Neboj se, Moravo, my peníze z EU máme. Palas se směje Praze

„Proplácení projektů bude plynule pokračovat. Kraj, primátoři a starostové, veřejné ani soukromé organizace se nemusí obávat, že by peníze v roce 2012 na projekty nedorazily nebo se zpozdily,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. Zdůraznil, že problémy vytýkané Evropskou komisí českým programům se netýkají přímo Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. „Máme nastavený průhledný a dobře fungující systém, peníze spravujeme pečlivě a zodpovědně, což potvrzují dosud provedené audity,“ tvrdí Sventek.

Díky rychlému čerpání máme více než roční náskok

A jak to funguje? Regionální rada Moravskoslezsko má peníze proplácení projektů zajištěny ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Po proplacení peněz příjemcům v Moravskoslezsku jsou souhrnné žádosti o refundaci prostředků EU předávány Ministerstvu financí ČR, které je po kontrole, takzvané certifikaci, posílá Evropské komisi. Certifikované prostředky, které Komise schválí a proplatí, se vracejí do Česka zpět do státního rozpočtu. „Díky rychlému čerpání máme u nás v regionu více než roční náskok a nehrozí neplnění pravidel n+2, n+3. Ta udávají, jak musí být peníze v čase a jednotlivých letech čerpány,“ řekl Sventek.

Jejich hlavní předností je to, že jsou blíž starostům, podnikatelům i představitelům neziskového sektoru. „Ona blízkost a partnerství je ohromně zavazující, dostáváme přímou zpětnou vazbu o tom, jak dobře investice z evropských fondů cílíme a spravujeme. Když vnímáte potřeby území, lidí v regionu, ve městech a obcích, můžete na ně reagovat správně směřovanou investicí, můžete pomoci žadatelům dobrou radou a ulehčit papírování. Výsledky jsou jasně vidět, regionální programy jsou rychlé a také efektivní,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Sventek.

S pražskými institucemi je komunikace buď žádná, nebo velmi složitá

Také poslankyně Ludmila Bubeníková (STAN) oceňuje na regionálních programech přístupnost všem v kraji s ohledem na sídlo regionálních rad RR, v případě ROP Moravskoslezsko vstřícnost, operativnost, kvalifikovanost úředníků RR, možnost konzultací jakýchkoliv problémů, znalost místních podmínek, pro pracovníky RR zase možnost rychlé kontroly na místě samém. „Prostě - vzájemně jsme si blízko, což je pro obě strany příznivé. Z těchto důvodů je pro mě představa přesunu těchto věcí zase jen na centrální pražskou úroveň absolutně nepřijatelná. Zkušenosti s různými pražskými institucemi jsou až na výjimky nedobré, komunikace je buď žádná, nebo velmi složitá, obcím se projekt takto neúměrně prodražuje a komplikuje,“ řekla pro ParlamentníListy.cz Bubeníková.

Krajská specifika jsou podle Palase rozdílná

Hejtman kraje Jaroslav Palas (ČSSD) si myslí, že regionální rozvoj podporovaný Evropskou unií by měl ctít regionální a krajská specifika, která jsou rozdílná. „Výchozí stav a požadavky na rozvoj jsou rozdílné, ať už v základní infrastruktuře, zaměstnanosti, vybavenosti měst a obcí. O regionálních prioritách by měli rozhodovat lidé, kteří svému kraji rozumí. Obávám se, že zvláště do vzdálenějších oblastí od Prahy by se při centrálním uspořádání pomoc dostávala obtížně. Regiony naopak jasně osvědčily, že umějí s evropskými penězi nakládat svědomitě, rychle, efektivně a dovolím si tvrdit, že lépe, než ministerstva. Regionální rada Moravskoslezsko, která je od roku 2007 novým subjektem zodpovědným za evropské peníze v našem kraji, je navíc ukázkou toho, jak s evropskými penězi nakládat svědomitě s vysokou přidanou hodnotou,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Palas.

