Omezení svobody slova, diktatura vládnoucích elit, varoval Petr Žantovský před tím, co chystá EU. A odhalil tajemství českých médií

17.05.2016 8:52

V rámci semináře Nové republiky v Jihlavě se problematice české mediální politiky, současné mediální scéně a jejím proměnám a výhledu do budoucna věnoval publicista a vysokoškolský pedagog Petr Žantovský.

Omezení svobody slova, diktatura vládnoucích elit, varoval Petr Žantovský před tím, co chystá EU. A odhalil tajemství českých médií
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Anketa

Je Bohuslav Sobotka lepší premiér než Mirek Topolánek?

27%
73%
hlasovalo: 7070 lidí

Politika je podle Žantovského výrazem ducha doby a její součástí je i mediální politika, je ale otázkou, jestli v České republice nějaká mediální politika vůbec je. Stát by každopádně měl mít svou mediální politiku stejně, jako má politiku kulturní nebo zdravotnickou. „Domnívám, se, že český stát ji ale nemá. Pokud bychom měli mediální politiku mít, můžeme toho dosáhnout prostřednictvím mediální legislativy, politických rozhodnutí a občanské aktivity, která by politiky donutila k přijetí potřebných zákonů. Je dobré vědět, že v mediálním prostředí jsou dva základní zájmy – zájem vlastníků a provozovatelů médií, kteří jsou téměř vždy prodlouženými pákami ekonomických nebo politických zájmů, a proti tomu je zájem publika a veřejnosti. Záměrně říkám ,proti tomu‘, čímž konstatuji špatný stav současnosti,“ uvedl Petr Žantovský. Tyto zájmy by se přitom podle něj měly doplňovat, v České republice tomu tak ale není. 

OutStreamVideoPlayer

Žádná nezávislost neexistuje 

Žantovský také uvedl, že po roce 1989 u nás proběhlo několik mediálních revolucí a změn. Jednak od roku 1989 zhruba do období 2006–2008 probíhala transformace dříve státem provozovaných médií do privátního sektoru a vedle toho se ve druhé polovině 90. let stabilizovaly vlastnické struktury příchodem zahraničního kapitálu. „Ten byl tehdy vnímán jako negativní jev, říkalo se, že německé nebo francouzské peníze nemají vlastenectví a emoce a zahraničním vlastníkům jde jen o vytěžení momentálně výhodných ekonomických podmínek. Nicméně to mělo výhodu v tom, že neprosazovali nějaké domácí vnitropolitické zájmy, nestávali se hráči v politice,“ uvedl Petr Žantovský. Ze všech deníků zůstaly v českých rukou jen dva – Právo a Haló noviny, přičemž Právo bylo jakousi prodlouženou rukou ČSSD, ale to už v poslední době neplatí, takže vlastně už jen Haló noviny zůstaly tím jediným deníkem, který zůstal věrný tradici příchylnosti k určité politické straně a politickému názoru. „To je ostatně tradice první republiky a není na tom nic špatného, to my jsme to jen po roce 1989 zrelativizovali falešnou řečí o nestrannosti a nezávislosti a všeobjímající objektivitě. Miroslav Macek řekl, že žádná nezávislost neexistuje, je jen závislost, u níž nevíme na kom. To se myslím vztahuje na všechny česká média, která po sobě říkají, že jsou nezávislá,“ uvedl Petr Žantovský. 

Mediální krize vedly k politizaci 

Polistopadovou mediální historii Petr Žantovský připomněl, když řekl, že v 90. letech přišly dvě mediální kauzy, které významně zamotaly celým mediálně politickým prostředím. Jednak to byla arbitráž o televizi Nova, jednak krize v České televizi v zimě 2000/2001. Jejich důsledkem podle Žantovského byla velká politizace médií. „V případě TV Nova šlo o to, že se Vladimír Železný rozešel s investorem Ronaldem Lauderem, spory se staly předmětem politického boje i na půdě Parlamentu a ve finále se poslanci napříč politickým spektrem zasadili o to, že americký investor navzdory českým zákonům uspěl v arbitráži a na základě podvrženého důkazu získal přes jedenáct miliard korun z českého rozpočtu. Jaké benefity z toho měli poslanci, kteří hlasovali pro tento vývoj, neumím odhadnout, ale následující vývoj lze hodnotit výrazně negativně,“ uvedl ke kauze TV Nova Žantovský a zdůvodnil to tím, že na konci devadesátých let působila Nova na rozdíl od ČT jako zpravodajsky objektivní a profesionální médium, což vzalo zasvé i tím, že byl odstraněn Vladimír Železný. 

