Tam kdyby uprchlík strčil hlavu, tak mu ji ustřelí. Kosovo je největší zločin Evropy. Vojenský lékař výbušně hovořil o islámu

06.04.2016 10:38

O islámu a migraci besedoval s občany ve Starém Plzenci lékař Marcel Hájek, který působil v řadě zahraničních misí. Přes padesát přítomných lidí většinou středního věku si vyslechlo půldruhahodinovou zevrubnou přednášku o islámu a dále pak následovala necelá hodina diskuse. Hovořilo se o Saúdské Arábii, ghettech v západoevropských zemích a místní občané velmi horovali pro Kurdy…

Tam kdyby uprchlík strčil hlavu, tak mu ji ustřelí. Kosovo je největší zločin Evropy. Vojenský lékař výbušně hovořil o islámu
Foto: Foto V. Fiala
Popisek: MUDr. Marcel Hájek

Anketa

Co soudíte o nových návrzích Evropské komise na trvalé přerozdělování uprchlíků?

hlasovalo: 23672 lidí

„Neočekávejte ode mne nějakou politickou korektnost, nejsem sluníčkářem, ani nejsem postižen nějakým multikulturalismem, protože jsem přesvědčen, že Evropa nezvládá to, co se děje, a že strach lidí je do značné míry oprávněný,“ přiznal na úvod Hájek. „Na druhé straně zase... že bych někde chodil mávat spolu s panem Konvičkou, to také není moje parketa. Vyplývá to z toho, že jsem v tom světě islámu nebyl na dovolené, ale že jsem s muslimy více než deset let pracoval, že jsem se s mnohými z nich setkal a spolupracovali jsme roky. Mnozí z nich byli velmi seriózní a slušní lidé, ovšem ve společnosti mezi nimi, kde jsem žil, tak v té společnosti to nedalo práci, protože já jsem se cítil, že tam jsem na návštěvě; a tam jsem se já přizpůsobil. A jsem si vědom, že ti poměrně slušní, seriózní a přátelští lidé kdyby vytvořili enklávu tady, tak ta enkláva nebude kompatibilní s našimi tradicemi. Aby si člověk mohl vytvořit nějaký kritický názor, aby vůbec člověk mohl tomu porozumět a něco o tom věděl, tak je třeba udělat nějakou osvětu a něco vědět o islámu. Já jsem to studoval dva roky v Basře v Iráku.“
„Smyslem vystoupení není, abych tady říkal, jak je to všechno bezvadné a jak se na nás řítí odněkud blahobyt. Na druhou stranu bych byl zase nerad, aby to vypadalo, že co muslim, to hrdlořez, který hodlá každého z nás tady zavraždit. Tak to také není. Jak to tak bývá, ta skutečnost se pohybuje někde mezi, ale každý člověk by měl být na určité věci připraven. Češi nejsou nějací velcí xenofobové. To se jenom tak říká, ale ono tomu tak není. Já jsem měl možnost si to mnohokrát ověřit, on je to docela přirozený lidský strach, obavy, které mám také,“ uvedl Marcel Hájek.

Stop minaretům!

Krátce se pak vyjádřil k Maroku: „Je to konstituční monarchie a je poměrně tolerantní a demokratická. Na území Maroka se nachází tisíce kostelů a je tam 37 židovských obcí, které mají své synagogy, a nikomu to tam nějak nevadí a nepřipadá mu to divné.“ Poté ukazoval na mapě: „kam se muslimové dostanou – tam si to již zabarvují, že je to jejich území, vidíte oblast jižní Evropy, Bosny a Albánie, kam se muslimové historicky dostali. To je velmi nebezpečné.“
Doktor Hájek varoval i před stavbou mešit: „Jejich náboženství, které by mohlo zasahovat do našeho zákonodárství – nesmí se stavět mešity s minarety. Francouzi to bohužel kdysi povolili, a proto mají muslimové  ve Francii, (ale i v Německu) tendenci dostávat svoje věroučné a právní představy do právního systému takových zemí a to je věc, ze které bychom se měli odstrašujícím způsobem poučit a nedělat to. Modlitebna ano, klidně, když se tam bude ve svém volnu muslim žijící u nás modlit, tak to nikoho neohrožuje a nic to nedělá, ale vystavět mešity s minarety, to už je nebezpečná věc. Nebezpečná ne pro nás, protože nám to připadá jako malichernost, my to tak nechápeme, ale muslimové to tak chápou.
Doporučil při návštěvě mešity či modlitebny „nestavět se před modlící se muslimy, nefotit je, protože tím narušujeme jejich směr k Mekkce; to by mělo být součástí slušnosti bez ohledu na politické situace. Jinak by ta jejich modlitba ztratila platnost.“

