Poslední období desetiletého působení Václava Klause v úřadu prezidenta už budou navždy spojovány s tím, že nechal projít zákon o církevních restitucích, i když tvrdil, že s nimi nesouhlasí, a s rozsáhlou amnestií. Přestože se oba dva tyto jeho kroky setkaly s odporem veřejnosti, tak v případě církevních restitucí to nevyvolalo ani zdaleka takové bouřlivé reakce jako vyhlášení amnestie.
Lenka Procházková
„I když asi 80 procent českých občanů s převodem majetků státu do soukromého vlastnictví církve nesouhlasí, jejich odsudek prezidenta, který nejednal, když měl, byl krátkodechý. Prostě proto, že desetitisíce hektarů a desítky miliard je něco neuchopitelného, vzdáleného, zatímco představa propuštěných vězňů, kteří bloumají po ulicích, je docela konkrétní, zvlášť, když to média přenáší jako aktuální senzaci. Proto je i reakce lidí silnější,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz spisovatelka Lenka Procházková, která už rok proti církevním restitucím bojuje.
Převod obrovských majetků církvi omezí suverenitu státu
Ostré reakce veřejnosti na amnestii přičítá i tomu, že mnoho z těch, které trápí dluhy (například i za nájem, elektřinu nebo plyn) a bojí se, co bude zítra s jejich rodinami, a nemají naději, že jim stát v tíživé situaci pomůže, je uraženo tím, že jiným byly odpuštěny trestné činy. „Takových lidí, kterým se špatně usíná kvůli finančním starostem, jsou v naší zemi statisíce. Amnestii vnímají jako nespravedlnost a výsměch a jejich reakcí je hněv,“ konstatuje Lenka Procházková.
Psali jsme:
„Když prezident Klaus nevetoval zákon o církevních restitucích, který, jak sám přiznal, odporuje ústavním principům a vysvětlil to tím, že chce podržet vládu, vysloužil si kritiku odborníků i občanů, kteří jej o veto v dopisech žádali, protože vědí, jak převod obrovských majetků především na římskokatolickou církev omezí suverenitu státu,“ připomíná spisovatelka.
Pokračovat to může výukou náboženství na základních školách
Podle ní však mnoho lidí nedokáže uvažovat v souvislostech, protože tato doba tomu nijak nepomáhá. „Zdaleka ne každý si umí vyvodit, že bohatá církev bude získávat mocenský vliv a že to oslabí demokracii. Dalším krokem pak může být uzavření konkordátu, tak jako na Slovensku, kde je v důsledku smlouvy s Vatikánem náboženství povinně volitelným předmětem už na základních školách,“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz Lenka Procházková.
Spisovatelka nechápe, proč prezident vytýká občanům, že reagují na neúnosný stav, když prožíváme policický chaos a permanentní vládní krizi. „Když prezident státu, kde neexistuje právní jistota, v novoročním apelu volá po starých dobrých hodnotách a varuje před občanskými projevy nesouhlasu, můžeme si z jeho slov vyvodit, že návrat ke starým dobrým hodnotám znamená mlčky přijímat jednu jedinou pravdu, volit jednu stranu, případně její klon, protože opoziční strany jsou hodnoceny jako nepřátelé režimu,“ říká Lenka Procházková.
Burlaci na Volze také táhli za jeden provaz
„Vize, kterou Václav Klaus promítl do svého novoročního projevu, trochu evokuje Repinův obraz Burlaki na Volge: všichni s utaženými opasky táhnou za jeden provaz. Vlečou loď proti proudu. Staré dobré hodnoty? Taková vize budoucnosti, zdá se mi být poněkud nešťastná a chápu, že ji občané odmítají. Agresivita, byť i jen slovní, je vždy reakcí na pocit ohrožení,“ komentuje spisovatelka Klausova slova, že v naší zemi narůstá agresivita a vytrácí se rozumná komunikace.
Svůj boj proti schváleným církevním restitucím, během nějž podala trestní oznámení na členy vlády i arcibiskupa Dominika Duku a pokoušela se s protirestitučním programem kandidovat do Senátu, stále nevzdává. „Samozřejmě v něm pokračuju. Už o svém úsilí ale nehodlám průběžně informovat. Někdy je medializace důležitou součástí taktiky, v jiné fázi však může věci uškodit,“ uvědomuje si.
Ústavní stížnost Věcí veřejných je významný politický čin
Ústavní stížnost, kterou proti schváleným církevním restitucím podaly Věci veřejné, považuje za velmi precizně zpracovanou. I když předpokládá, že ji Ústavní soud zamítne z formálních důvodů, protože u ní nebyl dostatečný počet poslaneckých podpisů, je ráda, že ji VV podaly. „Je to politický čin, který snad přiměje další opoziční strany, především ČSSD, která má poslanců dostatečný počet, aby už neotálely a podaly obdobnou ústavní stížnost také. Véčka jim vlastně dodala už hotový podklad, z kterého mohou čerpat,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz Lenka Procházková.
V té souvislosti také připomíná, že strana Věci veřejné také zpracovala návrh novely zákona o tzv. církevních restitucích. „Pokud by tato novela byla přijata, odstranily by se ze stávajícího zákona hlavní nedostatky, které i Václav Klaus kritizoval jako protiústavní. O této novele média téměř neinformovala,“ lituje spisovatelka.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
