Ve vojenském konfliktu na Ukrajině vyjádřila Evropská unie svůj proukrajinský postoj uvalením sankcí na Ruskou federaci. Ale aby se zabránilo jeho stupňování, snaží se s Kyjevem i s Moskvou vyjednávat a řešit problémy diplomatickou cestou. Francie a Německo se proto rozhodly, že nepošlou zbraně na Ukrajinu. A měly by se tak prý zachovat všechny země EU. Ke stejnému závěru dospěla i česká vláda, která se obává jednak eskalace už tak vyhroceného konfliktu, ale i toho, že by zbraně mohly přijít do nepravých rukou. Podle opozice se však chová alibisticky. O tom, kde je pravda, přesvědčovaly diváky pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou dvě nesmiřitelné trojice hlavních hostů.
Dodávat zbraně na Ukrajinu by si přáli první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, analytik a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci Vladimír Votápek a také Marek Hilšer, člen skupiny oMEN, která protestuje proti postoji české vlády. Proti nim se v diskusi se zcela opačnými názory postavili předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik, zakladatel a předseda společnosti Přátelé Ruska v ČR Jiří Vyvadil a bývalý vojenský lékař Marek Obrtel, který sloužil v Afghánistánu, Kosovu či Bosně a Hercegovině, ale vrátil válečná vyznamenání s odůvodněním, že považuje NATO za „zločineckou organizaci“ se „zrůdnými zájmy“.
- Záznam z pořadu Máte slovo ZDE
Fotogalerie: - Máte slovo o Ukrajině
Politologa zaskočilo vážně používané sousloví válečný štváč
„Obě strany používaly standardní argumenty. Ale mě asi ze všeho nejvíc zaujal slovník, který se v té diskusi vyskytoval. Mám na mysli to, že jsem zase po letech slyšel – a to zcela vážně používané – sousloví válečný štváč, což mi připadá, jako kdybychom mluvili o životním prostoru v Německu v roce 1960. Takže to, co ta proruská strana v pořadu prezentovala, tedy ten slovník o válečných štváčích, mě překvapilo. To jsem si myslel, že v České republice už nezažijeme,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol z katedry politologie a mezinárodních vztahů Vysoké školy CEVRO Institut okamžik, kdy Jiří Vyvadil udeřil na své oponenty, že když chtějí někam dodávat zbraně, tak jsou váleční štváči.
Psali jsme:
Všiml si také paradoxu, že prozápadní trojice diskutérů byla plamenně kritizována svými protějšky za to, co by se v případě dodávek zbraní z Česka na Ukrajinu teprve mohlo stát, zatímco to, že Rusko zbraně na Ukrajinu už dnes dodává, což je očividné, se téměř nezmínilo. „To mi v té debatě chybělo, že se ti z té proruské strany nikdy nedostali pod palbu argumentů, ti prozápadní je nedokázali dostat do defenzívy,“ domnívá se politolog, že v tomto ohledu byla debata nevyvážená.
Říct o Majdanu, že to byla levicová revoluce proti oligarchům, je úplná blbost
„Jedničkou mezi diskutujícími byl pan Kalousek, to je politik velkého formátu, ale ne, že by měl ve všem pravdu, je však brilantní demagog, Dokáže dobře mluvit, rychle reagovat a chytat se názorů politického protivníka. Osobně jsem si myslel, že mu pan Vyvadil bude rovnocenným soupeřem, že bude na stejné úrovni, ale nebyl. Očekával jsem od něj něco víc než jen toho válečného štváče, pan Kalousek ho ve výměnách názorů přehrával,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz mediální expert Jiří Mikeš, lektor komerčních komunikací na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické.
JUDr. Jiří Vyvadil
A za politickým rutinérem Kalouskem zaostali i ostatní diskutující. „Čekal jsem víc od podplukovníka Obrtela, protože jsem sledoval jeho názory v médiích a tam byl opravdu přesvědčivý. Jeho lékařský protějšek mě překvapil, když více než rok staré události na Majdanu označil za levicovou revoluci proti oligarchům, to byla naprostá blbost. Ten člověk by si měl asi něco přečíst,“ kritizuje mediální analytik Marka Hilšera, což je jeden z dvojice mužů, kteří svlečeni do půl těla narušili loni v říjnu tiskovou konferenci vlády, když předtím, než je odvedla policie, stačili vyzvat premiéra Bohuslava Sobotku, aby bránil svobodu a nepomáhal ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.
Ochraňuj nás před takovými diplomaty, jako byl analytik Votápek
Chválit za vystoupení v pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou nemůže ani předsedu poslaneckého klubu KSČM, ani bývalého generálního konzula ČR v Ruské federaci. „Pan Kováčik nevybočil ze svého standardu, myslel jsem si, že bude lepší. A pan Votápek byl hrozný svým vystupováním, o jeho ironických úsměvech ani nemluvě. Jestli jsme měli takové diplomaty, tak to nás ochraňuj,“ poznamenává Jiří Mikeš. „Myslím, že se pan Votápek přizpůsobil té diskusi a používal politické argumenty. Nevystupoval tam jako odborník, ale jako člověk, který má názor dopředu daný,“ přidává své vysvětlení politolog Petr Sokol.
