Ceny potravin v okolních státech jdou už několik měsíců setrvale dolů, trh v Česku je však proti tomuto trendu imunní. Ačkoli celosvětový index vývoje cen potravin dlouhodobě klesá, zůstáváme ostrovem, kde tohle neplatí. Vždyť oproti loňskému roku jsou ceny potravin u nás vyšší o 16,7 procenta. Vláda v souvislosti s drahými potravinami sice sestavila komisi, která potravinový řetězec prověří, ekonomové jsou však skeptičtí k tomu, že se jí povede něco vyřešit. Všichni zúčastnění v dodavatelsko-odběratelské vertikále – zemědělci, zpracovatelé i obchodníci – své ceny obhajují a prstem ukazují na ty druhé jako na viníka. Většinový názor mezi odborníky i veřejností je ten, že si v této době přilepšují nejvíce prodejní řetězce, ale vzhledem k jejich velmi propracované politice slev a marží, do nichž pořádně nikdo nevidí, je to velmi obtížně prokazatelné.
Jasno o viníkovi zdražování má Agrární komora ČR a na svém facebookovém profilu to neustále připomíná. „Supermarkety potraviny zdražují víc, než by musely. Už jsme vám to ukázali na cukru, vejcích, drůbežím mase a jablkách. Pokračujeme bramborami a nabízíme oficiální data od statistiků. Za brambory obchody platily zemědělcům loni v září průměrně 6,27 Kč/kg, v prosinci pak 6,64 Kč/kg. To je nárůst dodavatelských cen o 37 haléřů za čtvrt roku. Obchodní řetězce však zdražily daleko víc. Spotřebitelská cena za stejnou dobu vzrostla průměrně o 3,52 Kč. Obchody prodávaly v září brambory za 12,84 Kč/kg, ale v prosinci už za 16,36 Kč/kg. Jak opakovaně říkáme, supermarkety jsou pořádně nenasytné. Chtějí od dodavatelů co nejlevněji nakoupit a zboží pak lidem co nejdráž prodat. Hlavně, zákazníku, pořádně zaplať, ať jsou zisky co nejvyšší! Co s tím? Řešení je jednoduché – nakupujte raději potraviny ‚ze dvora‘ u svých lokálních producentů. Podpoříte je a ještě ušetříte.“
Fotogalerie: - Interpelace na ministry
Šponují ceny vysoko a zkoušejí, co zákazník vydrží
Spotřebitelé si v rámci svých možností hledají cesty, jak co nejvíce dopady na své peněženky zmírnit, a proto často putují za levnějšími potravinami. Nynější podle mnohých přemrštěné ceny potravin při procházení mezi regály rozpalují doběla nejen běžné zákazníky. „Dnešní ceny jsou oligopolní, vykořisťovatelské a vůči bezbrannému obyvatelstvu, vůči bezbranným domácnostem, doslova terorizující. To se jinak nedá nazvat. Tyhle řetězce si udělaly z České republiky evropský krmelec. To je prostě nehoráznost. A je ostuda téhle vlády, že neumí bouchnout pěstí do stolu,“ konstatoval nedávno pro ParlamentníListy.cz makroekonom Jaroslav Šulc. Ovšem ministr zemědělství Zdeněk Nekula opakovaně prohlašuje, že vláda nechce zavést strop cen v obchodech tak, jak k tomu došlo na Slovensku, a hledá jiná řešení.
Vysoké pokuty by odradily od zneužívání silné pozice
„V České republice dlouhodobě selhává antimonopolní politika. To je otázka uplynulých desetiletí, kdy jsme dopustili vzniknout strukturám, které mají významnou tržní sílu. A podle mě nyní tyto struktury v inflační době zneužívají svého silného postavení na trhu. Určitě je proto zapotřebí, aby se prováděly velice přísné kontroly s vysokými pokutami. A ve chvíli, kdy se zjistí pochybení, by pokuty měly být tak vysoké, že už se nikdo znovu nepokusí své silné postavení na trhu zneužívat. Zároveň by bylo do budoucna vhodné, aby se trh otevřel i pro nové subjekty, aby se umožnilo i menším zemědělcům dodávat regionálně do větších sítí obchodů tak, aby Češi měli přístup ke kvalitním lokálním potravinám za rozumné ceny tak, jak to vidíme třeba v Rakousku,“ apeluje Štěpán Křeček.