Zpolitizovaný islám a klidní Saúdi

„Na světě je asi 1,7 miliardy muslimů. Z toho asi jedno procento je těch radikálních šílenců. Je pravda, že to jedno procento je poměrně dost lidí – a jsou poměrně dost slyšet. A nedá se to spláchnout tím, že většina je slušná. To je prostě asi tak, jako kdybyste měli vedle sebe v domě rodinu, která bude mít 20 členů, ale jeden z nich bude vrah a denně po vás bude střílet. To vám je pak málo platné, že těch 19 zbylých je velmi slušných. Pokud jej nezpacifikují, nepostaví se mu, tak ten jeden vás prostě zastřelí. Ortodoxní muslim je zpravidla hluboce pravověrný, takový je třeba wahhábistický islám v Saúdské Arábii. Od tohoto muslima (kromě snad toho, že tam nějaké skupiny něco financují směrem ven) nemusíte čekat žádné příkoří... víte, že Saúdská Arábie nikde nebojuje, žádné bojovníky nikam nevysílá, také je nepřijímá do svých řad. Ona tedy ani nepřijímá ty uprchlíky, bohužel, což je kámen úrazu, že  právě ty bohaté muslimské země, které neví co s penězi, uprchlíky nepřijímají. Když tedy uprchlíky prostě odmítneme, tak si to nemusíme brát jako své špatné svědomí, protože je třeba tomu dát nějaký řád a princip a nějakým způsobem se tomu bránit. Není možné to vymáhat s tím, že to je naše bratrská křesťanská láska. Víte ty bohaté státy, jako je Katar, Bahrajn, Saúdská Arábie, tam kdyby uprchlík strčil hlavu, tak mu ji ustřelí.
Radikální islám je něco jiného. To jsou ty agresivní skupiny, to je zpolitizovaný islám; a řeknu vám, že s některými z nich jsem mluvil, protože jsem je operoval. Operoval jsem lidi z Hizballáhu, z Al-Fatáhu, z Al-Káidy. (V té době ještě neexistoval Islámský stát, protože já jsem už čtyři roky mimo vojenské mise a IS je tři a půl roku stará záležitost.) Musel jsem samozřejmě operovat i tyto lidi. Ale když nějakého zraněného významného představitele těchto agresivních teroristických jednotek přivezli Američané, tak oni tam s ním byli jako vězeňská eskorta. Takže jako lékař mu musíte zachránit život, protože jste složil lékařskou přísahu. Vy mu zachráníte život – a Američané jej potom popraví,“ uzavřel obsáhlou úvodní část Hájek.

Likvidovat gaunery

První dotaz se týkal radikálů. „Jakou vidíte šanci, že to jedno procento bude těmi 99 procenty přehlušeno?“
„Musím, bohužel, odpovědět, že nevidím šanci žádnou,“ nepotěšil přítomné doktor Hájek. „Já vidím jedinou šanci, tyto lidi zlikvidovat z povrchu zemského. Nic jiného nedělat, než proti nim bojovat a v zásadě je pobít. Vůbec nevidím jinou šanci, protože islám má takový jeden problém, který v našich duších nechápeme. Kdybyste měl třeba sourozence, několik bratrů, a jeden z nich bude vrah a bude plánovat další vraždy. Tak vy jako slušný člověk si to nevezmete na svědomí a prostě půjdete a udáte ho na policii. Prostě proto, že váš bratr je vrah a vy s tím nechcete mít nic společného. Je to prostě gauner, černá ovce rodiny, tak se proti němu jako slušný člověk postavíte. Toto se v islámu nebere. Oni ho jakoby vyloučí ze své rodiny, pokud je ta rodina mírumilovná a slušná. Vyhodí ho, tím on je ještě frustrovanější a ještě více se přimkne k té radikální skupině. Ale oni ho neudají, nezažalují, protože je to jejich krev. A to se přece nesluší, abych krev mé krve udal nebo na něj upozorňoval.“