Toho zaujalo, že každý z obou diskutujících lékařů reprezentoval trochu jiný přístup. „Zatímco doktor Hilšer hovořil jako člověk, který není politický profík, tak u pana Obrtela mi připadalo, že je víc politik než lékař. Měl svůj jasný politický názor a používal takové věci, že se vyhýbal odpovědím na otázky, které na něj padly. Takže mi připadal jako protřelý politik na rozdíl od svého civilního kolegy. A když mám zmínit ještě pana Vyvadila, tak z jeho strany to bylo takové – nevím, jestli to je správné slovo – velkopanské, přezíravé k těm oponentům. Příliš neargumentoval, spíš se snažil shazovat názorové protivníky a nepřednesl příliš konkrétních argumentů,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol.
Výsledky voleb vyvrací možnost, že byl Majdan organizován z ciziny
Diskuse o tom, zda by Česká republika měla na Ukrajinu dodávat zbraně, se opakovaně stáčela k událostem na Majdanu, jenž každý z diskutujících interpretoval jinak. „Majdan byla legitimní revoluce,“ tvrdil Vladimír Votápek. „Majdan byla připravená akce, placená ze Západu,“ oponoval podplukovník v záloze Marek Obrtel. „Majdan byl levicovou revolucí proti oligarchům,“ poznamenal Marek Hilšer. „Hlavně však nezazněl argument, že ty politické strany, které Majdan podporovaly, potom v následných volbách drtivě na Ukrajině zvítězily. To vyvrací možnost, že to bylo zorganizované ze zahraničí,“ míní politolog Petr Sokol.
„Nejméně odpovídající realitě je proto argument pánů z proruské skupiny, že Majdan ´zorganizovala CIA´. A připadalo mi zvláštní, že nikdo z té opačné strany nepoužil argument, že občané na Ukrajině potom ve volbách potvrdili výsledky Majdanu, takže je to srovnatelné s volbami v roce 1990 u nás. Revoluce v roce 1989 také byla revolucí, nebylo to standardní podle tehdy platných zákonů a v tom je to podle mě srovnatelné. Takhle se někdy režimy prostě mění,“ upozorňuje politolog.
Buď patříme na Západ, nebo jsme někde napůl mezi ním a Ruskem
Vrací se také do chvíle, kdy na Miroslava Kalouska připomínkou jeho kontaktů do zbrojařských kruhů „Zbraně jsou váš koníček kvůli Omnipolu, kolik z toho budete mít procent?“ zaútočil Jiří Vyvadil. „Pokud tenhle argument používá někdo, kdo má pod jménem napsáno organizace Přátelé Ruska, tak objektivita takového argumentu je sama o sobě s podivem. Vždyť se přece hlásí k tomu, že je tady lobbistou Ruska už tou organizací. Ale pan Kalousek pracoval na ministerstvu obrany a toho se asi bude těžko zbavovat, že má nějakou historickou profesní zkušenost s armádou a zbrojovkami, to mu nikdo neodpáře a asi ten argument proti němu bude používán dál,“ myslí si Petr Sokol.
Za klíčové z nejnovějšího vydání pořadu České televize Máte slovo s Michaelou Jílkovou považuje to, když Miroslav Kalousek prohlásil v reakci na bývalého vojenského lékaře Marka Obrtela, že nemůže přijmout, že jsme zločinecká organizace, protože my jsme NATO. „Připadalo mi, že v tom je zakopaný pes té debaty, že jedna strana té diskuse zastává názor, že my patříme na Západ, jsme součástí NATO a skutečně i ta myšlenka, která zazněla – My jsme NATO – přesně vyjadřuje ten jeden myšlenkový postoj. Ten druhý myšlenkový postoj podle mě vyjadřuje přesvědčení, že jsme někde mezi Ruskem a Západem a v podstatě máme být něco jako napůl,“ vysvětluje politolog.
Z debaty čišelo, že se naše členství v NATO začíná zásadně zpochybňovat
Právě z přesvědčení, že jsme někde mezi Ruskem a Západem, plyne kritika NATO z proruské strany. „Ale je s podivem, že někdo je vojákem, slouží v české armádě, která je součástí armád NATO, a má tyhle názory. To je zvláštní. Ale ta reakce z hlediska toho myšlenkového proudu zastoupeného tam v tu chvíli panem Kalouskem byla asi správná, když řekl, že my jsme NATO. Ta debata jen ukázala, že se u nás diskuse, ať už je spontánní, nebo ne, posunuje k tomu, že se začíná naše členství výrazně zpochybňovat. To z té debaty čišelo, že ta trojice, která na obrazovce stála napravo, ale politicky patřila ke stranám, které jsou nalevo, otevřeně začíná naše členství v NATO velmi zásadně zpochybňovat,“ podotýká Petr Sokol.
Podle mediálního odborníka Jiřího Mikeše tu diskusi o Ukrajině a českých dodávkách zbraní nikdo nevyhrál. „Mě nepřesvědčili ani ti takzvaní jestřábi, ani ti proruští. Každá ze stran měla svou pravdu, ale tu rozhodující pravdu měla žena, jejíž rodina žije na Donbasu. Když líčila, jaká je tam strašná situace, a prosila, abychom tam nedodávali zbraně, že chtějí normálně žít, to bylo velice lidské. Ten závěr mladé Ukrajinky, když skoro s pláčem říkala, že chtějí konec války a že chtějí mír, byl vůbec nejlepší,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Jiří Mikeš.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