Psali jsme:
Je v pořádku hrozit blokádami vládních budov?Anketa
Na černou listinu s těmi, kteří nenaplňují standardy
Právě na tomto se však podle něj naprosto zřetelně ukazuje, že selhává konkurence. „Na dobře fungujícím trhu by se obchodník samozřejmě snažil připravit pro své zákazníky co nejlepší nabídku. A nejen to, konkurence by ho tlačila k tomu, aby se snažil svou nabídku neustále vylepšovat s cílem udržet si stávající a získat nové zákazníky. Proto by musel oslovovat nové dodavatele a navazovat nové spolupráce. Ale u nás si to obchodní řetězce velice zjednodušují. Spolupracují převážně jenom s těmi zaběhnutými, velkými dodavateli, a proto svou nabídku, bohužel, moc nevylepšují. V situaci, kdy by u nás byla silná konkurence mezi obchodníky, tak by musely svou nabídku rozšiřovat a trh by fungoval lépe,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Na obchodníky by si posvítil zavedením blacklistů, černých listin, v nichž by se zaznamenávalo hodnocení přístupu jednotlivých dodavatelů a obchodníků. „Ten, kdo nebude naplňovat standardy, které by měly na trhu platit, bude na blacklist umístěn. Tím se dá jasný signál zákazníkům: ‚Pozor, tento obchodník se k vám nechová seriózně‘,“ upozorňuje ekonom. A netýkalo by se to jen těch obchodníků, kteří odebírají zboží jen od úzké skupiny dodavatelů a nesnaží se pro své zákazníky nabídku rozšiřovat. „Nebo když zemědělec dodá řetězcům brambory za deset korun, ale v obchodě se pak prodávají za pětatřicet, tak tam je zkrátka chyba. A jestliže se u nějakého obchodníka kupí chyba za chybou, tak by o tom měl být zákazník samozřejmě informován,“ konstatuje Štěpán Křeček.
Pro vysoké ceny mouky a pečiva už není důvod
Jak už bylo v úvodu zmíněno, celý potravinový řetězec a ceny v něm má prověřit nová mezirezortní skupina Národní ekonomické rady vlády. I bez ní by cesta k informacím o cenách složitá být neměla. „Stát musí mít velmi kvalifikovaný aparát, který umí u minimálně několika set klíčových položek cenové analýzy trvale provádět. Při dnešní výpočetní technice to není žádný problém. Ale problém je, když už by si ty analýzy vytvořil, tak aby vláda, případně příslušné ministerstvo ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, Nejvyšším kontrolním úřadem a dalšími, tyto informace využívaly k regulaci v zájmu domácností této republiky. A nikoli v zájmu zahraničních investorů, které ovládají ty velké řetězce. A to je ta klíčová otázka,“ upozornil pro ParlamentníListy.cz makroekonom Jaroslav Šulc.
Prubířským kamenem přístupu obchodních řetězců k cenám potravin bude v nejbližší době vývoj cen mouky a pečiva. Český statistický úřad zveřejnil minulý týden informaci, že tuna pšenice, v tuzemsku klíčové obiloviny, se v březnu přímo od zemědělce prodávala za 6787 korun. Ještě loni v červnu stála 8654 korun, tedy o téměř dva tisíce více. Minulý měsíc se tak dostala nejníže od února 2022. Zatímco tedy pšenice zlevnila na úroveň před ruskou invazí, to stejné už neplatí o mouce z ní vyráběné, ani o pečivu, které se z mouky peče. Mouka zůstává v obchodech o 40 procent dražší a pšeničné pečivo je dražší o téměř 30 procent. V nejkratší možné době by tak mělo dojít ke snížení ceny mouky i pečiva, protože pro stávající vysoké ceny není objektivně žádný důvod.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
Travolta65