Jedenáctiprocentní ekonomická efektivita vynaložených peněz je unikát

Regionální rada Moravskoslezsko se i podle ředitele Sventka stala v kraji spolehlivým partnerem, který dbá, aby každá koruna z evropských fondů byla uplatněna správně. „Jsme přitom velmi efektivní. Mít za výsledek 11procentní ekonomickou efektivitu vynaložených peněz je unikát, kterým se u nás nemůže chlubit žádná jiná veřejná organizace. Jsme Evropskou komisí dáváni za příklad dobrého investora a správce evropských fondů,“ uvedl Sventek.

Důvod, proč kraj umí čerpat evropské peníze, je podle něj v tom, že pro regionální rady je investování a správa evropských fondů jedinou a hlavní náplní práce. „Na ministerstvech je to agenda jednoho z odborů a ne vždy mají evropské fondy na ministerstvu hlavní prioritu, řeší se spousta jiných věcí. Když se plně věnujete jednomu tématu, byť obsáhlému a složitému, máte větší šanci jej zvládnout dobře, a to je i příklad regionálních operačních programů,“ sdělil Sventek.

Snadné řešení sloučení operačních programů do jednoho není dobré

Přiznává, že celý systém 26 operačních programů je pro žadatele nepřehledný a neumožňuje realizovat ucelenější, integrované investice. Sloučení sedmi regionálních operačních programů do jednoho se tak nabízí jako nejsnadnější cesta k naplnění programového prohlášení vlády. „To, že je toto řešení snadné, však ještě neznamená, že je dobré. Měli bychom do budoucna stavět na tom, co dobře funguje a nezačínat znovu od nuly. Zahodili bychom šest let znalostí a zkušeností, které představují obrovskou investici, mimochodem také financovanou z evropských fondů,“ řekl ParlamentnímListům.cz Sventek.

Ludmila Bubeníková vidí nevýhody v příliš náročných podmínkách a administrativě s tím spojené, komplikovaně stanovených kritériích hodnocení. „To malým obcím, které si nemohou platit vlastního specialistu jen na dotace, vytváří další výdaje na financování specializovaných agentur, které umějí (někdy také ne) zpracovat žádost, projekt administrovat a posléze i monitorovat po dobu povinně sledovaného období,“ uvedla Bubeníková s tím, že snížení počtu dotačních programů vítá.

„Ideální by to bylo s možností přesunů nevyčerpaných prostředků do programů, kde je zvýšený zájem, zjednodušení administrativy o to více. Ale ne rušení ROP. Už tak je dost programů, které jsou vyhlašovány jen centrálními orgány. A nic na tom nemění i fakt, že ne ve všech krajích byly postupy správné. To platí o všech úrovních,“ řekla Bubeníková.

Okleštění regionálních programů je proti filozofii Evropské unie

Regionální operační programy administrované jednotlivými regionálními radami považuje za významný nástroj pro spolufinancování řady významných investičních i neinvestičních akcí krajů, obcí, ale i soukromoprávních subjektů také krajský zastupitel za KSČM Josef Babka. „Pro náš Moravskoslezský kraj to jen v tomto plánovacím období znamená realizovat přibližně dvacet miliard korun, které přispěly k zlepšení podmínek pro poskytování školských, zdravotních a sociálních služeb pro obyvatele tohoto kraje. V žádném případě nesouhlasím, a je to názor i jednotlivých krajů, s "okleštěním" působnosti regionů v čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Je to i proti filosofii EÚ, která posiluje úlohu regionů,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Josef Babka a dodal: „Mimo jiné je zvláštní, že vláda a jednotlivá ministerstva, která nejsou schopna čerpat operační programy, by chtěly regionální programy zrušit. Považuji tento návrh za nesmyslný a směřující proti politické reprezentaci krajů, která daleko lépe dokáže efektivně a pro účely jednotlivých území potřebněji zaměřit finanční prostředky z fondů EU.“

Regionální rada Moravskoslezsko od roku 2007 podpořila 647 projektů dotací bezmála za 14 miliard korun. Za uskutečněné projekty a jejich části proplatila na účty příjemců přes 7 miliard korun a z nich přes 5 miliard korun (celkem 216,1 milionů EUR) bylo vráceno Evropskou komisí do státního rozpočtu.