Režisér Troška o ÚSTRu: Abyste nebyli jak ten Kaiser s Lábusem

25. 4. 2013 8:05

REVUE Nemlčeli v roce 1968, v roce 1977 a ani v listopadu 1989. Přesto nyní tito umělci prý nechápou, proč se v Ústavu pro studium totalitních režimů konají takové bitky. Taky jim prý není jasné, k čemu takový ústav vlastně je, když třeba plodí jen pseudokauzy typu „udávajícího“ Milana Kundery. „Už obyčejné lidi unavujete,“ vzkázal kromě jiného lidem z ústavu režisér Zdeněk Troška.

Režisér Troška o ÚSTRu: Abyste nebyli jak ten Kaiser s Lábusem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bývalý ředitel ÚSTR Daniel Herman

Zatímco politici se v posledních dnech stále dokola hádají o tom, kdo má zasednout v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a kdo má být vlastně v čele této instituce a co má hlavně zkoumat, umělci nad takovými „starostmi“ jen kroutí hlavou. Podle nich je nejdůležitější to, aby mladá generace věděla, kdo byl Alexander Dubček, Josef Smrkovský či Gustáv Husák s Klementem Gottwaldem a děti tak neměly o komunistické a postkomunistické generaci politiků jen velmi povrchní představy.

Aby nedopadly stejně, jako kdysi Karolína Kaiserová v oné scénce z pořadu Možná přijde i kouzelník, kde pan učitel Lábus zkoušel žačku Karolínu ze sametové revoluce, ale ona neuměla a tak dostala za pět, zavzpomínal kromě jiného na legendární scénku režisér Zdeněk Troška.

O co jde? V přímém přenosu a tařka ze dne na den se mění situace uvnitř ÚSTR, ovšem málokdo už jí rozumí. Nejprve rada ústavu, kterou volí Senát, odvolala ředitele Daniela Hermana s odůvodněním, že není spokojena s jeho prací. Ředitelskou židli poté obsadila kamarádka šéfky rady Petrušky Šustrové Pavla Foglová, ovšem na protest kvůli odvolání Hermana rezignovalo vzápětí několik členů vědecké rady ústavu, a to včetně jejího předsedy Michaela Krause či kardinála Miloslava Vlka. Poté se přidal i zbytek rady.

Odvolán ředitel, odstoupila rada...

Herman, ale i ODS, odvolání pak následně na to označovali za politicky účelový krok, neboť je prý hlavní rada ovládána levicí. Odvolání Hermana interpretovali jako výraz spolupráce ČSSD a KSČM. Sociální demokraté se pak proti tomu samozřejmě ohradili.

Nová ředitelka Foglová po pár dnech oznámila, že chce odvolat šéfku Archivu bezpečnostních složek (ABS) Zlatuši Kukánovou a nahradit ji chce archivářkou Světlanou Ptáčníkovou. Skončit podle Foglové má také ředitel její kanceláře Pavel Žáček a ekonomický náměstek René Schreier. Důvodem je podle ní to, že prý nekomunikují, čímž ohrožují chod ÚSTR. Na to ale reagovala jedna ze dvou odborových organizací v ÚSTR a zveřejnila, že zvažuje možnost stávky v této instituci, a to kvůli personální změně na pozici ředitele.

Do těchto půtek se ovšem velmi rychle vložili i politici - hlavně z ODS a z ČSSD - a začali se přít o to, jak má vlastně ústav pracovat a zda je zpolitizován, když radu volí Senát a sedí tam tedy i levicoví zástupci.

Jenže na dění jen doslova zírají někteří umělci. Třeba i ti, co v době Pražského jara nemlčeli. Nyní tvrdí, že ničemu nerozumí.

Učitelé nevědí, co říci dětem

„Nejsem do problémů kolem ÚSTR nijak hlouběji vpravená. K mému uchu se pouze dostalo to, že se tam hádají. Ale o čem, to fakt nesleduji. Vím jen, že odešel z čela toho ústavu pan Herman,“ svěřila se ParlamentnímListům.cz kupříkladu Marta Kubišová, komunistickému režimu nepohodlná zpěvačka, která se po dlouhých dvaceti letech objevila na veřejnosti až v listopadu 1989 a v době sametové revoluce se její píseň Modlitba pro Martu stala dokonce jakousi hymnou boje pro komunistům.

„Já si myslím, že když byl ten ústav ustanovený, tak by měl také fungovat,“ uvedla ale dále zpěvačka.

