„Jako jeden z podkladů pro vydání církevního majetku je v důvodové zprávě návrhu zákona uveden dokument z 26. února 1948 – Přehled církevního pozemkového majetku v Čechách a na Moravě včetně břemen váznoucích na majetku podrobeném revizi, vypracovaný Pražským arcibiskupstvím,“ připomíná expert KSČM pro církevní záležitosti, poslanec Vladimír Koníček pro Parlamentnilisty.cz.
Prolamujete hranici roku 1948, očekávejte žaloby a nároky
Zmíněný dokument konstatuje, že ještě před pozemkovou reformou bylo v Čechách a na Moravě církevní půdy zemědělské 50 000 ha, lesní 150 000 ha, drobné zemědělské a lesní půdy farní a kostelní bylo 10 000 ha, úhrnem tedy 210 000 ha. Údaje v důvodové zprávě ale říkají, že chce vláda vracet 181 326 ha lesní půdy, 72 202 ha zemědělské a 8 105 ha takzvané „jiné půdy“, což je v souhrnu 281 000 ha (pro názornost – bezmála celý Liberecký kraj).
„Nechápu, proč chtějí vrátit víc, než uvádí dokument, na nějž se sami odvolávají,“ říká Koníček. „Vláda chce vracet i to, co bylo zabráno tou první pozemkovou reformou z roku 1919, nejen to, co souvisí s reformou z roku 1948.“ V návrhu je sice podle něj deklarováno, že rozhodné období je od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, ale např. v § 5 je předmětem vydání i majetek odňatý podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi 1. pozemkové reformy. Prolomení hranice roku 1949 může mít podle něj nedozírné následky.
Církev si nárokuje i pozemky, za něž už dostala zaplaceno
Většina poslanců zatím ani neviděla soupis majetku, který by měla církvím vracet. „V komisích jsme měli jen soupis, který předkládala ještě Topolánkova vláda,“ konstatuje poslanec. "Stejně to ale byl jenom přehled podle jednotlivých katastrálních území.“
„V knize Český politický katolicismus 1848 až 2005 jsem se mimo jiné dočetl o provádění pozemkové reformy na statcích Olomouckého arcibiskupství. Je zde napsáno, že za reformy ztratilo arcibiskupství v r. 1936 polesí Rychtářov na Vyškovsku. Ovšem za velmi slušnou finanční úhradu, píší historici,“ říká poslanec. Když prý ale nahlédl do podkladových materiálů poslanecké komise k návrhu Topolánkovy vlády, našel v požadavcích Olomouckého arcibiskupství u katastru „Rychtářov“ položku 744 ha lesa. „Kdo bude zkoumat, jestli arcibiskupství přišlo o tento pozemek za slušnou finanční úhradu, jak píší historici? Bude se jim opravdu vracet, když za něj už jednou dostali slušně zaplaceno? Kdo to ohlídá?“ ptá se Koníček.
Stát chce vrátit i to, co měly církve jen v užívání
Za mimořádně závažný prohřešek považuje poslanec finanční náhrady. „Jestliže u majetku lze prokázat jeho vlastnictví, pak u náhrad se neprokazuje vůbec nic," podotkl. Navíc je podle něj nesprávně v zákoně uvedeno, že se vydává nejen majetek, který církev vlastnila, ale i ten, který „měla v užívání“. To by podle něj byla fatální chyba, protože církev užívala i státní majetek, který měla pouze ve správě. „U vydávaného majetku bude ve vlastnictví maximálně polovina, ale finanční náhrady nikdo zkoumat nebude,“ dodává.
Developeři krouží předčasně, míní opozice
„Vždyť by chtěli vydávat majetky, o které církev přišla za Josefa II. a Masaryka s Benešem. To je přece nesmysl,“ zlobí se poslanec. „A že kolem něj krouží developeři? Tak to myslím, že krouží velmi předčasně, protože stále věřím, že zákon v této podobě nemůže projít."
„Ale vždyť to muselo být od začátku jasné, že je to největší byznys této vlády od roku 1989,“ reaguje pro ParlamentníListy.cz na věc také poslanec Jaroslav Foldyna z ČSSD. „Proto na to tak pospíchají.“ Ze stejného důvodu prý vláda spěchá i s druhým pilířem důchodového pojištění. "Je to všechno vyvádění obrovského toku peněz ze státní pokladny,“ tvrdí Foldyna. „A to ve chvíli, kdy opravdu velmi tupými škrty a zvyšováním daní uvádí vláda do stavu nouze seniory, handicapované a rodiny s dětmi. Chtějí rozdávat a privatizovat do cizích kapes obrovské státní majetky, které měly být zárukou právě pro ty nejslabší,“ rozčiluje se poslanec.
Země přijde o poslední zbytky jistoty pro své nejslabší
„Také to není poprvé, kdy jsme svědky, že chce pravicová vláda systematicky prolamovat hranici roku 1948 včetně Benešových dekretů,“ říká dále Foldyna. Podle něj by to byl precedens s nedozírnými důsledky a s množstvím arbitráží. „Opravdu si někdo myslí, že tato země v těžkém období potřebuje přicházet o poslední zbytky majetku, který ještě nestihli rozkrást a který té zemi ještě jako poslední zbývá?“ ptá se rozčileně. Stále prý věří, že zákon neprojde. „Vyžene to lidi do ulic, až si uvědomí, že jim chce vláda zprivatizovat poslední záblesky jistoty,“ podotkl.
Psali jsme:
Hašek kroutí hlavou. Babák nabádá: Vyčkejme ještě
Také Michal Hašek, místopředseda ČSSD, vyčítá vládě, že nadhodnocuje církevní majetek o 53 miliardy. Upozorňuje, že striktně podle návrhu zákona by církve měly dostat přibližně poloviční rozsah majetku v hodnotě okolo 75 miliard korun, nikoliv tedy 134 miliardy. Zároveň se vláda chystá církvím vyplatit od roku 2013 během 30 let 59 miliard korun, což by se mohlo s ohledem na inflaci vyšplhat ve finále na 80 až 96 miliard.
„K tomuto zákonu bych se rád vyjádřil až poté, co ho projedná Ústavně právní výbor sněmovny,“ řekl ParlamentnímListům.cz poslanec za Věci Veřejné Michal Babák, který se navíc účastnil komise k této problematice. „Je tam hodně nezodpovězených otázek, které je třeba si ujasnit. Ústavně právní výbor jeho projednávání přerušil, takže vyčkejme jeho závěru,“ dodal.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
