Policista si ji prohlédl a udiveně přikyvoval.
Byla to směnka banky IPB na jisté jméno a částku 120 milionů korun. Nechybělo ani razítko s podpisem ing. Libora Procházky, člena představenstva IPB, a.s.
„Kdes to vzal?“ zeptal se překvapený kriminalista. A z R. to začalo padat… „To mi teď dal jistý W., což je komplic Mrázka. A má jich mnohem víc. Mám ji pouze na 10 minut, abych ji ukázal a nabídl vážnému a bohatému zájemci, což jsi právě teď ty, ale musím mu ji ihned dojít vrátit. Čeká na mne v hotelu Paříž,“ vysvětlil ráfek.
„No a co já s tím?“ zeptal se udiveně T., který měl v kapse asi padesát korun. A na to právě R. čekal. Významně se usmál a vyndal trumfové eso. „Ta směnka je falešná! Ty lidi mají někoho, kdo jim je vyrábí, někoho, kdo jim v bance potvrzuje pravost, a mohou být na jakékoliv jméno a jakoukoliv částku!“ „Kecáš,“ prohlásil T.
R., spokojený s touto reakcí, sebral směnku a opatrně ji uložil zpět do kufříku. „Počkej, půjč mi ji na prověření,“ chtěl T. „To fakt nemůžu, musím mu ji hned vrátit, aby nepojal podezření, ale vidím na tobě, že mi moc nevěříš, tak ti přinesu jinou. Na jaké jméno ji chceš a na jakou částku, na tvoje?“ zeptal se pobaveně. „Ne, na tvoje, za 60 melounů,“ vypálil T.
Informátor prohlásil, že provede a utíkal do hotelu.
T. utíkal taky, ale na centrálu útvaru. Svolali poradu a informovali státního zástupce. Rozjela se operativně pátrací činnost v režimu maximálního utajení. S čím však kriminalisté nepočítali, co je zaskočilo a zároveň dodalo další rozměr celé kauze, bylo to, že ještě týž večer neznámý pachatel v místě bydliště zastřelil osobu W. a na místě činu se žádné směnky nenašly.
Bát se začal i R., nicméně své slovo dodržel a za týden přinesl směnku IPB na částku 60 milionů na své jméno s podpisy členů vedení IPB. Akorát ten úsměv mu chyběl. Bylo dohodnuto, a to i se státním zástupcem, že z důvodu jeho ochrany a zajištění jeho bezpečnosti nebude tato směnka součástí oficiální části vyšetřovacího spisu. Operativní šetření již běželo na plné obrátky.
V jeho průběhu kriminalisté zaznamenali několik dalších zajímavých okolností.
Je Vladimir Putin nebezpečím pro Českou republiku?Anketa
Tam, když se v určitou dobu zavolalo, brala telefon žena, která se představovala jako pracovnice IPB a potvrzovala pravost předmětné směnky. Dále bylo zjištěno jméno osoby Miroslav Polák a šetření k této osobě přivedlo kriminalisty k jinému policejnímu útvaru v Praze. Tam jim však bylo sděleno, že se jedná o jméno fiktivní a že žádné směnky neexistují.
Kriminalisté tedy připravili operativní kombinaci.
Dostali svého kolegu v roli kupce do zájmového prostředí a při akci spojené s předstíraným nákupem směnek byl Miroslav Polák zadržen a umístěn do vazby. Následně byla zajištěna menší část padělaných směnek v hodnotě asi tři čtvrtiny miliardy korun a případ byl předán zpět do vyšetřování zmíněnému policejnímu útvaru.
Za zmínku stojí ještě skutečnost, že celou kauzu prošetřování padělaných směnek provázelo podivné napětí ve vztahu k resortům vnitra, financí a tajné službě.
Další podvody a pokusy se táhly ještě řadu let.
Po třech dnech od zahájení nucené správy byly 19. června 2000 veškerá aktiva a závazky IPB převzaty ČSOB formou koupě podniku. Prodaná aktiva banky byla garantována českým státem, a velká část nedobytných pohledávek byla následně převedena na státní instituce (konsolidační agenturu). Rychlý postup při prodeji IPB ČNB vysvětlila obavou o stabilitu finančního trhu v zemi. ČSOB za IPB zaplatila 1 Kč za záruky státu (do výše 180 mld. Kč), akcionářům cenu dle znaleckého posudku a získala tím velice výhodně jednoho ze svých největších konkurentů. Z původní společnosti se stala prázdná skořápka, která právně existovala až do 24. listopadu 2018 pod názvem IP Exit, a.s. (od roku 2004 v konkurzu).
Celkové ztráty způsobené pádem banky byly oceněny na 67,8 miliard korun.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový