Příběh básníka z Guadeloupe: Od protestu proti "Mnichovu" po Nobelovu cenu

29.09.2013 11:20

REPORTÁŽ Dva osudy, které spojuje jeden ostrov v Karibiku. Básník Saint – John Perse protestoval proti Mnichovské dohodě, musel opustit francouzskou diplomacii a pak se stal nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Jeho muzeum se nachází v Pointe – á – Pitre, největším městě Guadeloupe, kam Veronika Šťouračová, nejdéle žijící Češka na ostrově, dojíždí pracovat.

Příběh básníka z Guadeloupe: Od protestu proti "Mnichovu" po Nobelovu cenu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Podpis - ilustrační foto
reklama

Ostrov Guadeloupe v Karibském moři je jedním z nejvzdálenějších koutů Evropské unie. Jde totiž o zámořské území Francie, kde žije zhruba čtyři sta tisíc lidí. A právě tady narazily ParlamentníListy.cz na dva zajímavé osudy spojené s Českou republikou. Ten starší se váže k Mnichovské dohodě, která byla podepsána přesně před pětasedmdesáti lety.

Básník proti Mnichovu

V jedné z postraních ulic největšího města Guadeloupe Pointe – á – Pitre stojí dům v koloniálním stylu. Jde o muzeum Alexise Légera, kterého ale většina lidí zná pod jménem Saint – John Perse. V muzeu mají spoustu artefaktů z pohnutého života diplomata a básníka, který se v tomto městě v roce 1887 narodil v rodině, která vlastnila kávovou plantáž a cukrovar. Poté, co se rodina vrátila zpět do kontinentální Francie, začal v roce 1914 Perse svou diplomatickou kariéru. Byl v Číně, ale později se usadil jako úředník na ministerstvu zahraničí v Paříži. Když se následně dozvěděl o podpisu Mnichovské dohody, kterou bylo dohodnuto, že Československo musí postoupit pohraniční území obývané Němci, tedy Sudety, Německu, nebylo mu to moc po chuti. Za Francii dokument podepsal Édouard Daladier.

Právě Perse byl jedním z nemnoha diplomatů, jenž tuhle dohodu, kterou považoval za francouzskou kapitulaci a zbabělost, kritizoval. Proto musel opustit ministerstvo, odjet do exilu v USA a s Němci spolupracující Vichystický režim, tedy vláda maršála Philippe Pétaina, ho zbavilo francouzského občanství. Gestapo také řádně prohledalo jeho byt v Paříži. V Americe ho přijali vlídně a dokonce navštívil prezidenta Franklina Roosvelta. Po válce odmítl Perse nabídku postu ve francouzské vládě a začal se věnovat jen psaní. Tehdy vznikl jeho pseudonym Saint – John Perse. Přestože se na Guadeloupe již nikdy nevrátil, jeho dílo vzpomínky na rodný ostrov obsahuje.

Když v šedesátých letech postihl Guadeloupe ničivý cyklon, přál si po Jackie Kennedyové, která navštívila ostrov hned po katastrofě, aby mu přivezla kousek hřbitovní zdi z místa, kde odpočívají básníkovi předci. Stalo se. Američané k němu byli vždy mnohem přátelštější než Francouzi. V roce 1960, kdy mu byla předána Nobelova cena za literaturu za evokativní imaginárnost ve svých dílech, se nikdo z pařížských politiků na protest proti jeho odmítavému postoji k vládě Charlese de Gaulla na slavnost nedostavil.

Právnička z Čech

Samozřejmě, že Veronika Šťouračová tuhle zajímavou historii zná. Jen málo Čechů zná Guadeloupe jako ona. O tom se jasně přesvědčím, když mi radí, stále příjemně naladěná a rozesmátá od ucha k uchu, nedaleko svého příbytku v městečku Deshaies, co je třeba na ostrově vidět. Právnička z Prahy se v Česku kdysi starala o autorská práva. V roce 1996 se poprvé rozhlédla po Guadeloupe. Letěla sem jen na pár týdnů, jen tak na prázdniny, a tak se jí klidná atmosféra Karibiku zalíbila, že už tady zůstala. Nejdřív pomáhala řešit problémy českých turistů, dnes jako právnička obhospodařuje několik tamních společností a s velkou pravděpodobností se stane i honorární konzulkou na ostrovech, kde jezdí docela dost škodovek.

„Všude člověk narazí na krajany. Nyní tady celkem dost Čechů pracuje na stavebních zakázkách, například montují klimatizace do místních nemocnic a dělají další odborné práce. Nějaké zastoupení tady má i mladoboleslavská automobilka Škoda Auto,“ doplnila pro ParlamentníListy.cz Češka, která tu žije už dvanáct let. Do debat o politice se moc pouštět nechce. Jak sama říká, k zprávám z domova se dostane jen občas, takže nemá dostatek informací, aby mohla hodnotit. Voleb se skoro neúčastní, protože by na ně musela odletět přinejmenším do Paříže.

Guadeloupe má z výšky obrys motýla. Velkoměsto Pointe - á - Pitre leží na jeho východním a menším křídle, Deshaies na západním. Když zde se svými galérami zakotvil v roce 1493 na své druhé výpravě Kryštof Kolumbus, čímž vlastně ostrov objevil, z lodi tuhle zvláštnost neviděl. Zbožný lodivod ho nazval, jak jinak, než podle portugalského kláštera v Estremaduře. V polovině sedmnáctého století ho zabrali Francouzi. Potomkům původních kolonizátorů se říká „béké“. Jejich mísením s potomky afrických otroků se zde vytvořila významná mulatská populace. Dnes je Guadeloupe, jakož i vedlejší ostrov Martinik, jedním ze zámořských území země galského kohouta a tedy součástí Evropské unie.

  • Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE
     

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jan Rychetský
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sněmovna, jedna tmavá místnost a v ní pouze bez mobilu. Máme informace o zakázce, kvůli které Babiš hulákal na ministra. A ty vám pěkně zhořknou

4:44 Sněmovna, jedna tmavá místnost a v ní pouze bez mobilu. Máme informace o zakázce, kvůli které Babiš hulákal na ministra. A ty vám pěkně zhořknou

Všechno je v pořádku, šlo o drobné pochybení a jede proti nám kampaň. Tak by se daly shrnout argumen…