechala líbit. „Je smutné poslouchat pana ministra Chvojku, který je ve vládě za ČSSD, v jejímž programu je odpolitizování mediálních rad. Měly to v programu všechny tři koaliční strany a na základě toho to bylo zařazeno do vládního prohlášení. Vůbec tedy nerozumím, proč takhle pan ministr mluví. Vyhráli jste s tím volby, a ve chvíli, kdy má ČSSD většinu v Radě ČT, tak od svých volebních slibů upustíte? A dokonce říkáte, že zpolitizování neexistuje. Vy sám jste, pane ministře, při jedné debatě připustil, že v radách jsou zástupci politických stran. O členu Rady ČT panu Šarapatkovi jste řekl, že tam je za TOP 09. A teď říkáte, že ten problém tam není? Že jste celou dobu voliče lákali na to, že ten problém je a že ho vyřešíte? A ten seznam organizací jsem nezpracovávala já za Svobodu médiím, ale Ministerstvo kultury na základě toho, co je v tom německém modelu,“ bránila se Hana Marvanová útokem.
Kromě ministra Chvojky s ní nesouhlasil ani politický komentátor Bohumil Doležal, jenž si na úvod neodpustil rýpnutí, že advokátka mnohonásobně překročila povolený čas. „Nebudu mluvit tak dlouho jako paní doktorka Marvanová, jak je jejím zvykem. Ale nechápu, proč má být věc, která se týká politických záležitostí a politického zpravodajství, odpolitizovaná. Vždyť to je naprostý nesmysl. A pokud jde o kompetenci, tak Poslanecká sněmovna je daleko kompetentnější orgán právě proto, že má politický fundament, který je daný volbami. Tady je soupis dvaadvaceti organizací, za Parlament bude zástupců mnohem méně, to je degradace politiky. V této zemi se šíleně pohrdá politikou. Je to naše politika a my jsme si ty lidi zvolili. To, co se tu předvádí, je nepolitická politika. A zmiňovaná nezávislost je sice moc fajn, ale aby mohl být člověk nezávislý, musí být na něčem závislý. Ještě nemluvím tak dlouho, pane Komárku,“ ohradil se Bohumil Doležal proti poznámce poslance, jenž zřejmě oplácel šťouchanec do advokátky, která s ním je v této věci na jedné lodi.
Mezi vybranými jsou i tři subjekty ze spolku Marvanové Vraťte nám stát
Ministr Jan Chvojka se vrátil k tvrzením Hany Marvanové. „Tady neustále někdo několik měsíců argumentuje, že to je výtvor Ministerstva kultury. Paní náměstkyně Kalistová říká, že ne. To, že něco bylo před několika lety na Ministerstvu kultury, neznamená, že to je finální výtvor Ministerstva kultury. Za druhé jsem neřekl, že pan Šarapatka je nominován za TOP 09, ale že ho TOP 09 podporovala. Paní Marvanová, která v politice dlouho byla, zřejmě nepochopila podstatu politiky. Když má být někdo zvolen ve Sněmovně, tak musí najít politickou podporu. To, že se na kandidátech strany dohodnou, neznamená, že jsou výsledkem špinavých dohod. A paní Marvanová, nevěřím vám, že jste na tom návrhu nepracovala a že jste se k němu dostala jak slepá k houslím. Vy jste byla v iniciativě Vraťte nám stát a tři subjekty z těch dvaadvaceti vybraných jsou z toho vašeho spolku Vraťte nám stát. Mě by zajímalo, proč tomu tak je,“ pozastavil se člen vlády nad propojením partiček kolem Hany Marvanové.
Slovo pak dostali zástupci veřejnosti, i když tu hojně reprezentovali především členové těch organizací, které si brousí zuby na to, jak budou po schválení novely delegovat sobě blízké lidi do Rady České televize i Rady Českého rozhlasu. „Já jsem Jan Payne a jsem tady za Českou lékařskou společnost Jana Evangelisty Purkyně. To je jedna z těch organizací, která by měla delegovat své zástupce do rady. Mě zaujal paradox, v němž se pohybuje pan ministr Chvojka. Je reprezentantem politiky, která vznikla v Parlamentu na základě voleb, ale jako ministr tu je pro ochranu menšin. On však ty menšiny naprosto zadupává do země. Demokracie stojí na tom, že ochraňuje menšiny. Je potřeba především chránit práva menšin a práva jednotlivců, což je úkol médií veřejné služby. Navrhovaný zákon dává možnost, aby i ty menšiny dostaly svůj hlas,“ tvrdil Jan Payne.
