Drahota na talíři aneb kdo za to může
Zažíváme nejvyšší inflaci od roku 1998. Zdražily pohonné hmoty i energie a to se promítá i do dalších oblastí. Podle ČSÚ v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny mouky o 30,3 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 20,1 procenta, másla o 31,9 procenta a brambor o 21,4 procenta. S rostoucí inflací na trhu opět sílí otázka, kdo situace zneužívá a žene ceny vysoko. Zemědělci, potravináři nebo obchody?
Podporujete vládní výzvu k udávání tzv. dezinformací?Anketa
Čím hůř, tím líp
Stát oznámil, že chce kontrolovat marže u potravin, stejně jako to udělal u pohonných hmot. To se nelíbí řetězcům ani jejich mluvčímu, předsedovi SOCR, panu Prouzovi, který je současně poradcem ministra průmyslu a obchodu. Pan Prouza ze zdražování obvinil potravináře a tradičně si neodpustil ani urážku velkých zemědělských podniků. K označení „nenažraní agrobaroni“ teď jen přidal „podržtašky“ coby označení minulé Sněmovny.
Nemíním oplácet stejnou mincí a zabývat se tím, koho chleba jí a v čích službách vystupuje agresivně proti českým producentům potravin, kdo platí kampaně SOCR na podporu řetězců a v zájmu koho manipuluje informace. Ale cítím potřebu zastat se zaměstnanců zemědělských podniků, kteří podobnými výroky trpí a chci ukázat, jaká je skutečnost. Velké a střední podniky drží produkci masa, mléka nebo ovoce. A samozřejmě hrozí, že pokud nerentabilní chovy a sady uzavřou, Česká republika bude plně závislá na dovozech a to v této době znamená velké riziko.
O zemědělství toho bohužel normální člověk moc neví a zajímat se začne až v okamžiku, kdy se jídlo na talíři zdraží nebo až nějaké potraviny nebudou dostupné. Zemědělci a producenti potravin dlouhodobě apelují na vládu, aby se dívala do budoucnosti, přijímala strategická rozhodnutí a předešla rizikům. Ale boj o voliče, populismus a mediální zkratky manipulují veřejné mínění a brání vidět situaci českých zemědělců v širší perspektivě.
Jsem ředitelem velkého zemědělského podniku, který společně vlastní 250 akcionářů. Naše firma produkuje, mimo jiné, velké množství jablek.
Fotogalerie: - VZP a pojištění uprchlíků
Ukažme si, jaká je skutečnost a kdo je tady nenažraný
První ovocné sady v naší firmě byly založeny v roce 1961, od této doby výměra ovocných sadů rostla až na 300 ha. V porevolučních letech se Česká republika otevřela zahraničním řetězcům, které zcela změnily tržní prostředí u nás. Obchodní řetězce získaly takové postavení, že mohou diktovat dodavatelům téměř jakékoliv podmínky. Nerovného postavení zneužívají ve vyjednávání smluv, vynucováním poplatků, tlakem na nižší cenu. Dodavatelé jsou nuceni k zaváděcím slevám, platí za přístup na regály, podílejí se na úhradě nákladů „akcí,“ jsou jim diktovány ceny a minimální objemy dodávek, v slepých aukcích řetězce nakupují pod cenou výrobních nákladů, vynucují si odklady splatnosti pohledávek. Smlouvy jsou jednostranně výhodné a dodavatel do nich nesmí zasahovat, stejně tak sankce jsou uplatňovány jednostranně, řetězce přenášejí na dodavatele svá obchodní rizika, účtují vývoj obalů nebo diktují využívaní dalších nadnárodních firem. Například ovocnáři si musejí povinně půjčovat od firmy Euro Pool System přepravky na jablka – za zapůjčení 1 přepravky platíme na 1 kg 2–3 Kč, při tom výkupní cena kilogramu jablek řetězcem je 17,70 Kč bez DPH.
Psali jsme:
Za 3 roky přineslo ovocnářství naší firmě ztrátu 50 milionů korun. Nezpůsobily to přírodní vlivy, ale jednoznačně obchodní politika řetězců a také státu, který vlastní pěstitele ovoce nepodporuje. Nejhorší situace nastala v letošním roce. Polští pěstitelé i přes embargo vyváželi do Ruska téměř 1 milion tun. Válka na Ukrajině a sílící sankce ruský trh definitivně uzavřely a Polsko obrátilo vývoz do východní Evropy. Cena jablek pro řetězce tak klesla meziročně o 1,50 Kč na kg. Výběrová jablka dodáváme do řetězce za 17,70 korun za jeden kilogram a ten ho prodává za 39,90 Kč, ale polská jablka v akci stojí 17,90 Kč.
Likvidace jabloňových ploch v roce 2022. Foto: archiv ÚSOVSKO a.s. Klopina
Jako mnohé další firmy i my jsme se snažili podřídit, prodávali jsme s minimálním ziskem, později produkci jablek dotovali. Ale politikou vlády a řetězců je české ovocnářství v zoufalém stavu. Firmy se sice snaží produkci udržet, naše jablka jsou kvalitní a zdravá, ale nemůžeme soutěžit s cenami Poláků ani s politikou řetězců. Není to lehké rozhodnutí zlikvidovat sady, které rodí, zahodit úsilí, které jste péči o ně roky věnovali. Bohužel v letošním roce jsme museli ukončit 20 ha vlastních sadů, v roce 2023 dojde k likvidaci minimálně 30 ha ovocných ploch a v dalších letech budeme v likvidaci pokračovat. Firma původně hospodařící na 300 ha ovocných ploch, hospodaří nyní na 150 ha.
Likvidace ovocných ploch. Foto: archiv ÚSOVSKO a.s. Klopina
Pokud se nezmění dotační podmínky státu a přístup řetězců, dojde k likvidaci českého ovocnářství u nás a podobně i dalších odvětví. Zemědělci a producenti potravin jsou terčem kritiky, že společnost na ně musí doplácet, manipulované veřejné mínění v nich vidí nepřátele, příjemce dotací, kteří nejsou schopní „normálně“ podnikat. Podle hesla – čím hůř, tím líp – získají na krizi českého zemědělství zahraniční producenti, zahraniční pěstitelé a zahraniční řetězce. Česká republika se dobrovolně vzdává vlastní produkce, časem přijde i o kvalitní půdu, o kterou už teď mají zájem zahraniční firmy a hlavně ztratí kontrolu nad tím, co bude na našich talířích, v jaké kvalitě, za jaké ceny a hlavně, zda toho bude dostatek.
Ing. Jiří Milek
předseda představenstva
ÚSOVSKO a.s. Klopina
Ing. Jiří Milek. Foto: archiv ÚSOVSKO a.s. Klopina
Pozn. redakce: Ing. Jiří Milek je také předsedou předsednictva IZPP, z.s. (Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků), viceprezidentem Agrární komory ČR, zastával i pozici ministra zemědělství ČR. Společnost ÚSOVSKO a.s. spolu s dceřinými společnostmi obhospodařuje kolem 15 tisíc hektarů v Olomouckém kraji, zaměstnává 850 zaměstnanců v celém koncernu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