Krize v České televizi na přelomu let 2000 a 2001 na kauzu TV Nova podle Žantovského v podstatě navazovala a šlo o to zlikvidovat volební výsledek z roku 1998, kdy ČSSD vyhrála a s ODS podepsala opoziční smlouvu. „Těm, co neuspěli ve volbách, se tento vývoj nelíbil, a protože neměli dostatečnou sílu a nebyli schopni vyvolat předčasné volby, snažili se zapůsobit přes média. Vyvolali v České televizi stávku a ve spacácích tam přespávali; pan prezident Havel jim to dirigoval z Hradu a jeho nejbližší spolupracovník Schwarzenberg prohlásil, že Česká televize patří těm, kteří v ní pracují. To je věta, která zadělala na mnoho dalších problémů, jejichž výsledky dodnes sklízíme,“ popsal svůj pohled na televizní krizi Petr Žantovský. Politizaci vidí v tom, že do té doby se většina médií chovala politicky méně hystericky, ale po roce 2000 začala dramaticky narůstat politizace mediálních obsahů, začala růst snaha dosadit do médií, na obrazovky a do rozhlasu a do deníků lidi vlivných politických exponentů a fungovala také nepsaná souručenství mezi politiky a týmy redaktorů. 

Je dobře, když víme, která média patří oligarchům 

Jiný kurs to nabralo po roce 2006, kdy Zdeněk Bakala s Karlem Schwarzenbergem vstoupili vlastnicky do týdeníku Respekt, o dva roky později k tomu Bakala přidal dominantní část podniku Ekonomia, a tedy Hospodářské noviny, týdeník Ekonom a dnes DVTV, server Aktuálně atd. „V Bakalových stopách šel Andrej Babiš, který se v roce 2011 rozhodl vstoupit do politiky a v době před parlamentními volbami koupil deníky Mafra a později nejsledovanější rádio Impuls. Zastávám názor, že není špatné, když vidíme, která média patří Bakalovi nebo Babišovi, protože aspoň víme, že nebudou hlásat názory v rozporu s názory svých vlastníků. V Respektu dokonce vyřešili svobodu  novinářského působení a loajalitu vůči vlastníkovi tak, že prohlásili, že o Bakalovi vůbec nebudou psát. Od té doby víme, že Respekt nepíše o aktivitách pana Bakaly, tím pádem ale přestává být zajímavým médiem, protože neinformuje o celé skutečnosti, ale jen o výseči mimo pana Bakaly,“ uvedl Žantovský a doplnil, že situace v Babišových denících byla zpočátku podobná, ale že se v poslední době mění k lepšímu a tyto noviny se snaží poskytovat prostor různým názorovým skupinám. To, že čeští oligarchové vstupují do médií a že toto prostředí politizují, je podle Žantovského přirozené. Důsledkem je to, že důvěra lidí v mainstreamová média klesá. 

Veřejnost nachází alternativní zdroje 

Pozitivním jevem podle Žantovského je, že si v této situaci veřejnost nachází alternativní zdroje informací a dospívá k vlastním názorům. „To je pro vývoj v České republice v posledních letech klíčové, tedy že jednosměrnost ovlivňování veřejného mínění se mění v obousměrnost, najednou se příjemci informací mění ve spoluautory, vstupují do diskusí nejen pod články, ale mohou více přispívat a polemizovat. To je paradigmatická změna, je to úplně nové a mainstreamová média se s tím nechtějí smířit a nálepkují tyto autory jako protidemokratické apod. Ty nálepky jsou strašně jednoduché, ale ukazují, že se nás tradiční média bojí,“ uvedl Petr Žantovský a prezentoval pak statistiky důvěryhodnosti různých institucí, z nichž vyplývá, že u zavedených médií je patrný silný pokles. Také se zmínil o prodeji a čtenosti médií. Ty u tištěných deníků pravidelně klesají, ročně asi o 10 %. Pokud jde o internet, server Aktuálně od loni rostl o 15 až 20 %, ale server ParlamentníListy.cz zaznamenal za stejnou dobu růst o 200 %. „Aktuálně odpovídá politicky a názorově určitému typu politického postoje a růst je způsoben tím, že lidé odcházejí od podobně zaměřených deníků. U serveru ParlamentníListy.cz nárůst vypadá strašně nápadně. Je to tím, že tento typ serverů sbírá nespokojenost lidí s mainstereamovými médii a uspokojuje jejich zájem o všestrannost,“ uvedl Žantovský a ocenil, že na serveru ParlamentníListy.cz mají prostor zastánci různých názorů, lidé od Okamury přes sociální demokraty až k politikům TOP 09. To odpovídá tomu, co bych nazval rostoucí mediální gramotností, lidé si prostě informace nacházejí,“ uvedl Žantovský. 