My lékaři jsme opravdová elita, tak máme nárok na místa v radách
„Tento přístup je napadán za elitářství. Ano, například Purkyňova společnost sdružuje třicet pět tisíc lékařů. Podle průzkumu veřejného mínění jsou lékaři opravdová elita. Lékaři, učitelé a vědci platí za nejrespektovanější profese. Tento zákon dává možnost, aby tady fungovala demokracie. Jinak nám hrozí, že přijde nějaká strana, která vyhraje volby a pak si to většinou totálně zmanipuluje,“ varoval neurolog. „To je úplně mimo logiku. Pan kolega je ve střetu zájmů. Já ho chápu, je na tom seznamu, tak ho hájí. Kdyby na něm nebyl, tak ho hájit nebude. Ale co má tento návrh společného s menšinami? Jenom opakuji, že jsou desítky spolků, které také mohou chtít nominovat své zástupce. Tady máte nějaké vybrané subjekty, které si tam mohou delegovat kohokoli. A když jsme u té politizace. V minulosti Sněmovna zabránila tomu, aby se do rad dostalo spoustu vyloženě politických nominantů. Ale teď si tam těch dvaadvacet subjektů může napřímo delegovat kohokoli,“ upozornil ministr Jan Chvojka.
„Jestliže jedna strana má dnes takovou převahu v radě, tak chápu, že pan ministr tady hájí menšinové stanovisko vlády, že se nic měnit nemá. Já naopak myslím, že těch důvodů ke změně je hodně. Od zákonodárců očekáváme, že schválí takový zákon, aby veřejnoprávní média běžela alespoň tak dobře, jako běží v Německu. Politická moc nemá ovládat média, nemá je řídit,“ přihlásil se o slovo Martin Vadas, předseda Českého a filmového svazu FITES, jenž ale zapomněl říct, že mezi vybranými spolky je i FITES. „To přece neznamená, když se Poslanecká sněmovna podílí na zvolení rad, že ovládá veřejnoprávní média. To je naprostý nesmysl. Poslanecká sněmovna zastupuje pluralitní složení společnosti, což se opírá o výsledky demokratických voleb, proto má právo se na tomto podílet. Jinak se rozhodování dostane do rukou subjektů, které jsou mnohem netransparentnější, než je Poslanecká sněmovna,“ vysvětlil Bohumil Doležal.
Vyberete si toho, kdo se vám hodí, a budete Českou televizi ovládat
Z míst pro veřejnost se přihlásil Martin Kolovratník, jenž vysekl poklonu předřečníkovi. „Chci zatleskat panu Doležalovi, řekl to naprosto úžasným způsobem. Z toho, co tu zaznělo, cítím, že my politici jsme nějací zákulisní hráči, naše rozhodování je špinavé, bůhví co za ním je. Budu citovat z médií vyjádření podporovatelů tohoto zákona: ‚Stávající způsob volby do rad médií veřejné služby přece není nic jiného než nebezpečné maskování snah lobbistů a některých politiků oslabit média a ovládat je‘. Tak to mě hodně mrzí. Byl jsem dvanáct let členem managementu Českého rozhlasu na pozici ředitele regionální stanice. Rady byly různě kvalitní a různě obsazené, ale na své pozici jsem nikdy nezaznamenal nějaké ovlivňování zpravodajství či obsahu vysílání. Když jsem se s tím návrhem poprvé seznámil, říkal jsem si, že na tom něco je. Ale když jsem šel do detailů, tak vidím spoustu chyb: ať už konstrukci rad, správní radu, omezení pravomocí generálního ředitele,“ konstatoval poslanec hnutí ANO.
Ing. Martin Kolovratník
Když upozornil, že Asociace producentů v audiovizi, ARAS, FITES či Herecká asociace z onoho seznamu jsou v nějakém obchodním zájmu s Českou televizí, skočil mu rozlícený šéf FITESu Vadas do řeči, ale politik se ho jen v klidu zeptal, jestli může pokračovat. „Vy si najednou vyberete, koho si dáte do rady, a budete v tomto případě tu televizi ovládat. Zeptám se provokativně, proč zrovna biskupové, novináři, sportovci jsou nadějnější pro členství podle vás než třeba včelaři, Sdružení dobrovolných hasičů, které má asi 350 tisíc členů v České republice. Tento návrh ruší rovnost před zákonem, takže je nedemokratický. Shoduji se také s ministrem Chvojkou, byť je z jiné strany. Volili jsme prezidium NKÚ, výbor Státního fondu dopravní infrastruktury, který každý rok rozhoduje o zhruba 80 miliardách a další instituce. Ten, kdo byl volen, musel také získat politickou shodu a nadpoloviční podporu. To je základ demokracie, kterou tu máme, a tento návrh to zcela staví na hlavu. Nemůžu s ním souhlasit,“ vysvětlil Martin Kolovratník.
