Trinh Xuan Thanh byl unesen vloni 23. července v centru Berlína společně s jednou ženou, která ho doprovázela. Později se objevil ve Vietnamu a v lednu byl odsouzen za zpronevěru. Hanoj tvrdí, že podnikatel a funkcionář, který předtím v Německu usiloval o azyl, se do země vrátil dobrovolně. Podle Berlína šlo ale o únos a o bezprecedentní porušení německého i mezinárodního práva.
Když ParlamentníListy.cz pátraly po podrobnostech a narazily přitom na informaci, která sice nemusí mít s daným případem přímou souvislost, nicméně v kontextu událostí ji nelze z konceptu vypustit. V České republice, ve firmě Euromed International v Nymburce působí delší dobu jistý Martin Lieskovský. Bývalý policista Martin Lieskovský byl v minulosti obžalován jako jedna z klíčových osob z únosu syna slovenského prezidenta Michala Kováče Michala Kováče jr. v roce 1995.
Slovenská prokuratura podala v roce 2000 v souvislosti s únosem obžalobu na 13 osob včetně bývalého šéfa SIS Ivana Lexy. Soud trestní stíhání ale zastavil kvůli amnestiím. Ty vydal v roce 1998 slovenský premiér Vladimír Mečiar, který tehdy vykonával i některé prezidentské pravomoci, neboť Slovensko přechodně nemělo hlavu státu. Usnesení o zrušení zmiňovaných amnestií schválil slovenský parlament vloni v dubnu. Tomuto rozhodnutí předcházela ústavní novela, podle které anulaci amnestií posoudí ústavní soud. Pro zrušení amnestií nakonec hlasovalo osm soudců ústavního soudu, proti byli dva.
Martin Lieskovský od roku podniká v České republice ve společnosti Euromed International v Nymburce. V obchodním rejstříku má několikrát uvedené jako trvalé bydliště bratislavské Rusovce. Od 1. března 2016 až do letošního 9. srpna měl ale trvalé bydliště vedeno ve Vietnamu, ve městě Danang. Lisekovský je jediným jednatelem a společníkem popisované společnosti. Od 9. srpna má vedenu adresu trvalého bydliště opět v Keltské ulici v bratislavských Rusovcích. Martin Lieskovský aktuálně působí ve dvou firmách na Slovensku, Izonil Group a K.E.Y.O. financial group. Izonil Group vlastní K.E.Y.O. financial group, K.E.Y.O. financial group, v níž působil další z obžalovaných z únosu Michala Kováče jr. Michal Hrbáček, pak vlastní podle údajů ze slovenského obchodního registru Lieskovský a jeho česká společnost Euromed International. Martin Lieskovský se s Michalem Hrbáčkem potkali v České republice i ve firmě Chirana Injecta CZ.
Fotogalerie: - Před slovenským velvyslanectvím
Partnerem Lieskovského ve zmiňované firmě Euromed International byl po nějaký čas Jiří Němeček, který v Nymburce vede Junior MMA klub. Němeček se pak s Lieskovským a Hrbáčkem sešli ve slovenské firmě K.E.Y.O. financial group.
ParlamentníListy.cz rozhodně nechtějí dávat mezi působení Martina Lieskovského a únos vietnamského obchodníka Trinh Xuan Thanha jednoznačné pojítko. Velmi pravděpodobně může jít jen o pouhou shodu náhod. Nicméně je víc než jisté, že únos Trinh Xuan Thanha z Německa přes Českou republiku se nemohl obejít bez velké logistické opory. Vozidlům únosců musela zabezpečovat trasu minimálně dvě další auta, která sondovala cestu, tudíž si únos vyžádal asistenci více lidí. A únosci nebo spolupracovníky únosců mohli být klidně i Češi, i Slováci.
Jak to bylo?
Dusná atmosféra kolem únosu vietnamského podnikatele Trinh Xuan Thanha mezitím na Slovensku kulminuje. Slovenský premiér Peter Pellegrini (Smer-SD) se podivil nad tím, že za největšího viníka v případě únosu vietnamského podnikatele Trinh Xuan Thanha je považováno právě Slovensko, odkud byl Vietnamec letecky přepraven do Moskvy a následně do Vietnamu. Thanh byl loni v červenci unesen v Berlíně a přes Česko dopraven do Bratislavy.
„Hodláme požádat o zbavení mlčenlivosti 44 lidí. Nepočítalo se s tím, že to bude až takový počet osob. Provedeme to ale v takovém rozsahu, aby nikdo nemohl říct, že se neudělalo všechno, co se udělat mělo,“ řekl generální prokurátor Jaromír Čižnár, aniž upřesnil podrobnosti o vyslýchaných osobách. Neodpověděl ani na novinářský dotaz, jakou roli mohlo podle něj Slovensko na základě dosavadních informací sehrát při únosu zmiňovaného Vietnamce.
Slovenské ministerstvo vnitra ČTK sdělilo, že ministryně Denisa Saková v případu dosud zbavila mlčenlivosti 14 osob a že je připravena stejně postupovat i vůči dalším lidem, které budou chtít vyšetřovací orgány vyslechnout.
Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung na konci července napsal, že berlínští vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že bývalý vietnamský komunistický funkcionář Trinh Xuan Thanh byl přepraven slovenským vládním letadlem. List také napsal, že přeprava uneseného Vietnamce byla předmětem schůzky tehdejšího slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka a jeho vietnamského protějšku. Kaliňák v reakci odmítl nařčení, že přímo vydával pokyny při únosu Vietnamce. Slovenská strana vietnamským partnerům zapůjčila vládní speciál na cestu z Prahy do Bratislavy a z Bratislavy do Moskvy.
Zástupci slovenské generální prokuratury na briefingu také uvedli, že němečtí kolegové se poprvé již loni obrátili na slovenské úřady s žádostí o právní pomoc při vyšetřování únosu Vietnamce a že jim bylo vyhověno. Například letos v květnu se za účasti německých vyšetřovatelů uskutečnily na Slovensku výslechy několika osob. Podle Čižnára zmiňované informace neposkytovaly slovenské prokuratuře důvod k prověřování okolností únosu Vietnamce.
Čižnár, který se minulý týden sešel se svým německým kolegou Peterem Frankem, řekl, že Německo nemá zájem o vytvoření společného vyšetřovacího týmu se Slovenskem a že německé úřady vyšetřují v kauze pouze trestný čin, který byl spáchán na území Německa.
Trinh byl unesen loni 23. července v centru Berlína společně s jednou ženou, která ho doprovázela. Později se objevil ve Vietnamu a v lednu byl odsouzen za zpronevěru. Hanoj tvrdí, že podnikatel a funkcionář, který předtím v Německu usiloval o azyl, se do země vrátil dobrovolně. Podle Berlína šlo o únos a o bezprecedentní porušení německého i mezinárodního práva.
Před soudem zatím stanul pouze Long N. H., který si loni v Praze půjčil dvě auta, která byla využita ke sledování Trinha a jeho únosu. Berlínský soud ho za napomáhání únosu tento měsíc poslal na tři roky a deset měsíců do vězení.
Psali jsme:
autor: Jaroslav Šťastný
