Půjčíte peníze třeba i svému známému, máte směnku, ale peněz nazpátek se nedočkáte. Pro věřitele jde často o případy vlekoucí se celé roky a soudní tahanice. To je třeba případ jednoho z pražských podnikatelů, který se už několik let bezvýsledně snaží vymáhat dluh 300 tisíc korun. Dlužník dlouhodobě nekomunikuje s ním, se soudy ani s exekutorským úřadem a trvalý pobyt má nahlášený na městském úřadu.
Nejde však o žádného bezdomovce nebo sociální případ, jak by se mohlo zdát. Právě naopak. Dlužník Jan Burian podle dostupných informací pracuje jako tiskový mluvčí a ředitel komunikace společnosti CPI Group miliardáře Radovana Vítka. Firma je jedním z nejvýznamnějších investorů v oblasti realit ve střední Evropě. Burianovy příjmy jsou ale oficiálně natolik nízké, že z nich není možné srážet ani korunu. Dlužná částka se přitom za roky vymáhání včetně úroků rozrostla na půl milionu korun.
Pracuje pro miliardáře, sám dluží statisíce
Z listin z exekučního spisu, které redakci předal oprávněný, je patrné, že nejde o jedinou exekuci, která je proti Burianovi vedena. Jenže. Není známo skutečné místo pobytu a oficiální příjmy jsou směšně nízké, přestože lze očekávat, že plat tiskového mluvčího a ředitele komunikace investičního a developerského giganta může jen stěží činit několik málo tisícovek korun měsíčně.
Pikantní na celé věci je právě to, že Jan Burian pracuje jako mluvčí společnosti, kterou vlastní miliardář a realitní magnát Radovan Vítek. Přičemž je známo, že právě lidé, kteří úspěšně vybudovali velké podniky a fungující byznys, si potrpí na pořádek a nemají příliš v lásce, když někdo své finanční problémy takovým způsobem neřeší.
Fotogalerie: - Den s exekutorem
Jaké šance má věřitel získat své peníze zpět? Odpovídá mluvčí Exekutorské komory ČR Petra Báčová. „Uvažujme názorný příklad, kdy má dlužník hlášeno trvalé bydliště na ohlašovně, soud proti němu nařídil osm exekucí, celková dlužná částka činí jen na jistinách (tj. bez úroků a příslušenství) bezmála 400.000 Kč. Takovému neplatiči je postižen např. bankovní účet, je vydán exekuční příkaz přikázáním jiných pohledávek za společností, která ho zaměstnává na základě smlouvy o dílo, či za dlužníky dlužníka tak, aby tito nevypláceli plnění „našemu“ dlužníkovi, ale jeho věřitelům. Též lze postihnout přikázáním pohledávky přeplatek na dani z přidané hodnoty, jejímž je dlužník plátcem… Soudní exekutor zároveň disponuje prostředky, díky nimž rozkryje další majetkové poměry dlužníka a také adresu místa, kde se skutečně zdržuje a kde má uloženy své movité věci. Tyto mohou být v rámci sekundární fáze řízení sepsány a zajištěny. Stejně tak může dojít k prodeji nemovitosti,“ jmenuje obecné možnosti Báčová.
Exekutoři mají nízké pravomoci, měly by se prý rozšířit
„Pokud má věřitel informace o tom, že dlužník disponuje nějakým majetkem, jenž dosud nebyl exekučně postižen, měl by o tom zpravit soudního exekutora. Ten se však pochopitelně může pohybovat pouze v mezích zákona – postihnout lze pouze majetek, který je skutečně dlužníkův. Tento případ jasně ukazuje, že soudní exekutoři nemají široké pravomoci, o nichž se často hovoří. K jejich dalšímu omezování by proto rozhodně nemělo docházet, spíše naopak v tom smyslu, aby byli postiženi právě lidé, kteří se exekuci pokoušejí podvodně vyhýbat. České exekuční právo však stojí na principu, že zajistit lze pouze majetek, který dlužník formálně vlastní, na rozdíl např. od USA, kde je podstatné, zda se dlužník chová k danému majetku jako k sobě vlastnímu (účelové převody na příbuzné nebo známé jsou tak irelevantní),“ zdůrazňuje mluvčí exekutorů.
Osoba, která čelí osmi exekucím, nestaví se k jejich úhradě aktivně a navíc má trvalý pobyt na ohlašovně, se prý vystavuje i dalším hendikepům. „Riskuje, že jí banka na základě výpisu z Centrální evidence exekucí neposkytne v případě potřeby úvěr, že nebude důvěryhodná jako potenciální uchazeč o zaměstnání, že s ní žádné subjekty nebudou chtít vstupovat do obchodního vztahu a tak podobně,“ konstatovala pro ParlamentníListy.cz Petra Báčová.
Hrozba až desetimilionové pokuty
Pokud se dlužník exekuci záměrně vyhýbá způsobem, že se nechává zaměstnat načerno a předstírá, že nepobírá mzdu či jen minimální částku, nemusí to dopadnout dobře ani pro dlužníka, ani pro jeho zaměstnavatele. „Státní úřad inspekce práce může zaměstnavateli, který umožní výkon nelegální práce, uložit pokutu až do výše 10 miliónů korun. Zaměstnanci, který takovou práci vykonává, hrozí pokuta až 100 000 korun,“ upozorňuje mluvčí Exekutorské komory ČR.
V obecné rovině podle jejích slov platí, že vymahatelnost peněžních pohledávek je nesrovnatelně úspěšnější od doby, kdy došlo k zavedení soudních exekutorů. „Před rokem 2001, kdy výkony rozhodnutí vedly výhradně soudy, to byla zhruba tři procenta. V případě soudních výkonů rozhodnutí je úspěšnost mizivá, neboť věřitel musí sám označit postižitelný majetek dlužníka; soud tento majetek aktivně nedohledává. Až se zavedením institutu soudních exekutorů dosáhla vymahatelnost celoevropské úrovně,“ uvedla mluvčí Petra Báčová s tím, že nyní se pohybuje mezi třiceti až čtyřiceti procenty.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
