Šlo prý o dobu, kdy vězni žili po dvou až třech na cele. Ta, kam mířil Jiří Kajínek, byla speciálně upravena, měla i zvláštní zabezpečení. Své místo někdejšímu vězni uvolnil na 23 let odsouzený vrah Ladislav Winkelbauer, který pro změnu zamířil do věznice na Borech.
Zajímavější ovšem bylo, že Kajínek na této celé trávil čas s jiným člověk. Šlo o jistého Ivana Hrstku, jehož matka měla být sestrou zesnulého režiséra Jiřího Menzela. Šlo o vraha a těžkého narkomana.
„Vopravdu hnusnej feťák, vyzáblej, chcíplej, opravdu poznamenanej drogama,“ přibližuje Jiří Kajínek. „Byl tam s tím, že někde zastřelil nějaký lidi. A o tomhle člověku se tam tvrdilo, on to tvrdil, jim i mně, že je to synovec režiséra Menzela. Tvrdil, že maminka je jeho sestra, že se o něj stará. Ve vězení to brali jako hotovou věc, všichni to tak brali. Ivánek ve vězení zařizoval kulturní akce, dělal moderátora, recitoval, skládal a psal básničky, byl to zkrátka takový umělec. Jestli to tak není, rodině pana Menzela se omlouvám, ale ve vězení to bylo tak, že bachaři všichni chodili a přes Ivánka pozdravovali pana režiséra.“
Oscarový režisér měl dokonce jednou na Mírov zavítat na návštěvu, což ovšem Jiří Kajínek neví přesně. Mělo to tak údajně být. Vězeňská služba pro ParlamentníListy.cz odmítla informace o návštěvách nebo vězních verifikovat s odkazem na ochranu osobních údajů.
Kajínek následně přibližuje, že zmíněná speciálně upravená cela byla plná zakázaných látek, tedy drog. „Měl ji plnou, ale plnou!“ zdůrazňuje. „Když jsem přijel, on skoro nemohl mluvit. On skoro nejedl, jenom do sebe cpal věci, které neměl.“
V další pasáži aktuálního videa Jiří Kajínek vzpomíná, že ho Hrstka poprosil, aby s ním zvedl postel. Prý to tak dělal i s Winkelbauerem. „On to byl fakt chcípáček, ta postel byl dvoják,“ vysvětluje dále Kajínek. Postel tedy společnými silami zvedli, načež zjistil, že v každé kovové noze byl ukrytý jeden váleček se zakázanými látkami. Ve vězeňské hantýrce se tomu říká šulka. Tu pak Hrstka vzal a odebral se za vězeňským psychologem, aby mu ji odevzdal. Chtěl mu prý ukázat, co vše je ve věznici možné najít a získat.
Konkrétní pasáž o údajném synovci režiséra Menzela začíná po dvacáté minutě.
„Můžu vás ujistit, že kamkoli tenhle člověk šel, tak byl pořád sjetej. Když mluvil s bachařem, tak se mu pletly jazyky! Tomu se tak říká – plná pusa jazyků, on blekotal. Všichni to věděli, nikdo to neřešil.“
Konec příběhu?
Zmíněný vrah Jiřího Kajínka udal. Vedení mírovské věznice tvrdil, že chce Kajínek utéct. Hrstku pak raději přesunuli jinam a prohledali společnou celu. Jak Kajínek uzavírá, návykové a zakázané látky byly naprosto všude. „Ukryté ve vypínačích, všude... všude!“ přiblížil Kajínek historii údajně nejstřeženějšího oddělení na Mírově, co se drog týká.
Věznice Mírov je umístěná na bývalém středověkém hradě v obci Mírov v okrese Šumperk. Jde o věznici se zvýšenou ostrahou, která má mimo jiné oddělení pro doživotně odsouzené, v němž jsou střežení nejnebezpečnější vězni České republiky. Namátkou řekněme jména Ondrej Gažik, Dušan Kotlář, Ivan Lázok, Pavel Peca (zemřel 24. 5. 2012), Bohumír Vacík, Jan Uhljar, Martin Vlasák nebo Jaroslav Zezula.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