(Ne)omluva, (ne) lítost

Pak zavzpomínal na své působení v židovském státě: „Když jsem pracoval v Izraeli – taky jsem tam v Tel Avivu dělal postgraduál – byl jsem v obrovské nemocnici a pracoval jsem tam na hrudní chirurgii. Tam pracují židovští a muslimští lékaři dohromady. Ti muslimští lékaři si neříkají Palestinci, ale izraelští Arabové, a je to poměrně slušná a mírumilovná skupina. Vždy mezi operacemi jsme byli v nějaké odpočívárně, kde si dáte kávu a zákusek, než se znovu připraví sál. Tak jsme tam seděli s těmi muslimskými lékaři a seděla tam samozřejmě většina židovských lékařů. . Na té odpočívárně běžela televize, zprávy. Stalo se, že někde dva magoři předjeli prudce autem autobus a vyhodili se do povětří. Takže 30 mrtvých, 45 vážně zraněných, prostě katastrofa a hrozný masakr. Všichni ti židovští lékaři začnou třískat hrnkama a nadávají, nejraději by mobilizovali armádu a jsou naštvaní; a ti muslimští lékaři tam sedí a koukají do hrnků a stydí se. Tak já jsem se tam jednoho primáře, který byl muslim, ptal, proč něco neudělají, proč se tomu nepostaví, proč nevystoupí veřejně a neřeknou, že s tím nesouhlasí. On ale odpověděl, to byste musel znát tu palestinskou komunitu. Já mám rodinu, ženu a čtyři děti a když vystoupím, tak nikdo z mé rodiny nepřežije,“ řekl za ticha, kdy by byl slyšet padající špendlík, Marcel Hájek.

Nesouhlas se Zemanem, souhlas s Chovancem

Další dotaz zněl: „Uprchlíci, co jsem jdou, tak veškeré dary prý od nás berou jako dary od svých sluhů….“
„Víte, já si nejsem úplně jist, že to berou jako samozřejmost, ale chápou to rozhodně jinak, než jak bych takovouto věc asi chápal já, kdybych někam emigroval. Kdybych někam utíkal, zachraňoval holý život, jak se tvrdí.  A já mám o tom pochybnosti, že to je záchrana holého života. Ale třeba v Sýrii, tam se nedá to, co říkal Miloš Zeman, že mladí muži mají vzít zbraně a jít do války. No, proti komu bojovat? Máte tam osm složek – z té mi zabili dědu, z jiné mámu, z další složky zase bráchu, prostě to je naprostý zmatek. Kdybyste tam tedy žil, tak byste sbalil rodinu a odešli byste. Ale jakmile překročíte hranice do Libanonu nebo do Jordánska nebo Turecka, tak už jste přece v bezpečí, vy už jste si život zachránil. A takovéto přicházení beru jako určité pohrdnutí pomocí, kterou se jim ta země chystá nabídnout, protože pak už se ti lidé přesouvají přes jednotlivé státy a vytvářejí strašně složitý proces, který impotentní EU neumí řešit. Když požádají o azyl až v nějaké páté zemi... tam bude pět let trvat azylové řízení; když azyl nedostanou, tak co můžete udělat podle pravidel OSN? Můžete toho člověka vzít a vrátit do státu, odkud přišel, což je o tu jednu hranici zpátky. A oni požádají o azyl... zase pětileté období a znovu je vrátí o tu jednu hranici. Co s tím po dvaceti, pětadvaceti letech budete dělat? Já si opravdu myslím, že to přijímají jako pozvání. Angela Merkelová a Francois Hollande se skutečně tou otevřenou náručí netrefili a neudělali zrovna dobrý krok. Uprchlíci totiž mají pocit, že jdou někam, kde jsou vítáni. A když zjistí, že vítáni nejsou, tak jsou z toho překvapeni, kolikrát to není ani jejich vina. Řeknou si – tady nás neradi vidí, nechají nás ve stanových táborech a jednají spíše o tom, jak by nás vrátili, ale tamhle máme otevřenou náruč. Když toto některé státy udělají, tak pro utečence se to stává impulsem. Pro mne je to nečitelné. Já musím tedy říci – a často to nečiním – že musím souhlasit s ministrem Chovancem, který řekl, že Německo tím svým současným krokem, ke kterému došlo v těchto dnech, se pro něj stává naprosto nečitelné. Ta skupina iráckých křesťanů odešla do Německa, u nás už měly naplánované byty a integraci, to stojí miliony korun, a oni se rozhodnou, že tu nebudou, že v Německu by dávky byly větší a byty větší, tak půjdeme tam. Německo je správně mělo vrátit, ale ono je přijalo. Já si myslím, že toto je precedent.“

