Obnova odvodů do armády? Hádka mezi SPD a lidovci, důvod překvapí

11.02.2020 8:58

ANKETA Obnoví se povinné vojenské odvody? Pro takovou možnost, která se čas od času objevuje, se aktuálně vyslovil šéf poslanců KDU-ČSL a člen výboru pro obranu Jan Bartošek. Vede ho k tomu stav bezpečnosti ve světě. ParlamentníListy.cz se zeptaly dalších politiků ze Sněmovny, zda by takový návrh podpořili.

Obnova odvodů do armády? Hádka mezi SPD a lidovci, důvod překvapí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Slavnostní nástup příslušníků AČR, Policie ČR a koaličních armád po návratu ze zahraničních operací na území Afghánistánu, Bosny a Hercegoviny, Egypta, Iráku, Mali a Středoafrické republiky

Podle poslance Jana Bartoška (KDU-ČSL) by se měly obnovit vojenské odvody. Stát totiž nemá přehled o lidech schopných bránit zemi. K této tezi se následně vyjádřil na sítích bezpečnostní expert Andor Šándor a nechyběla ani slova poslance ČSSD a místopředsedy branného výboru Jaroslava Foldyny.

„Vzhledem k proměňující se bezpečnostní situaci ve světě by Česká republika měla vědět, kolik v případě ohrožení státu má k dispozici lidí, kteří jsou připraveni a ochotni zemi bránit, kdo má jaké zdravotní omezení, anebo například kdo odmítá službu z důvodu výhrady svědomí. Není to o tom, že by se povinná vojenská služba měla vrátit,“ uvedl ke své myšlence poslanec Jan Bartošek pro server iRozhlas.cz. 

Ministerstvo obrany se diskusi na toto téma nebrání, ostatně již dříve se pokoušelo odvody obnovit, ale marně. Podle mluvčí Jany Zechmeisterové by náklady na odvodní řízení s celým populačním ročníkem vyšly na zhruba 100 milionů korun ročně.

Anketa

Chcete od českých umělců, aby vás vzdělávali a vychovávali?

1%
98%
hlasovalo: 36052 lidí

Pro obnovení odvodů by zvedl ruku i místopředseda výboru pro obranu Jaroslav Foldyna (ČSSD). „Podívejme se kolem sebe, podívejme se na situaci, ve které je Evropa,“ uvedl Foldyna s tím, že si myslí, že evidence bojeschopných mužů je v dnešní době víc než nutná. „Kdyby stát měl evidenci nějakých lidí, kteří dokážou unést zbraň, udělat pět kliků a umět taky plavat, tak by to mohla být nějaká občanská záloha, kterou by mohl stát v případě potřeby povolat,“ zmínil Foldyna, který tímto svým stanoviskem mnohé překvapil. Často totiž vystupuje po boku těch, co jdou proti NATO a aktivitám naší armády. 

ParlamentníListy.cz položily politikům ze Sněmovny otázku, zda by takový návrh podpořili, anebo jde podle nich o něco, co v současné době není namístě.

Exministr zahraničních věcí, čestný šéf TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg sám na věc nemá vyhraněný názor. „To ať řeší vojenští odborníci,“ vzkázal prostřednictvím redakce.

„Tento návrh kolegy Bartoška není novou myšlenkou. To samé již navrhoval před lety tehdejší ministr obrany Martin Stropnický. Stejně jako tehdy, ani dnes s ním nesouhlasím, neboť by se jednalo o zbytečnou administrativu a obtěžování občanů. Stát dnes již celou řadu dat o občanech má a měl by je pouze umět využívat, ne je po lidech žádat opakovaně stále znovu. To platí i o zdravotní prohlídce, kterou každý absolvuje u svého dorostového lékaře povinně při dosažení zletilosti a u které by stačilo upravit příslušné formuláře. Úsilí a prostředky, které by armáda na tyto „papírové odvody“ vynakládala, by měly být využity pro rozvoj stávajících složek profesionální armády a zejména aktivní zálohy,“ míní poslankyně Jana Černochová (ODS), předsedkyně Výboru pro obranu.

