Úvodní čtenářský dotaz odkazoval na výzvu tureckého prezidenta Erdogana k tomu, aby se islámské země sjednotily za účelem řešení „největší humanitární a politické krize v jejich historii“. Tazatelka se rovněž obává stavu, kdy budou v naší zemi statisíce uprchlíků, kteří se mohou při volbách sjednotit, takže bychom se mohli časem při jejich prudce rostoucím počtu dočkat toho, že nám bude vládnout muslim. Ptá se proto, zda není cílem té velké migrace ovládnutí státu touto cestou a zda tomu lze zabránit, aby naše vlast stojící na křesťanských hodnotách neměla v budoucnu problém.
Prezident Miloš Zeman přiznává, že nepodezírá svůj protějšek, tureckou hlavu státu Erdogana, z toho, že inicioval uprchlickou krizi. „Protože v samotném Turecku jsou až dva miliony uprchlíků, a ti samozřejmě způsobují Turecku vážné problémy. Pokud jde o Vaši obavu ze zvyšování počtu uprchlíků, pak ji sice sdílím, ale domnívám se, že jí lze zabránit právě důslednou kontrolou hranic za pomoci armády a policie a okamžitým vracením uprchlíků do míst, odkud přišli,“ konstatuje Miloš Zeman.
Spolupráci některých amerických společností s Islámským státem nelze vyloučit
Další dotaz směřoval k možnosti našeho vystoupení z Evropské unie kvůli povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků. „Hluboce se mýlíte, protože Evropská unie sice navrhovala povinné kvóty pro uprchlíky, ale tento návrh byl zamítnut mimo jiné za aktivního přispění České republiky. Česká republika i ostatní státy souhlasily s dobrovolnými kvótami, v případě České republiky je to patnáct set lidí. Již jsem poukázal na to, že daleko větší Polsko má kvótu pouze dva tisíce osob, ale vymínili jsme si, že budeme každého uprchlíka individuálně prověřovat. To konkrétně znamená, že bychom měli přijímat neislámské uprchlíky, například syrské křesťany. Obávám se, že v dohledné době dojde i k přílivu uprchlíků z Ukrajiny, kteří ovšem jsou pracovití a pro Českou republiku nepředstavují nebezpečí,“ míní prezident.
Psali jsme:
Jeden čtenář se zajímal o to, zda je možná spolupráce USA s Islámským státem, když Spojené státy v 80. letech podporovaly mudžáhidy, pozdější Tálibán. „Nemohu samozřejmě vyloučit, že některé americké společnosti i jednotlivci spolupracují s tzv. Islámským státem na ekonomické bázi. Je známo, že tzv. Islámský stát prodává ropu za o něco nižší ceny, než jsou ceny světové, a není vyloučeno, že některé společnosti tzv. Islámskému státu budou dodávat i zbraně. Ale na druhé straně, nemyslím si, že by se jednalo o podporu na vládní úrovni,“ reaguje hlava státu.
Mimo zákon postavit organizace, které navrhují zavést u nás právo šaría
Problému s uprchlíky v Německu i dalších zemích se věnuje i čtenář, jenž je přesvědčen, že muslimové se nikdy nebudou podřizovat zákonům země, v níž žijí. A proto se prezidenta ptá, co si myslí o tom, když dva čeští poslanci navrhovali postavit islám mimo zákon a byli terčem posměchu a vládní poslanci ČSSD a ANO se tím odmítli zabývat. „V Poslanecké sněmovně jsem byl nedávno a mimo jiné jsem se ve svém projevu veřejně vymezil proti migraci uprchlíků zejména z islámských zemí. Mimo zákon je třeba postavit teroristické organizace. A protože islámský terorismus je v současné době nejčetnější formou mezinárodního terorismu, znamená to, že by mimo zákon měly být postaveny například ty organizace, které navrhují zavedení islámského práva šaría v České republice,“ uvádí Miloš Zeman.
Ing. Miloš Zeman
Strach z islamizace České republiky je patrný i z otázky, jejíž autor má pocit, že vláda ani poslanci nehájí dostatečně zájmy většiny občanů, a ptá se, zda lze pomoc očekávat v této věci alespoň od prezidenta. „Společným jmenovatelem Vašich obav je riziko vysokého nárůstu islámských imigrantů, kteří se nedokáží v České republice asimilovat. České republice ale nic nebrání tomu, aby střežila svoje hranice jak za pomoci policie, tak za pomoci armády, a aby vyhošťovala nelegální ekonomické imigranty. Někdy se říká, že naši občané po únoru 48 a srpnu 68 rovněž emigrovali, ale to byli zpravidla političtí uprchlíci a kromě toho emigrovali pouze do Evropy. Nevím o nikom, kdo by emigroval do Afriky,“ přiznává hlava státu.