Na ministrovi je vidět, že po právech šel do ČSSD a nic jiného nedělal
Z opačné strany zareagoval poslanec KDU-ČSL Ivan Gabal konstatováním, že zažil třikrát volbu do mediálních rad a vždy se hlasovalo na základě politických dohod v zákulisí. „V tomto systému nemá žádná osobnost, kterou navrhne kdokoli, šanci projít. Projdou jenom lidé přímo nominovaní politickými stranami za jakoukoli organizaci. V současné době převaha ČSSD znamená, že ministr Chvojka není schopen obhajovat pozici vlády, obhajuje pozici ČSSD. Všichni vnímáme, jak je teď důležité zajišťovat u takových organizací reprezentativnost nejenom vůči politickému establishmentu včetně Parlamentu, když schopnost Parlamentu reprezentovat další vrstvy společenského života významně klesla. Proto se dosavadní model vyčerpal a je třeba ho občerstvit dalšími společenskými organizacemi a institucemi, které daleko přesahují kompetenci Parlamentu. Jde o to odpolitizovat rady, ale i tak politické strany mezi vybranými organizacemi zůstávají,“ připomněl Ivan Gabal.
„Rád bych zdůraznil, že přistupujeme v řadě oblastí ke změnám, u nichž je patrné, že systém zajišťují proti přílišné dominanci některých politických stran. Pan Chvojka by měl být první, kdo při pohledu na preference by měl usilovat o změnu v tom systému. Protože až budou mít 85 poslanců, tak hádejte, co udělají s radami obou dvou médií,“ varoval lidovecký poslanec před pravděpodobným vítězem podzimních voleb a pustil se do Jana Chvojky, který krátce předtím musel odejít. „Pan ministr ani neví, že Spolek ochránců přírody je reprezentován v Zeleném kruhu. Nebudu se bavit o jeho nekompetentnosti. Na něm je vidět, že po právech nastoupil do ČSSD a od té doby nedělal nic jiného,“ tepal bývalý vedoucí oddělení politické analýzy Kanceláře prezidenta republiky za Václava Havla a později šéf volební kampaně Občanského hnutí koaličního ministra. „Cílem nás poslanců, co návrh předkládáme, není, abychom pro sebe nebo pro někoho jiného veřejnoprávní média ovládli,“ ujistil ještě Ivan Gabal přítomné.
Jestli si myslíte, že to je Kostnický koncil, tak jste sem chodit nemusel
Ze čtyř hlavních řečníků prvního diskusního panelu však v závěru zůstali jen dva, a to oba zastánci novely, Martin Komárek a Hana Marvanová. Z jejích kritiků po ministru Janu Chvojkovi opustil bitevní pole i politický komentátor Bohumil Doležal, k jehož odchodu došlo dost náhle po dalším z jeho krátkých vystoupení. „Pan Komárek tady mluvil o tom, že ten návrh dvaadvaceti organizací je nekompletní a že je k diskusi. Proč se o tom debatuje až teď, když už to bylo předloženo? To je jedna věc. Ale ten návrh sám vede do pekla! Protože je špatný. Ve stávající verzi nebyli žádným způsobem limitovaní navrhovatelé. Ta koncepce byla správná i tím, že byla v kompetenci Poslanecké sněmovny. Mě zaráží obsazení tohoto semináře, že někteří odborníci nebyli vůbec pozvaní. Já jsem obyčejný důchodce, nejsem ani člen Lékařské společnosti, neangažuju se ani ve Vraťte nám stát ani Svobodu médiím. To považuji za hodně nešťastné a přirovnal bych to ke Kostnickému koncilu,“ popíchl Bohumil Doležal organizátory.
Seminář se konal pod záštitou předsedy volebního výboru Martina Komárka a jeho reakce byla až brutální. „Já se na vás teď zlobím, pane Doležale, vy jste sem nemusel chodit, jestli si myslíte, že to je Kostnický koncil. Toto je veřejný seminář pořádaný Poslaneckou sněmovnou. Pokud jste měl uši, tak jste mohl zaznamenat, že tady se sešli v rovnováze zastánci i odpůrci zákona, dokonce mluvilo více odpůrců. Řečníci byli svoláni naprosto férově, každý měl možnost odmítnout. A jak jsem vítal vaši řeč, byť byla z mého pohledu ideologická, tak teď naprosto odmítám, pokud se někdo účastní naprosto svobodného shromáždění, aby ho nazval Kostnickým shromážděním. Já jsem vyzval k tomu, aby tato debata byla férová. Vy jste se však zachoval nefér a odteď s vámi nemluvím,“ oznámil Martin Komárek, zatímco si Bohumil Doležal sbalil své věci a odkráčel, i když seminář ještě pokračoval.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