Exšéfka obrany Karla Šlechtová připomněla, že s podobným záměrem už dříve vystoupila. „Takový názor jsem sama v minulosti vyslovila. Myslím si dokonce, že povinná vojna, respektive branný výcvik na několik týdnů či měsíců, by se mohl obnovit, ať již z důvodu bezpečnostní situace ve světě a hrozeb či fyzické přípravy a také psychické zdatnosti. S tzv. brannou výchovou by se mělo začít již ve škole a sama jsem v roce 2018 navrhovala, aby se témata branné výchovy (např. co dělat při napadení útočníkem se zbraní ve školách aj.) stala součástí školních osnov. Řešili jsme to tehdy i se zástupci Učitelské platformy. A zde se podle mě musí začít,“ konstatovala bývalá ministryně obrany a členka Výboru pro obranu Karla Šlechtová.

"Podle mého názoru bychom měli řešit hlavně to, aby děti měly možnost získat zálesácké, tělesné a obranné schopnosti a kondici v rámci vzdělávání," je přesvědčen šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

„Pan kolega Bartošek pravděpodobně zapomněl, že zákon to umožňuje i nyní, ale nerealizuje se to. Je to věcí Ministerstva obrany, zda k takovému kroku přistoupí. Pokud ano, tak to bude nesmírně drahé a organizačně a investičně náročné. Škoda, že KDU-ČSL to nezohlednila při překotném budování profesionální armády,“ uvádí první místopředseda Sněmovny a šéf KSČM Vojtěch Filip

Bartoškův pohled naopak naprosto sdílí jeho stranický kolega a europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Podle mě by měl mít stát přehled o tom, kdo je schopen případně bránit vlast, a seznámit mladé lidi s dobrovolnou službou v armádě v aktivních zálohách, popřípadě nabídnout místo profesionálním vojákům,“ sděluje Zdechovský.

„Pan Bartošek s tím přišel teď a my s tím přišli už v rámci minulých sněmovních voleb, takže opakuje to, co my tvrdíme dávno a organizovali jsme k tomu seminář na půdě Sněmovny. Je třeba zásadně otevřít diskusi nad evidencí odvedenců. Odvod nerovná se nástup základní vojenské služby. Vznikem profesionální armády od roku 2004 zanikla základní povinnost provádět odvody, které se teď dělají pouze za stavu ohrožení státu a válečného stavu. Od té doby nebylo jeden a půl milionu lidí odvedených. Největší tíha v tomto je na Ministerstvu zdravotnictví, kde se dělají různé posudky. Za válečného stavu by jeden a půl milionu lidí odvodové komise nebyly schopny zvládnout. Takže by se podle nás měly dělat výběrové odvody třeba dle odbornosti nebo provádět odvody jako takové, ale k tomu armáda musí mít organizační strukturu. Pak by se museli prohnat třeba osmitýdenním výcvikem na základě dobrovolnosti. Stát by pak za ně platil sociální a zdravotní a zaměstnavatelům kompenzoval ztrátu. Nejde o nic nového. Současná legislativa by se v každém případě měla změnit,“ myslí si poslanec za SPD a člen branného výboru Radovan Vích.

S návrhem nesouhlasí poslanec ANO Patrik Nacher. „Nedostatek témat se u některých politiků projevuje tak, že se snaží přijít s něčím originálním, mediálně vděčným, a to za každou cenu. Toto bych zařadil do této kategorie nápadů,“ říká Nacher.

„Při vývoji bezpečnosti ve světě si nemyslím, že jde o návrh, který by se měl odmítnout bez diskuse. Spíše bych souhlasil s věcnou diskusí na toto téma,“ konstatoval poslanec ČSSD a hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.

Poslanec ODS a člen Výboru pro obranu Karel Krejza je toho názoru, že profesionální armáda funguje lépe než ta, která je založena na povinných odvodech. “Co si ale dokážu představit, je povinný cca"dvouměsíční kurz" pro všechny brance,” řekl Krejza.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radim Panenka

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To Rakušan nechtěl: Ve věci migrace úder z nečekané strany

13:22 To Rakušan nechtěl: Ve věci migrace úder z nečekané strany

Ministr vnitra Vít Rakušan neříká české veřejnosti pravdu o migračním paktu. Tvrdí to už i koaliční …