Co s mediální politikou 

Mediální politika má podle Petra Žantovského nyní několik úkolů. První je vyřešit „fatální“ problém veřejnoprávních médií. „Veřejnoprávní média si všichni ze zákona platíme, a tudíž nás nejvíc bolí, co dělají. Nemůžeme si je dobrovolně zvolit jako u komerčních novin, veřejnost na ně nemá vliv, v tom je dominance tohoto problému,“ konstatoval Petr Žantovský. Řešení je podle něj dvojí – zaprvé by to mohla být privatizace, zejména některých kanálů ČT, ale na to již není politická vůle a dnes už ani technologická způsobilost. „Prakticky je tedy jediné reálné řešení, že Česká televize bude transformována na rozpočtovou organizaci státu. Na Slovensku to už učinili a zkušenost s tím je v zásadě dobrá. Definice veřejné služby je podobná, rozdíl je ale ve financování na Slovensku, kde je vyřešeno fixně daným podílem na ročním HDP. To znamená, že toto médium žádný politik, politická strana nebo oligarcha nemůže začít ovládat. Druhý důvod je podle Žantovského průhlednější hospodaření, protože dnes Česká televize hospodaří absolutně bez kontroly a jde o „neskutečnou černou díru na peníze“. 

Jako další bod Žantovský zmínil téma liberalizace, první etapa polistopadového vývoje médií se vyznačovala velkou liberalizací, každý, kdo sehnal investici, mohl podnikat. „To bylo správně, protože tím se obor odpolitizovává, v posledních deseti letech se ale scéna strašně byrokratizuje a bylo by to potřeba změnit. České mediální scéně by také pomohlo vytvoření terciálního vysílacího systému, což by pomohlo nejen vysílacímu sektoru, ale i internetovým médiím. „To jsou nezisková komunitní média, která fungují třeba ve Francii, a jsou to i malá média, která nemají šanci přežít na základě komerčního systému. Malé okresní rádio pro určitou komunitu se neuživí na základě náboru reklamy. Komunitnost spočívá i v tematičnosti – jen v Paříži je dvě stě komunitních rádií. U nás nemají legislativní podporu a to posiluje monopol komerčních médií typu Impulzu nebo Blaníku. Podle Petra Žantovského klasický tisk postupně bude zanikat a bude potřeba se soustředit na internet. „Hlavní je udržení svobody internetu, to je zásadní. Je zde obrovská snaha regulovat internet a Evropská unie už má připravenou směrnici na regulaci obsahu. Zdůvodňuje to tím, že je to opatření proti teroristům, proti dětské pornografii apod., ale to je nesmysl, na to už existují trestní nebo občanské zákony; je to jen způsob, jak omezit svobodu slova lidem, kteří říkají věci, které se nelíbí vládnoucí elitě. Udržet svobodu internetu je tedy klíčové,“ uzavřel v Jihlavě svůj příspěvek Petr Žantovský. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Daniel

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Primátor ANO si prý užíval tři týdny v Karibiku během sněhové kalamity. Ženy, víno, zpěv a prachy? Všechno je jinak

12:45 Primátor ANO si prý užíval tři týdny v Karibiku během sněhové kalamity. Ženy, víno, zpěv a prachy? Všechno je jinak

Naše redakce obdržela před časem hned z několika stran informaci, že primátor Jablonce nad Nisou Mil…