„Když člověk zvenčí nezná pozadí těch sporů, tak je velmi obtížné je hodnotit a dělat nějakého soudce. Pořád se ale říká, že učitelé nevědí, jak mají vyučovat nejnovější dějiny, respektive ono období komunismu. Právě tady by ale bylo dobré, aby se toho ústav chopil. Neměli by tak jenom bádat, ale dávat na stůl i nějaká fakta, která by se pak mohla ukotvit a zapracovat do školních osnov. Takhle děti ani nevědí, kdo to byl Jan Palach. Vědí sice možná, že se někdo kdysi upálil, ale nevědí už vůbec proč, což mi nedávno řekla Kamila Moučková,“ sdělila Kubišová.

Vyšachovávají se podivnými kauzami

„Ale ty děti neznají ani to, co se stalo v 68. roce. Myslím, že je to především tím, že nejsou novější dějiny správně zpracované pro školy, anebo se jich učitelé bojí. Proto by podle mne takový podobný ústav měl mít právo toto nějak napravit. Měl by tak mít právo na život. Vyrovnání se s minulostí je totiž u nás prachbídné. Vidíte to i nyní v politice, jak se vzájemně vyšachovávají různými podivnými kauzami odněkud vytaženými a nikdo ani neví, zda jim má věřit,“ řekla Kubišová.

„Myslím si, že tam ale nepijí jenom čaj a kafe a nebaví se tam o minulosti zvesela, určitě od nich nějaké výstupy jsou a měly by být i do budoucna. Ovšem bylo by podle mne žádoucí je pak také nějak delegovat veřejnosti dál.“

Kubišová si také vzpomněla v souvislosti s ústavem na kauzu spisovatele Milana Kundery. „A to je právě ono, čeho by se tam měli ti lidé vyvarovat. Než se takovýchto věcí někdo chopí, tak by se také měly prověřit skutečnosti do bezvědomí a nechodit ven s nějakými podivnými informacemi tohoto typu,“ dodala zpěvačka.

„Já se v téhle věci vůbec nevyznám, jde to úplně mimo mne,“ přiznala ParlamentnímListům.cz k fungování ústavu jedna z nejvýznamnějších českých operních pěvkyň Eva Urbanová.

Mladé to nezajímá a starší na to rádi zapomenou

Ovšem protože zpěvačka vystupuje na mnoha různých světových operních scénách včetně milánské La Scaly a Metropolitní opery v New Yorku, tak může i z pohledu „světoběžníka“ posoudit, zda se o České republice ještě ve světě hovoří jako o tom „komunistickém Československu“. „Tam, kde se pohybuji, tak je spíše větší povědomí o Evropské unii,“ reagovala ale k této zmínce Urbanová.

Ona sama ovšem prý neumí posoudit, zda by měl ÚSTR třeba komunistickou totalitu vůbec zkoumat. „To je hrozně těžká otázka. Mladé to nezajímá a starší na to vše rádi zapomenou. To je takhle jednoduché,“ uvedla.

I podle ní by ale měl ústav dbát alespoň o to, aby hlavně mladší generace vůbec věděly, co a kdo to byli ti „strašní“ komunisté. „Historie se učit má - ať je stará tisíc let, anebo jen těch 23 let. Ve školách se ty děti učí dnes ale jiným věcem a to je poměrně škoda,“ dodala.

Vědí, kdo zpívá v hitparádách. Ale to je všechno

Rozverný režisér Zdeněk Troška pak na slova Urbanové a Kubišové jen souhlasně pokýval.

„Nějaký Palach, Karel IV., to je pro ta děcka dávnověk. To je ale špatně! Oni vědí, kdo zpívá v amerických hitparádách, ale kdo to byl Jan Palach a Jan Zajíc, tak to nevědí... Myslím, že by se to mělo napravit alespoň v občanské výchově, když na to dějepis zapomíná. Ty děti by měly znát, co je takzvaná 'paměť národa',“ řekl ParlamentnímListům.cz Troška.

„Pozor, ale ani já fakt moc nevím, kdo v tom ústavu, s kým a pro koho hraje. Vím jen, že tam někdo odstoupil... Já si ale myslím, že by bylo dobré si tady říci: Cui bono? Čili komu to je dnes dobré?“ poznamenal.

Neměla to dostat jako faru...