Vstoupit do eurozóny bychom měli až tehdy, co ji opustí Řecko
Tazatelka ze Slovenska lituje, že i když u nás žije, nemohla Miloše Zemana volit za prezidenta, přestože s ním sympatizuje a fandí mu. Ptá se, jak to bude v České republice se zavedením eura, a ohledně utečenců tvrdí, že se k prezidentovi ráda přidá, vezme do ruky pušku a půjde naši zemi na hranice bránit. „Sdílím názor, že Česká republika by měla zavést euro a současně sdílím názor, že by euro mělo být u nás zavedeno teprve tehdy, až Řecko vystoupí z eurozóny, protože čeští daňoví poplatníci by neměli platit řecké dluhy. Tento názor jsem vyjádřil opakovaně,“ připomíná prezident v jedné z reakcí na dotazy, které mu prostřednictvím serveru ParlamentníListy.cz pokládají čtenáři.
Jedna ze čtenářek oceňuje prezidentův postoj k dění na Ukrajině, Řecku i přijímání migrantů a v té souvislosti ji zajímá, zda by prezident podpořil vznik domobrany, jež by nás měla chránit před problémy, které se podle ní už začínají rýsovat třeba v Teplicích. „V Lánech budu mít v nejbližší době poradu s veliteli české armády a jedním z hlavních témat bude problematika takzvaných dobrovolných záloh. Já tuto myšlenku podporuji, protože si myslím, že vedle pravidelné profesionální armády by měly existovat i dobrovolné zálohy, do nichž by mohli vstupovat všichni občané České republiky nad 18 let, a tato myšlenka je velmi blízká Vaší myšlence domobrany,“ míní Miloš Zeman.
„Dejte nám zbraně, dali jsme si na ně“ by mohlo zaznít i dnes
Volání po ozbrojené ochraně našich hranic považuje jiná ze čtenářek za blábol a paralelu k tomu, co volali lidé už v roce 1938, a připomíná, jak to tehdy dopadlo. Nicméně chválí prezidentův úmysl bránit naši zem, ale obávala by se, bohužel, kulky do zad z vlastních řad. A neodpustila si i doušku „Jo – a pan kníže je excelentní blb,“ k Zemanovu soupeři z druhého kola přímé volby Karlu Schwarzenbergovi. „Nebudu se vyjadřovat se zdvořilostí sobě vlastní k Vašemu hodnocení pana knížete. Nicméně myslím si, že v roce 1938 lidé nevolali bláboly, když volali ‚Dejte nám zbraně, dali jsme si na ně‘. Myslím si, že podobný výkřik by mohl zaznít i teď,“ domnívá se prezident.
Další čtenář se pozastavuje nad prezidentovým vyjádřením, že by hranice naší republiky měla bránit armáda, když by si jako vrchní velitel ozbrojených sil měl být vědom toho, že nedisponujeme armádou, která by je mohla bránit. „Veřejnost jsem informoval, že mě náčelník generálního štábu generál Bečvář sdělil, že je připraven projekt nasazení asi jednoho a půl tisíce příslušníků Armády České republiky ke střežení našich hranic. Armáda České republiky má přibližně dvacet tisíc vojáků, nehledě na sedm tisíc civilních zaměstnanců. Nemohu proto sdílet Váš názor, že není bojeschopná. Koneckonců svoji bojeschopnost již prokázala například v Afghánistánu, ale svým způsobem i pomocí při živelných pohromách a migrační vlnu lze považovat za živelnou pohromu svého druhu,“ reaguje Miloš Zeman.
