„Neočekávejte ode mne nějakou politickou korektnost, nejsem sluníčkářem, ani nejsem postižen nějakým multikulturalismem, protože jsem přesvědčen, že Evropa nezvládá to, co se děje, a že strach lidí je do značné míry oprávněný,“ přiznal na úvod Hájek. „Na druhé straně zase... že bych někde chodil mávat spolu s panem Konvičkou, to také není moje parketa. Vyplývá to z toho, že jsem v tom světě islámu nebyl na dovolené, ale že jsem s muslimy více než deset let pracoval, že jsem se s mnohými z nich setkal a spolupracovali jsme roky. Mnozí z nich byli velmi seriózní a slušní lidé, ovšem ve společnosti mezi nimi, kde jsem žil, tak v té společnosti to nedalo práci, protože já jsem se cítil, že tam jsem na návštěvě; a tam jsem se já přizpůsobil. A jsem si vědom, že ti poměrně slušní, seriózní a přátelští lidé kdyby vytvořili enklávu tady, tak ta enkláva nebude kompatibilní s našimi tradicemi. Aby si člověk mohl vytvořit nějaký kritický názor, aby vůbec člověk mohl tomu porozumět a něco o tom věděl, tak je třeba udělat nějakou osvětu a něco vědět o islámu. Já jsem to studoval dva roky v Basře v Iráku.“
„Smyslem vystoupení není, abych tady říkal, jak je to všechno bezvadné a jak se na nás řítí odněkud blahobyt. Na druhou stranu bych byl zase nerad, aby to vypadalo, že co muslim, to hrdlořez, který hodlá každého z nás tady zavraždit. Tak to také není. Jak to tak bývá, ta skutečnost se pohybuje někde mezi, ale každý člověk by měl být na určité věci připraven. Češi nejsou nějací velcí xenofobové. To se jenom tak říká, ale ono tomu tak není. Já jsem měl možnost si to mnohokrát ověřit, on je to docela přirozený lidský strach, obavy, které mám také,“ uvedl Marcel Hájek.

Stop minaretům!

Krátce se pak vyjádřil k Maroku: „Je to konstituční monarchie a je poměrně tolerantní a demokratická. Na území Maroka se nachází tisíce kostelů a je tam 37 židovských obcí, které mají své synagogy, a nikomu to tam nějak nevadí a nepřipadá mu to divné.“ Poté ukazoval na mapě: „kam se muslimové dostanou – tam si to již zabarvují, že je to jejich území, vidíte oblast jižní Evropy, Bosny a Albánie, kam se muslimové historicky dostali. To je velmi nebezpečné.“
Doktor Hájek varoval i před stavbou mešit: „Jejich náboženství, které by mohlo zasahovat do našeho zákonodárství – nesmí se stavět mešity s minarety. Francouzi to bohužel kdysi povolili, a proto mají muslimové  ve Francii, (ale i v Německu) tendenci dostávat svoje věroučné a právní představy do právního systému takových zemí a to je věc, ze které bychom se měli odstrašujícím způsobem poučit a nedělat to. Modlitebna ano, klidně, když se tam bude ve svém volnu muslim žijící u nás modlit, tak to nikoho neohrožuje a nic to nedělá, ale vystavět mešity s minarety, to už je nebezpečná věc. Nebezpečná ne pro nás, protože nám to připadá jako malichernost, my to tak nechápeme, ale muslimové to tak chápou.
Doporučil při návštěvě mešity či modlitebny „nestavět se před modlící se muslimy, nefotit je, protože tím narušujeme jejich směr k Mekkce; to by mělo být součástí slušnosti bez ohledu na politické situace. Jinak by ta jejich modlitba ztratila platnost.“

Zpolitizovaný islám a klidní Saúdi

„Na světě je asi 1,7 miliardy muslimů. Z toho asi jedno procento je těch radikálních šílenců. Je pravda, že to jedno procento je poměrně dost lidí – a jsou poměrně dost slyšet. A nedá se to spláchnout tím, že většina je slušná. To je prostě asi tak, jako kdybyste měli vedle sebe v domě rodinu, která bude mít 20 členů, ale jeden z nich bude vrah a denně po vás bude střílet. To vám je pak málo platné, že těch 19 zbylých je velmi slušných. Pokud jej nezpacifikují, nepostaví se mu, tak ten jeden vás prostě zastřelí. Ortodoxní muslim je zpravidla hluboce pravověrný, takový je třeba wahhábistický islám v Saúdské Arábii. Od tohoto muslima (kromě snad toho, že tam nějaké skupiny něco financují směrem ven) nemusíte čekat žádné příkoří... víte, že Saúdská Arábie nikde nebojuje, žádné bojovníky nikam nevysílá, také je nepřijímá do svých řad. Ona tedy ani nepřijímá ty uprchlíky, bohužel, což je kámen úrazu, že  právě ty bohaté muslimské země, které neví co s penězi, uprchlíky nepřijímají. Když tedy uprchlíky prostě odmítneme, tak si to nemusíme brát jako své špatné svědomí, protože je třeba tomu dát nějaký řád a princip a nějakým způsobem se tomu bránit. Není možné to vymáhat s tím, že to je naše bratrská křesťanská láska. Víte ty bohaté státy, jako je Katar, Bahrajn, Saúdská Arábie, tam kdyby uprchlík strčil hlavu, tak mu ji ustřelí.
Radikální islám je něco jiného. To jsou ty agresivní skupiny, to je zpolitizovaný islám; a řeknu vám, že s některými z nich jsem mluvil, protože jsem je operoval. Operoval jsem lidi z Hizballáhu, z Al-Fatáhu, z Al-Káidy. (V té době ještě neexistoval Islámský stát, protože já jsem už čtyři roky mimo vojenské mise a IS je tři a půl roku stará záležitost.) Musel jsem samozřejmě operovat i tyto lidi. Ale když nějakého zraněného významného představitele těchto agresivních teroristických jednotek přivezli Američané, tak oni tam s ním byli jako vězeňská eskorta. Takže jako lékař mu musíte zachránit život, protože jste složil lékařskou přísahu. Vy mu zachráníte život – a Američané jej potom popraví,“ uzavřel obsáhlou úvodní část Hájek.