„Samozřejmě ale, že tady má být pro národ jisté memento, abychom zase nedopadli tak, kde už jsme jednou byli. Abychom věděli, čeho se máme vyvarovat. Z toho důvodu je asi dobré, aby ten ústav existoval. Badatelé a lidi, kteří se zabývají historií, by měli upozorňovat na to, že vývoj, který běží, něčím připomíná vývoj, který tady už jednou byl a byl v něčem špatný. To by mělo být takovým varovným signálem toho, na co si dát pozor. Ale měli by to dělat ti, co tomu rozumí, pro které je to i koníček. Neměla by tam tedy být paní Vopičková, která to dostala jako faru. To je špatně. Tam by opravdu měli být odborníci a historici, kteří ví, o čem mluví,“ poukázal pak režisér na šarvátky uvnitř ústavu, k nimž ale opětovně zopakoval, že o jejich příčinách nic neví.

„Ale je důležité, aby ona věc, tedy totalita, byla dětem připomínána. Vždyť oni už pomalu nevědí, co byla ona sametová revoluce v roce 1989, jaký byl ten předchozí režim a jak se to vyvíjelo dál. Nikdo z těch mladých dnes už vůbec neví, kdo to byl Jan Palach, no a za chvíli nebudou ani vědět, kdo to byl Václav Havel,“ zmínil Troška a připomenul tím vlastně už zmiňovanou legendární scénku Jiřího Lábuse a Oldřicha Kaisera.

Podle Trošky by se také mělo vědět, co to bylo Pražské jaro. „Spousta lidí fandila v 68. roce představitelům Pražského jara a hovořili o socialismu s lidskou tváří a všichni věřili, že se to tady skutečně uvolnilo, neboť byla zrušena i cenzura. Proto také začali pracovat i malí podnikatelé a všichni věřili, že se něco změní. Lidi to tehdy naladilo na takovou dobrou notu, věřili, že něco ve společnosti roztává. Proto těmto novým progresivním členům KSČ – ať to byl Dubček nebo Smrkovský - lidi fandili,“ uvedl.

Ani on nechápe kauzičku Kundera

Místo zveřejnění faktů kolem toho se prý ale nepochopitelně z ústavu noří pseudokauzy typu Kundera, což ani on nechápe.

„Já si myslím, že právě toto je už pasé, už to ty lidi nezajímá, je to navíc dávno. Tyhle záležitosti jedinců by se podle mne už vytahovat nemusely. Tady se ale musí globálně posuzovat celkový vývoj a ne dávat důraz na to, jestli pan Vopička udával pana Kocourka. Proto si myslím, že ty tahanice o ústav už obyčejné lidi unavuje. Vždyť už máte skoro čtvrtstoletí od revoluce, tak bych tyto malicherné věci už nezkoumal, už jsou 'přežitý'. Ale to gró, směr a styl směřování – ať politický či ekonomický – tak to si myslím, že by se mělo pořád hlídat,“ dodal Troška.

Naopak hudebník a také bývalý politik Občanské demokratické aliance Michal Prokop dal vědět, že to, co se v protitotalitním ústavu děje, sleduje.

„Já si myslím, že by ten ústav určitě fungovat měl. Ty hádky kolem něj ale na mne působí hrozně. Myslím, že to je jen obraz toho, jak dnešní politická scéna vypadá – je vyprázdněná, bez ideí,“ řekl ParlamentnímListům.cz Prokop.

Proč depolitizovat? Vždyť řeší politický problém!

„Instituce, která vznikla jakýmsi politickým rozhodnutím jako instituce zcela zjevně politická, protože řeší politický problém - a totalitní režimy jsou politický problém - tak tvrzení o tom, že se má depolitizovat, tak to je absolutní nesmysl,“ řekl pak Prokop k hádkám politiků.

Podle něj by tam ale měli hlavně pracovat historici a odborníci. „Těžko tam (v radě) ale může být někdo, kdo je spjat se stranou komunistickou, která je dědicem té strany, jejíž minulost se tady zkoumá. Takže chápu, že tam Komunistická strana Čech a Moravy své politické zastoupení nemá, což je správné a rozumím tomu a mělo by to tak být i do budoucna,“ dodal Prokop.

Hlavním úkolem ÚSTR je zkoumat komunismus a nacismus v českých zemích. Rozpočet úřadu činí ročně asi 150 milionů korun. Na počátku roku 2012 měl ÚSTR 130 zaměstnanců, z toho 29 pracovalo na zkrácený úvazek.

 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Olga Böhmová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Generál Pavel: Pálí nás dobré bydlo. Zapomínáme, že se máme dobře díky NATO

10:27 Generál Pavel: Pálí nás dobré bydlo. Zapomínáme, že se máme dobře díky NATO

REPORTÁŽ Veďme s Ruskem a s Čínou dialog, ale musíme být obezřetní, a i když netvoří přímou vojensko…