Vadí vám, že se Jaromír Jágr nechce nechat naočkovat proti covidu-19, protože prý má dostatek protilátek?Anketa
„Člověk už od počátku své existence zkoumal hrozby a plánoval. Díky tomu přežil,“ spustil David Bohbot hned na úvod konference v pražském hotelu Panorama.
Na misi v Gaze mu prý velitel řekl, že největším nepřítelem je rutina. A Česko, které v průzkumech vychází jako pátá až šestá nejbezpečnější země světa, podle něj do určité rutiny a sebeuspokojení zapadlo.
„Chceme věci změnit a víme jak,“ ujistil a představil svých 18 bodů pro národní bezpečnost. Týkaly se například policie (každý policista na ulici by měl být schopen reagovat v případě ohrožení), armády (musí být schopná nejen absolvovat misi v cizině, ale také ubránit české hranice), ale i občanů, kteří by měli být školeni, aby věděli, jak v krizové situaci reagovat.
Fotogalerie: - Bezpečnost podle Bohbota
V Izraeli je to podle něj běžné. „Já jsem vyrůstal na příbězích o likvidování teroristů,“ a vzpomínal ty nejznámnější, jako je odveta za útok na olympiádu 1972, o kterém pojednával film Mnichov.
Pak se chopil slova generál Danny Yatom, který svou dlouhou kariéru v bezpečnostních složkách završil jako šéf Mosadu. Generál Yatom nejprve dojatě děkoval bývalému Československu za zásadní pomoc ve válce o nezávislost, ve které by bez československých zbraní a tajného cvičení jejich pilotů proti přesile muslimských sousedů nedokázal obstát.
Tato válka podle něj přivedla Izraelce k důležitému přesvědčení, že každá země musí být schopna se ubránit útokům zvenčí.
Česko na tom podle něj není ve srovnání s ostatními tak špatně. „Máte velmi dobrou policii a také vaší BIS,“ ocenil. Jenže v Evropě vidíme, co všechno se může stát. Sledujeme muslimské krize i nárůst organizovaného zločinu. Ten je stále sofistikovanější a bylo by iluzí si myslet, že se nám vyhne.“ Připomněl, že na světě je 1,5 miliardy muslimů, a ačkoliv rozhodně netvrdí, že všichni z nich jsou teroristé, řada z nich je přesvědčena, že jejich víra se má šířit silou.
„Státy musí být vždy oproti teroristům a organizovanému zločinu alespoň o krok napřed,“ zdůraznil.
Psali jsme:
Základem je podle něj přivést k práci pro stát ty nejschopnější lidi. A jim dát k dispozici ty nejlepší technologie, které dělají rozdíl mezi organizacemi, které zvládnou provést jakoukoliv operaci, a těmi, které to nesvedou.
Pak dostal slovo Jaroslav Štefec, vojenský analytik a někdejší náměstek ministra obrany. Ten představil konkrétní plán na zřízení Národního bezpečnostního kabinetu. Ten je jedním z 18 bodů Davida Bohbota.
Sice jsme podle jakéhosi žebříčku pátou nejbezpečnější zemí světa, ale to podle Štefce svádí k nasazování růžových brýlí. „Co se týče státní správy, tak jsme naopak oproti světu o 15–20 let pozadu. A to ukázala i pandemie,“ podotkl. Kdyby se republika setkala se skutečným ohrožením, nemá podle analytika připravenou žádnou reakci.
Pak zkritizoval systém Bezpečnostní rady státu, kterou podle něj ovládají politici. Rada sice zřizuje své výbory při jednotlivých ministerstvech, ale ty jsou zaměřené úzce na svou agendu. „Nemyslí komplexně, multidisciplinárně. Projevuje se tam neschopnost koncepční práce a scénářů,“ povšiml si Štefec, sám se zkušeností z ministerstva.
Psali jsme:
Navíc české obyvatelstvo zcela ztratilo schopnost se samo chránit.
