Pokud všechno půjde, jak má, tak první kolo prezidentské volby startuje 11. ledna 2013. Ústavní soud by proto měl na projednání stížnosti kandidátů, které nezaregistrovalo ministerstvo vnitra, jen velmi málo času.
„Teoreticky může nastat situace, kdy nezbude tomu či onomu soudu než rozhodnutím odložit termín voleb do té doby, než skončí soudní řízení," nechal se již slyšet předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
„Velmi se obávám, že prezidentská volba dopadne kvůli tomuto ne příliš dobře připravenému zákonu tak, že se bude buď o týdny nebo dokonce o měsíce odkládat,“ zdůraznil před pár dny k přímé prezidentské volbě také politolog a ředitel New Yorské univerzity v Praze Jiří Pehe.
Jenže to není všechno, co Pehe řekl. Napadení u Nejvyššího správního soudu bude totiž prý nahrávat i těm, kdo budou chtít dát celý zákon k Ústavnímu soudu, a to třeba kvůli nesmyslnosti či kvůli porušení principu rovnosti. „Pak se obávám, že může dojít ke zrušení částí onoho zákona. Bude to znamenat buď přijímání nového zákona, nebo opravu parlamentem. A to může celou volbu posunout třeba o rok,“ zdůraznil Pehe s tím, že ale rozhodně není čas na návrat k nepřímé volbě. Pro to by se totiž nenašla ústavní shoda ve sněmovně a v Senátu.
Odpověď je v článku 66 Ústavy
Jenže pokud by opravdu Ústavní soud rozhodl o odložení volby, neměli bychom po jistou dobu prezidenta. Václavu Klausovi totiž vyprší mandát 7. března. Jeho pravomoci by si pak rozdělili premiér, předseda sněmovny a případně předseda Senátu. Jak by se ale kompetence mezi zmiňované konkrétně dělily? „To přesně vymezuje Ústava ČR v článku 66,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Pehe.
„Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí předsedovi vlády, předsedovi Poslanecké sněmovny a předsedovi Senátu. Mezi ně se kompetence prezidenta dělí,“ zacitoval pak Pehe z Ústavy.
Premiér za prezidenta tak například zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, je vrchním velitelem ozbrojených sil, přijímá vedoucí zastupitelských misí, pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, jmenuje a povyšuje generály, prostě dělá většinu, která je uvedena v článku 63 Ústavy.
Předseda Poslanecké sněmovny pak podle Ústavy za prezidenta vykonává ty funkce, které jsou uvedeny v článku 62. Jde o body a až e. Šéf sněmovny také za hlavu státu vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu. Kupříkladu jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi, svolává zasedání Poslanecké sněmovny, rozpouští sněmovnu, pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády a jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy.
„Jde-li o vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny,“ je uvedeno také v Ústavě.
Když by nebyl Senát a ani prezident, nemá kdo vyhlásit volby
Jediná hrozba je pak ukryta v tom případě, kdyby neexistoval předseda Senátu a byla-li by Poslanecká sněmovna rozpuštěna. To by se ale vztahovalo jen na dobu, kdyby nebyl ustaven Senát, což v minulosti už existovalo. „Pak by totiž neměl kdo vyhlásit volby, kdyby prezident umřel,“ upozornil k tomu Pehe.
Podle něj tak z Ústavy jasně vyplývá, že chod státu jako takového ohrožen nemůže být. „O ústavní malér by tedy nešlo, kdyby prezident zemřel, nebo byl nemocný, neboť na to Ústava pamatuje. Samozřejmě ale, že z hlediska politického je to trochu malér, když by země neměla prezidenta kvůli tomu, že ho nedokáže zvolit,“ připomněl Pehe vážnost jiné možné situace.
Wagnerová: Už jsme to tu měli. Přežili jsme to
Bývalá ústavní soudkyně a nyní senátorka Eliška Wagnerová nadto ParlamentníListy.cz upozornila, že situaci bez prezidenta by navíc Česko nezažívalo ani poprvé. „Kdyby k tomu došlo, tak by to skutečně nebylo poprvé, co by Československá, potažmo Česká republika byla nějakou dobu bez prezidenta. Poprvé to bylo před rozpadem federace, když Václav Havel rezignoval, pak když byl Václav Klaus zvolen až při dalších volbách. Tam to sice nebyla až tak dlouhá doba, ale ani nyní by to nebyla až tak velká katastrofa,“ podotkla pro ParlamentníListy.cz Wagnerová.
„Pokud vím, tak na Slovensku ten stav trval snad rok, nebo dokonce déle než rok a taky si s tím poradili. Tak bychom nebyli první,“ uvedla dále.
Ani Wagnerová si ale netroufá tipnout, na jak dlouho by případně byla prezidentská volba kvůli stížnostem a žalobám odložena. Odpověď se ukrývá totiž v tom, zda někdo skutečně bude mít důvod po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se obrátit i na Ústavní soud.
„V takovém případě ale bude záležet na tom, jak napíše stížnost a jestli s ní spojí návrh na zrušení některých ustanovení zákona o přímé volbě prezidenta republiky. Pokud by návrh byl kvalifikovaný a Ústavní soud by ho přijal, tak by se napřed rozběhla mašinérie přezkoumávání právní normy či spíše několika ustanovení z toho zákona. Už jen to se ale nedá zvládnout možná ani za týdny. To by ovšem byl jen první krok, neboť pak by se musela řešit vlastní ústavní stížnost. Takže proto dnes nikdo nemůže říci, jak dlouho by to vše trvalo. Jsou to totiž komplikované věci,“ dodala Wagnerová.
Kolik bychom ušetřili na platu prezidenta? Prý jen "pakatel"
Někoho by ale možná mohlo napadnout, že za tu dobu několika měsíců, či možná i celého roku by vlastně mohla státní kasa ušetřit na platu prezidenta. Politolog Pehe se nad touto otázkou sice pousmál, ale nakonec s vážnou tváří dodal: „Přitom, co se v této zemi rozkrade a zbytečně utratí, tak ušetřit 300 tisíc korun za měsíc - no to je pakatel! Sice bychom na tom skutečně ušetřili, ale byla by to zanedbatelná záležitost. Takže radovat se z toho, to je ta poslední věc, kterou bych na tom viděl jako výhodu.“
Václavu Klausovi do prosince roku 2010 každý měsíc dorazilo na účet 395 400 korun. Z toho 204 800 byl plat, který prezident jako jediný z ústavních činitelů měl do té doby nezdaněný. Zbylá částka, 190 500 korun, byly takzvané paušální náhrady, které nemusel vyúčtovat a dostával je každý měsíc bez ohledu na to, zda je celé utratí, nebo ne.
Od loňského ledna má ale Klaus plat nižší - o pět procent má nižší základní plat 196 600 korun, který se mu následně ještě zdanil patnáctiprocentní daní. Zároveň se Klausovi zdanily i jeho měsíční náhrady ve výši 190 500 korun.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