Šaría a fiqh

„Co to znamená šaría?“ zněl další dotaz z publika. „Je to jedno z náboženských práv. Vyplývá z Koránu a není to světské právo. V některých zemí platí světské právo, které se jmenuje fiqh. Drtivá většina muslimských zemí užívá toho práva fiqh. To je světské právo, které má podobné zákony jako my, s nějakými změnami. Šaría platí naplno v Saúdské Arábii, v Jemenu, Ománu. Někde je to půl na půl jako třeba v Indonésii, ale tam to právo šaría je pod právem fiqh, takže to, co rozsoudí muslimští klerikové, je přebito světským soudem,. Vy se můžete z toho náboženského odvolat ke světskému soudu, což třeba v Saúdské Arábii nejde. Šaría neplatí v Egyptě, Maroku, Tunisku,“ objasnil Hájek.

Výkřikům konvičkovců navzdory

„V Koránu se píše o imámech – že se nejdříve poslouchají proroctví, pak imám, pak teprve rodina. A když třeba v Německu mají své oblasti, kdo tam tedy vládne?“ vznesla dotaz žena středních let.
„To je právě to, čeho bych se tu nerad dočkal. Než začala migrační krize, žilo v naší republice asi 20 000 muslimů. Nikdo z nich neměl žádný strach, byli to normální lidé, žili sekulárním způsobem. Někteří z nich chodili do modliteben, ti, co byli více věřící. Jiní jdou jenom na nějaký svátek, jdou do modlitebny a cítí soudržnost s tím náboženstvím, ale je to jako s křesťanstvím. Drtivá většina lidí v této zemi má křesťanské kořeny a jdou maximálně na Vánoce na půlnoční mši a to je maximum, co za ten rok vykonají. U spousty muslimů je tomu také tak. Já znám mnoho muslimů, kteří zde žijí, a od nich nebezpečí nehrozí. Je to proto, že jsou integrováni do společnosti. Uznávají tato pravidla hry. Proto mně vadí takové výkřiky, jako Blok proti islámu. Proti muslimovi, který tu léčí, zachraňuje tu lidské životy… to je krajní, naprosto nesmyslná, hloupá věc. Integrovaní lidé nejsou problém. Potíž je ale v tom, že přicházeli jednotlivě. Proto nesouhlasím s německým ministrem zahraničí, který nám před pár měsíci vyčítal naši emigraci po osmačtyřicátém a po osmašedesátém, že nás přijímali. Ale naši emigranti museli také vydržet sběrný tábor. A odcházeli jako jednotlivci, nebyly to vlny.“

