Bezpečnostní expert KDU-ČSL Daniel Feranc v úvodu bloku parafrázoval evangelijní podobenství o milosrdném Samaritánovi, kdy na místě přepadeného a zraněného poutníka byl uprchlík, kterého nechají na holičkách lhostejní lidé, a je tedy třeba hledat někoho, kdo splní roli samaritána. „Problém uprchlické krize je komplexnější, než si připouštíme, a navíc většinu přístupů k řešení spojuje strach a obavy. Přistupujeme-li k problému pouze s emocemi, nemůže pak řešení přinést nic dobrého především pro nás samotné,“ konstatoval Daniel Feranc, podle nějž v KDU-ČSL se od počátku snažili v diskusích k imigraci přistupovat se snahou o hlubší analýzu problému a příčin, aby pak dospěli k otázkám, které zůstávají v pozadí. „Co jako křesťanská Evropa podnikneme, abychom při ochraně vlastních státních hranic a ochraně našeho pohodlí neztratili základní hodnoty úcty k člověku a jeho životu. Naše diskuse je bohužel stále o číslech, ptáme se, kolik lidí může přijít, kolik jich je radikálních atd. Když k nim ale přestaneme přistupovat jako k číslům, možná uvidíme i řešení problémů,“ vyzval Daniel Feranc.

Daniel Feranc: ČR by se neměla dostat na vedlejší kolej

Expert KDU-ČSL pak upozornil na riziko izolace České republiky ve vztahu k ostatním evropským zemím. „Je otázkou, jaký bude náš postoj vůči ostatním státům. Když je nyní uprchlická krize v počátku, je třeba zajistit, aby se Česká republika při jednání s EU nedostala na vedlejší kolej a neztratila schopnost ovlivnit řešení krize. Současné diskuse o menším schengenském prostoru jsou příznakem toho, že se nám to rychle může stát,“ řekl Daniel Feranc, podle nějž na druhou stranu kritizované hlasování o jednorázovém přerozdělování uprchlíků a kvótách, kde jsme zůstali v menšině, přineslo odblokování dalších důležitých rozhodnutí, jako je zřizování hotspotů apod. O naší pozici v Evropě také bude rozhodovat to, jaký bude náš postoj jako člena Unie a NATO v případě vojenského řešení krize. Podle Ferance je zatím prezentovaná odpověď ministra obrany, který počítá s účastí vojenské nemocnice či chemiků, nedostatečná.
Feranc představil akční plán své strany, v němž je základním cílem i východiskem nedílné úsilí o minimalizaci utrpení prchajících, ale zároveň maximální zajištění vnitřní bezpečnosti a ochrany občanů České republiky. Další konkrétní opatření musí směřovat ke snižování motivace uprchlíků k opuštění jejich zemí, zejména v oblasti Iráku a Sýrie, ke zefektivnění ochrany hranic Unie a zefektivnění činnosti orgánů a institucí na našem území. Varující je podle něj například neuspokojivý výsledek testu ochrany hranic. „Problém je komplexní, i proto by diskuse o uprchlické krizi měla být zbavena emocí a strachu a měli bychom se začít dívat na její příčiny. Bez chladného vzdělanostního přístupu nemůžeme dosáhnout téměř ničeho, můžeme ale přijít o své vlastní svědomí,“ varoval Daniel Feranc.

Šojdrová: Terorismus nelze nespojovat s radikálním islámem

Iniciátorka konference europoslankyně Michaela Šojdrová svůj příspěvek začala zmínkou o situaci za našimi jižními hranicemi. „Zatímco my tady teoreticky diskutujeme, co bychom měli dělat, v sousedním Bavorsku je půl milionu uprchlíků. Měli bychom být připraveni v Evropě pomoci všem, kdo to potřebují. Ne všichni uprchlíci ale prchají před válkou a mohou být i nositeli rizik. Heslem musí být solidarita, ale i bezpečnost,“ uvedla lidovecká europoslankyně. V Evropě podle ní již byly i horší situace než současná uprchlická krize, ale za šedesát let evropského společenství je to největší ohrožení. Nebezpečnější než počet uprchlíků je podle Šojdrové to, že o nich málo víme, ve velkém procentu nebyli identifikováni a přicházejí bez dokladů. „Evropský parlament navrhoval první opatření už před rokem a vyzval Evropskou komisi k akci, ale je stále evidentní, že Evropa na to nebyla připravená. To, že nefunguje vnější ochrana hranic, je šokující, a rozhodná opatření, která by přinesla řešení, zůstala v pozadí kvůli dlouhé debatě o kvótách,“ vysvětlovala pohled europoslance Šojdrová, podle níž již dávno měla probíhat debata o tom, jak zamezit neomezenému pohybu uprchlíků po Evropě.
Migrace ale nemusí být jen rizikem, Michaela Šojdrová v ní vidí i možnost řešení demografického poklesu a nedostatku pracovních sil. Je ale třeba posílení agentury Frontex a důsledně potírat pašeráctví lidí. Počet pašeráků se odhaduje na třicet tisíc, z toho jich je již patnáct set vyšetřovaných. „Pašeráctví má výrazný podíl na počtu migrantů, proto lidovci nemluví o kvótách, ale akcentují ochranu vnějších hranic EU. Není to ústup od solidarity, ale vnímáme i akcent na bezpečnost. To se ukázalo významné po pařížských atentátech. Rozhodně nespojuji migraci s terorismem, ale nelze nespojovat terorismus s radikálním islámem,“ řekla Michaela Šojdrová.