Řešením má být právě Národní bezpečnostní kabinet. Podobnou instituce mají nejen v Izraeli, ale třeba i v USA nebo v Rusku. Podřízené nejsou jednotlivým ministrům, ale přímo premiérovi nebo prezidentovi.
V čele by stál bezpečnostní poradce vlády, který by za bezpečnost osobně zodpovídal.
Úlohou kabinetu by měla být analýza, tvorba rozborů pro vládu a dohled nad realizací plánů. Rada by byla multidisciplinární a působili by v ní experti mimo strukturu ministerstev a úřadů.
V Izraeli takový kabinet zřídil premiér Netanjahu v roce 1999. Generál Danny Yatom po konferenci pro ParlamentníListy.cz vysvětlil, že bezpečnostního poradce si vybírá přímo premiér a ten si následně sestavuje svůj kabinet podle zásad profesionality. Očekává se, že současný nový premiér si jmenuje svého bezpečnostního poradce, kterému bude důvěřovat.
Pak vystoupil bývalý poslanec hnutí ANO, Bohuslav Chalupa. Ten zdůraznil, že téma bezpečnosti je odborné, nepolitické a neměly by do něj vstupovat politické tlaky.
Následoval pochmurný výčet současného stavu. Politici spotřebují všechnu svou energii na vzájemné souboje, obyvatelstvo snadno podléhá panikám, ve kterých je ochotné věřit opravdovým fake news (ne tomu, co se za fak news prohlašuje v televizi) a současná česká armáda představuje „sedm tisíc bojovníků a dvacet tisíc úředníků v uniformě“.
_profil_top.jpg)
Ing. Bohuslav Chalupa
Připomněl význam vojenské služby, která třeba v Izraeli vede nejen k posílení obranyschopnosti země, ale má i podstatnou tmelící úlohu ve společnosti, když se v ní setkávají lidé z různých sociálních skupin a musejí na sebe spoléhat. To vše nám u nás vypadává.
Cestou by podle něj byla obnova branné výchovy ve školách (klidně pod jiným názvem, ale účelem by mělo být dát dětem jakýsi „kurz přežití“), dále obnova Svazu brannosti a podpora všeho, co k jejímu rozvoji přispívá. Střeleckých klubů, sportovních oddílů, ale dnes třeba i modeláře dronů. A do třetice umožnit vznik domobran, kde lidé budou moct chránit své domovy, aniž by se přitom museli podřizovat pravidlům armády, což mnohé odrazuje.
„Když tu bude milion lidí, kteří budou vědět, co v krizové situaci dělat, tak si tu ten útok každý rozmyslí,“ soudí bývalý poslanec.
Nakonec se dvěma stručnými pozdravy vystoupili zástupci koalice Trikolóra, Svobodní a Soukromníci, která si chce nápady Davida Bohbota na posílení obranyschopnosti osvojit. Hovořil tedy předseda Svobodných Libor Vondráček a krajská místopředsedkyně Trikolóry Natálie Vachatová.
Vondráček uvedl, že ačkoliv se Svobodným mnozí posmívají, že by chtěli stát úplně zrušit, tak uznávají, že v mezní situaci musí nastoupit. A měl by být schopen nastoupit včas a rychle, proto musí dát prostor expertům, kteří to dokážou.
Natálie Vachatová vystoupila s odhodlaným příspěvkem, připomínajícím, že migrace přivedla českou společnost na pokraj války, ale říká se, že je žádoucí a přínosná. A po procesu s Michalem Kraftem, ve kterém státní zástupce vyslovil myšlenku, že výzvy k obraně hranic se zbraní mohou samy o sobě naplňovat skutkové podstaty trestných činů, bude tento tlak ještě větší.
Současně s tím se plánovaně likviduje sounáležitost s vlastní zemí.
Ona sama by si přála, aby muži této země uměli zacházet se zbraní, aby věděli, kam se mají hlásit za války, aby dokázali opravit a nastartovat auto.
A říká to jako matka malého syna.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