Nepřipravená Unie

Poté ještě přešel k problematice médií: „Jak to občas vidíte v televizi, že se v té mase lidí vyskytnou moudří a rozumní jednotlivci a začnou zastupovat muslimskou komunitu a lze je docela dobře poslouchat. To je hezké, ale podle toho se nedá posuzovat ta masa, která je vždy nebezpečím, protože se nikdy nechová tak, jako se chovají její nejlepší jedinci.“
Co to je ta pomoc? Podle veterána Hájka musíte mít připravené peníze, vzdělávací systém, školství... „musíte je integrovat do společnosti, to znamená rozprsknout je tak, aby se nevytvářela ghetta.
Jakmile se vytvoří enkláva, což je v některých západních zemích, tak vás ujišťuju, že to už není vaše země. To už je jejich země. A vím to od svých přátel z Německa i z Francie, cokoliv se stane uvnitř té enklávy, tak tam to policie neřeší. Jen když ten paprsek zloby vyplyne ven, tak se to řeší, ale když je to uvnitř toho ghetta, tak nikoliv. A to není dobře. Jestliže někdo chce pomáhat, tak musí vědět, jak na to. A bohužel, EU se na tu pomoc vůbec nepřipravila. Dohoda s Tureckem je první validní krok. Myslím si, že je možné předsunout imigrační úřady klidně do Řecka, pronajmout deset ostrovů, kde budou tyto úřady a každý přes ně musí projít; a kdo přes ně nepřejde, je ilegální emigrant. Je třeba posoudit, kdo to opravdu potřebuje, zda to není ekonomický emigrant, zda není nějak nebezpečný. Hlídání hranice to je takový výkřik. Slovinsko... ten kousek hranice, rovná pláž u moře, to se dá. Ale jak ubránit těch 1500 řeckých ostrovů? Jakmile vystoupíte na některý z nich, tak jste v Řecku. Nutné je se domluvit s Tureckem, poté s Libanonem, pak s Jordánskem, udělat tam emigrační úřady. Ujišťuji, že ta finanční injekce daná tam nás přijde mnohem levněji než případné zmatky tady.“

Bez Turecka to nejde

„Spolupráce se současným tureckým režimem není možná. Není možné se domluvit, když tam vládne Erdogan,“ zněl další dotaz nebo spíše připomínka.
„To je v zásadě špatný postoj,“ opáčil Hájek. „Chceme to nějak řešit, tak na nějaké dohody musíme přistoupit. To se nedá nic dělat. V Turecku je spousta různých organizací a Erdogan není samovládce a diktátor. Když si řekneme, že s ním to není možné, tak to rovnou můžeme zabalit. Může dojít k úplnému nezvládnutí migrační krize, kdy by mohlo v některých zemích Evropy dojít k občanským válkám a k bojům určitých ultra-extremistických skupin. Pokud toto nechceme, musíme, bohužel, přestat mávat nějakým fáborem Kurdů, protože oni žijí na několika územích, ale musíme řešit tento problém s migrací. Jestli jsme chtěli jako ČR nebo EU obhájit samostatnost Kurdistánu – nevím, jak by vypadal, jak by byl velký, v jakých by byl hranicích – to je rozdíl od Tibetu, který je ve svých historických hranicích. Kurdistán je na území Sýrie, Iráku, Íránu, Turecka a Afghánistánu. My toto nebudeme jako proamerický region moci ovlivnit, bude to dlouho trvat.“

Kosovo – největší zločin Evropy

Na dotaz ke Kosovu Marcel Hájek odpověděl: „Myslím si, že samostatnost Kosova byla největším zločinem Evropy za poslední tisíciletí. Tady je analogie se Sudety. A náš ministr zahraničních věcí ihned přispěchal, aby podepsal odtržení Kosova od historicky srbského území! Přesto všechno, že museli být potrestáni váleční zločinci, že se musely zastavit boje, že tam musely vtrhnout modré barety, přesto všechno měla vojska OSN zůstat, i kdyby to mělo trvat dvacet let, ale Kosovo mělo zůstat součástí Srbska, protože to je nejstarší srbská provincie. Proto Slováci s tím nesouhlasili, na rozdíl od nás se ‚pochlapili‘ a nepodepsali to jako to nepodepsalo mnoho dalších zemí. Srovnávat to s Kurdistánem ale není možné, protože on žádné historické hranice nemá a nelze říci, v kterých hranicích a oblastech by být měl a neměl. Nezapomeňme, že první prezident Iráku, který byl zvolen po poražení Saddáma Husajna, byl Kurd,“ vysvětloval bývalý vojenský lékař.

