Nejlépe bylo za Gottwalda, lidé táhli za jeden provaz. Pak přišli Klaus s Dlouhým. Byli jsme v kraji, kde se nikdo netěší na zítřek

31.05.2016 11:32 | Zprávy

ČESKÉ HOSPODÁŘSTVÍ Hornictví na Karvinsku – snaha o udržení těžby i nová místa v montovnách. Měli bychom rozvíjet to, co umíme, není důvod těžký průmysl zatracovat, říká vládní zmocněnec Jiří Cienciala. Velký otazník se vznáší nad budoucností Karvinska, regionu, který proslul hornictvím a svébytným nářečím „po našymu“. Hrdost na hornické povolání vystřídal strach z budoucnosti. Sociální výhody a výdobytky, kterým se těšili horníci před roku 1989, berou postupně za své. Doly tvoří významný segment ekonomiky regionu a už více než dvě století přinášejí obživu značné části obyvatel. Nyní čelí společnost OKD insolvenci, u níž není jasné, jaké výsledky přinese. Lidé mají obavy nejen z budoucnosti, ale bojí se také o situaci hovořit. Respondenti z řad současných i bývalých pracovníků OKD, se kterými Parlamentní listy hovořily, trvají na zachování anonymity. Společným jmenovatelem jsou vztek a strach.

Nejlépe bylo za Gottwalda, lidé táhli za jeden provaz. Pak přišli Klaus s Dlouhým. Byli jsme v kraji, kde se nikdo netěší na zítřek
Foto: Xenie Kaduchová
Popisek: Důl 9. květen

„Lidé se bojí o existenci. Už ani nemluví nahlas, bojí se cokoliv říci. Protože kdo něco řekl, odskákal to,“ vysvětluje zaměstnanec OKD, pan P.
Počátky hornictví v regionu jsou spjaty se jménem hraběte Larische, který už na počátku 70. let 18. století začal na svém panství pátrat po uhlí a v roce 1776 zahájil těžbu na vrchu Čechovice, známém také jako Ptáčník, ve štole Johannes a v blíže neurčené štole v lokalitě Kamienčok. Prvním dolem, který můžeme považovat za moderní, byla jáma Gabriela, pojmenovaná po manželce hraběte Zierotina (Žerotína) a založená roce 1852. V roce 1856 byly založeny další tří jámy – Františka, pojmenovaná po matce hraběte Larisch-Mönnicha, Jindřich, jež má jméno přímo po hraběti, a Hlubina. V letech 1857–1877 bylo vyhloubeno dalších 10 jam. Dekrety prezidenta Beneše byly doly znárodněny a zároveň přejmenovány. Sloučením jam Jan-Karel, Františka, Hlubina a Jindřich vznikl Důl Československé armády, jáma Hogenegger byla přejmenována na Důl 1. máj. Jáma Gabriela se v letech 1947–1950 jmenovala UNRRA a od roku 1950, až ke svému připojení k Dolu 1. máj, nesla název Mír.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Parlamentní Listy



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pod šéfem hasičů Vlčkem se kýve židle

17:31 Pod šéfem hasičů Vlčkem se kýve židle

Vladimír Vlček je od roku 2021 generálním ředitelem Hasičského záchranného sboru České republiky. A …