Nečas prezidentovu amnestii kontrasignoval bez projednání ve vládě. "Amnestie je strašný průšvih," řekl tehdejší premiér podle policejního spisu Nagyové a dodal, že "může říct otevřeně, že šlo o podpis za podpis". Policií odposlouchávaný rozhovor se podle serveru odehrál letos 5. ledna odpoledne.

Informaci ale popřeli bývalý Klausův tajemník Petr Hájek i dřívější šéf politického odboru Klausovy kanceláře Ladislav Jakl. "Ne, tu informaci jsem neměl a u ničeho takového jsem nebyl. Slyším to poprvé," řekl serveru Hájek. "Takovou dohodu vylučuji," uvedl Jakl. Ještě v lednu takový "obchod" popřel i Nečas. "Takový politický obchod mohu vyloučit. U podpisu vládního balíčku převládl zodpovědný přístup prezidenta, který nechtěl zemi zbytečně vystavit chaosu," citovala ho Mladá fronta Dnes 9. ledna.

Klausova amnestie

Amnestie propustila na svobodu zhruba 6500 vězňů a prominula podmíněné a alternativní tresty desetitisícům dalších lidí. Obsahovala mimo jiné aboliční článek, který se vztahoval na některé rozsáhlé hospodářské kauzy s miliardovými škodami - například Progres Investu a H-Systemu. K autorství tohoto článku v amnestii se dodnes nikdo nezná. Vyšetřování protikorupční policie vyloučilo, že by na Klausovu amnestii měly vliv úplatky, napsalo v polovině října Právo.

S využitím policejních odposlechů obvinilo olomoucké vrchní státní zastupitelství Nagyovou, dva bývalé šéfy Vojenského zpravodajství Milana Kovandu a Ondreje Páleníka a zpravodajce Jana Pohůnka ze zneužití rozvědky ke sledování tří osob včetně bývalé Nečasovy manželky Radky. Sledování údajně nařídila Nagyová.

Spekulovalo se, že policie by mohla obvinit i Nečase v souvislosti s druhou větví případu jeho nynější manželky Nagyové, kterou je údajné uplacení tří někdejších poslanců ODS Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksy. To se ale zatím nestalo. Nejvyšší soud v říjnu rozhodl, že Nečase na rozdíl od trojice exposlanců je možné stíhat. Chránila ho totiž pouze procesní imunita vztahující se na projevy ve sněmovně.