Bez Turecka na pospas hordám

„Přirozeným nepřítelem Kurdistánu je IS. Tak proč Turci mlátí Kurdy?“ zněla další otázka z auditoria.
Za šumu v sále Hájek zapochyboval nad slovem „mlátí“. „My toto momentálně nemůžeme z Evropy vyřešit. Řekneme-li, že se s Tureckem absolutně nebavíme, končíme všechny rozhovory ohledně utečenecké krize do té doby, až něco udělají s Kurdy, a pak teprve se s nimi zase začneme bavit, tak oni to pustí. Oni k tomu mají možnosti tu emigrantskou vlnu pustit a celá ta horda bude v Evropě.“

Zhůvěřilá OSN a magor Mugabe

„Je pro vás výsměchem, že v OSN sedí v čele komise pro lidská práva saúdský Arab?“ Zněl další provokativní dotaz.
„Ano, to výsměchem je,“ souhlasil Hájek. „Proto také říkám, že sice jsme v OSN něčím vázáni, ale já o této organizaci nemám žádné dobré mínění. Je to zhůvěřilá organizace. Já jsem se pohyboval v Zimbabwe a prezidenta Roberta Mugabe považuji za jednoho z největších magorů světa, který tu zemi naprosto zlikvidoval. To bývalo Švýcarsko Afriky, ta Rhodésie, nejbohatší země ze všech. Dnes tam univerzitní profesoři na ulicích žebrají o chleba; Mugabe je tam od roku 1978, je mu 94 let a národnímu shromáždění Zimbabwe slíbil svatosvatě se zdviženou pravicí, že bude žít do sta let. A jak ho znám, tak on to splní (smích). A teď si představte, že on má v OSN úplně stejný hlas jako Česká republika. OSN je paskvil jako EU. Tam je něco kolem 260 členských států či zemí světa. Z toho asi o 52 zemích se dá říci, že jsou to demokratické země. Zbytek jsou diktatury a krvavé režimy. Velké štěstí, že těch 10 zemí má právo veta.“

Zase ti Saúdi…

Na další dotaz k Saúdské Arábii Marcel Hájek řekl: „Je tam jeden z nejtvrdších, nejortodoxnějších typů islámu. Ale tento islám je tam lidmi plně přijímán. My máme někdy tendenci být takovými spasiteli našeho okolí. Když někde muž udeří ženu nebo ji zahalí do šátku, tak máme tendenci říci – ha, to je nelidské. Pojďme proti němu, postavíme se mu, ať jí nezahaluje a nefackuje. Otázka je, jestli tím děláme dobře nejen vůči němu, ale i vůči té ženě. Já jsem se setkal ve wahhábistických zemích s muslimkami, které jsou spokojené, že jsou zahalené, a bojují za to své zahalení. A bojují za to, že muž jí dá klidně výprask, ale jako manžel si ji proti všem uhájí a o tu rodinu se stará dobře. Tam jsou některé muslimské rodiny, kde, pokud by si dcera vzala křesťana za muže, což žena v islámu nesmí, jsou ochotni ji zabít. A zabije ji její vlstní rodina. Není to žádný stát, státní doktrína. Nesnažme se být spasiteli, buďme rádi, že se nic ze Saúdské Arábie nešíří ven a že to, co se tam upeče, se tam také obrazně řečeno sní.“
„Bin Ládin byl ale saúdský Arab!“ nedal si postarší tazatel pokoj.
„On se tam narodil, ale oni tvrdí, že tam původem nespadá,“ vysvětloval trpělivě Hájek. „To je jako bývalý šéf Organizace pro osvobození Palestiny soudruh Jásir Arafat – také nebyl Palestinec, ale byl to Kuvajťan. Nakonec Hitler také nebyl Němec, ale byl to Rakušan.
„Jaký má úmysl Angela Merkelová? Co si o tom myslíte?“ byla poslední otázka a následovala krátká odpověď za smíchu publika. „Já jí do hlavy nevidím. Já jsem dnes celou dobu snad až na jedno slovo mluvil slušně, takže bych rád zůstal slušný…“

 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Fanoušci Karla Gotta se styděli, naznačil profesor. Co padlo poté, bylo vyhrocené

11:42 Fanoušci Karla Gotta se styděli, naznačil profesor. Co padlo poté, bylo vyhrocené

ANKETA V souvislosti s Karlem Gottem a lidmi, kteří ho měli rádi a teď po něm truchlí, promluvil na …