Nepřijímat ilegální imigranty z islámských zemí, protože se nepřizpůsobí
Prezident byl také konfrontován s dotazem, když už nemůže legislativně zabránit dovozu muslimských uprchlíků, zda nemůže alespoň apelovat na vládu k přehodnocení tohoto rozhodnutí. „Na vládu jsem v tomto směru apeloval, a to především ve smyslu nepřijímání ilegálních imigrantů z islámských zemí. Protože na rozdíl například od Ukrajinců nejsou v České republice asimilovatelní,“ domnívá se hlava státu, která čelila i dotazu, proč z titulu své funkce nedá jako vrchní velitel sám rozkaz k ochraně hranic armádou. „Podle české Ústavy musí nasazení armády schválit vláda. Na druhé straně na vládu v tomto směru apeluji a jsem přesvědčen o tom, že dříve, nebo později, až se ukáže, že nasazení policie na hranicích je nedostatečné, bude zapotřebí i pomoci naší armády,“ očekává Miloš Zeman.
Poté zklamal tazatele, jehož zajímalo, zda podpoří jako přímo zvolený prezident přání čím dál většího počtu občanů po vystoupení z Evropské unie. „Nepodpořím, protože jako ekonom vím, že Evropská unie poskytuje ze svých fondů rozsáhlé dotace České republice ve výši asi šesti set miliard korun, což je polovina ročního českého rozpočtu, a to na plánovací období 2014 – 2020. Jenom blázen zabíjí slepici, která nese zlatá vejce,“ vysvětluje prezident. Jedním z mála neuprchlických dotazů bylo, jak na hlavu státu působí při osobním jednání vicepremiér Andrej Babiš. „Působí někdy poněkud nevyzpytatelným dojmem, ale s většinou jeho konkrétních stanovisek souhlasím, ať už se jedná o boj proti daňovým podvodům, podporu Klokánků a obavy z migrace, které s ním sdílím,“ přiznává Miloš Zeman.
České komando v Norsku by bylo jako hasit požár benzínem
Jeden rozzlobený čtenář se domnívá, že o tak závažném aktu, jakým je přijímaní uprchlíků či cizinců na naše území, by měli rozhodnout občané České republiky v referendu, nikoli premiér nebo vláda, a ani nějací „přeplácení“ úředníci v Bruselu, protože je nutí k souhlasu „existenční“ motiv. „Tak především rozlišujme mezi cizinci a uprchlíky. Málo se ví, že na území České republiky žije asi pět procent cizinců, a nemyslím si, že by s nimi byly výrazné problémy. Něco úplně jiného je pojem uprchlíka, protože na rozdíl od cizinců, kteří zde mají trvalé bydliště a řádné pracovní povolení a někdy už získali i české občanství, ilegální ekonomický migrant nic takového nemá a nejrozumnějším způsobem je jeho vyhoštění,“ konstatuje prezident.
Dalšího z rázných tazatelů zajímalo, zda si Miloš Zeman uvědomuje, že je vrchním velitelem naší armády. A pokud ano, proč dosud i přes odpor vlastizrádců ve vládě nenařídil speciálním jednotkám, aby vrátily v Norsku unesené české děti. Podle něj by Izraelci problém se svými občany už dávno vyřešili. „Jak dobře víte, obrátil jsem se nedávno dopisem na norského krále ve věci dvou unesených dětí, ale domnívám se, že problém lze vyřešit diplomatickou cestou, a to zejména proto, že Norsko v tomto roce bude muset přistoupit k mezinárodní úmluvě o ochraně dětí, čímž získáme širší možnosti diplomatické ofenzivy. Představte si, kdyby naše komando při zachraňování dvou unesených chlapců omylem postřílelo několik nevinných civilních obětí. Obávám se, že bychom v tomto případě hasili požár benzinem,“ domnívá se Miloš Zeman.
Hájit zájmy České republiky bude bez ohledu na novináře financované odjinud
V posledním vzkazu, na který tentokrát prezident Miloš Zeman pro čtenáře serveru ParlamentníListy.cz reagoval, děkoval jeho autor za to, že prezident hájí zájmy České republiky i přes nesnáze, které mu přináší „vlastizrádná činnost“ neváženého premiéra Bohuslava Sobotky, a popřál Miloši Zemanovi, ať mu zdraví a síla vydrží co nejdéle. „Chtěl bych Vám poděkovat za Vaše hodnocení, které v podstatě není otázkou, ale mohu Vám jenom slíbit, že se budu snažit hájit zájmy České republiky bez ohledu na to, co o tom řeknou někteří novináři, kteří mohou být financováni i z jiných zdrojů než těch, které jsou na území České republiky,“ uzavírá prezident Miloš Zeman odpovědi na aktuální várku dotazů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
