V rozhovoru pro iRozhlas 28. listopadu bývalý premiér i ministr financí a současný kandidát na prezidenta uvedl: „ČEZ má nerozdělený zisk. Já vám navrhuji, že vykoupíme vaše akcie, abychom získali 100 procent ČEZ a my vyplatíme rozdělený zisk. Takže vy dostanete 43 miliard, stát by získal 100 procent ČEZ. Může zastropovat cenu jako to udělal Macron, na 46 euro a vykupuje v EDF, to je francouzský ČEZ, ti minoritáři tím pádem by všichni byli spokojeni. Zastropoval bych to na 1500 korunách a zisk, který bude mít ČEZ příští rok - 200 miliard - by patřil státu.“
„To je totální blbost. Černá skřínka ČEZ stoprocentně vlastněná státem, to bude rozkrádačka. Tam zmizí sto miliard, protože to budou mít pod kontrolou jen politici. Takhle to aspoň trochu kontrolují minoritní akcionáři. Tam je řešení, že zastropujeme cenu u producentů na 100 eurech. Nic nebrání tomu, když vyváží ČEZ za 70 eur, tak může být celý šťastný za 100 eur. Měl tuto cenu posledních deset, dvacet let. Měl na tom zisk a vše si z toho pokryl. V čem je problém? Oni potom dělají to, že doplatí rozdíl mezi zastropovanou cenou a cenou na burze, která je (ve čtvrtek) 450 eur (zastropování domácností je 240), 200 eur tedy doplatí a pak zpátky stahují z ČEZ. Což je úplně na hlavu. Proč to dělají takto komplikovaně a nepřehledně?“ ptal se v rozhovoru pro PL.cz Vladimír Štěpán, energetický expert, zakladatel společnosti ENAS.
„Není to dobrý nápad. Cena bude neúměrně vysoká. S minoritními akcionáři lze jednat a hledat konsenzuální řešení,“ vysvětlila Alena Vitásková, manažerka působící v energetice, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu.
„Je to příšerný nápad. Pokud něco dělá Francie, není to záruka, že je to správně. Francouzské zkušenosti se znárodňováním za Mitteranda jsou odstrašující,“ myslel si Pavel Kohout, ekonom a ekonomický publicista.
„Podle zákona je možné nuceně vytěsnit minoritní akcionáře jen v případ, že takzvaný hlavní akcionář vlastní alespoň 90 procent akcií dané společnosti. Stát však vlastní pouze 70 procent akcií společnosti ČEZ. Nucené vytěsnění minoritních akcionářů tedy není možné. Stát by nejprve musel navýšit svůj podíl v ČEZu, což by musel udělat tak, že minoritním akcionářům nabídne vyšší než tržní cenu za jejich akcie. To by pochopitelně stálo obrovské množství finančních prostředků, které by nerozdělený zisk ČEZu pravděpodobně nedokázal pokrýt. Navíc ani v tomto případě by stát neměl jistotu, že získá dostatečně velký podíl, aby mohl přistoupit k nucenému vytěsnění zbývajících minorit,“ objasnil Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities a. s.
„To je velmi rozumné řešení a nejen proto, že to říkám dlouhé měsíce sám. Vykoupení minoritních akcionářů za ceny na burze otevře cestu k levné elektrické energii,“ domníval se Jiří Paroubek, bývalý premiér a předseda ČSSD.
Ing. Jiří Paroubek
„Babiš by se měl kouknout, jak vypadá energetická infrastruktura ve Francii. Pak by nenavrhoval nesmysly, ale snažil se o komplexní řešení problémů. Když je někdo populista, tak nesmí být hloupý. A to Andrej Babiš bezpochyby je,“ sdělil Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda výboru pro rozpočtovou kontrolu EP.
Psali jsme:
„Ano, podobné řešení navrhuje SPD,“ prozradil Ivan David, europoslanec za SPD, bývalý ministr zdravotnictví.
„Samozřejmě souhlasím. Každopádně je to pokus o řešení, které pomůže občanům ČR. Navíc je dnes evidentní, že minoritní akcionáři brání majoritnímu státu vykonávat svoje práva. Navíc všichni víme, jak to s akciemi ČEZu je. Že je to takový saláteček pro slimáčky z ODS. Takže snaha o převzetí akcií a nastavení lidských pravidel distribuce elektrické energie u nás je správná cesta,“ konstatoval Marek Novák, poslanec hnutí ANO, člen hospodářského výboru Poslanecké sněmovny.
„Dle mého je to rozumný návrh,“ myslel si Milan Urban, bývalý ministr průmyslu a obchodu a poslanec ČSSD.
„Transformace ČEZu na 100% státní podnik by zvýšila strategický vliv státu v energetice. To považuji za žádoucí. Aktuálně je ovšem cena 30 % podílu akcií obrovská (cca 200 miliard). A cestou nuceného výkupu těžko jít. V roce 2023 byla přislíbena prezentace plánu transformace tak, aby byla výhodná pro všechny akcionáře. Do energetiky bude třeba investovat. Skupina ČEZ má navíc členěnou ovládací strukturu. S konečným řešením tedy souvisí model financování jádra, perspektiva nových technologií (viz. vliv taxonomie podle ekologické udržitelnosti) a řešení zákaznické části firmy. Vláda by tedy plán transformace měla otevřít širší debatě,“ okomentoval Jiří Dolejš, ekonomický expert KSČM, bývalý poslanec.
„Jestliže chce vláda uvažovat o přímé regulaci ceny elektřiny vyrobené v ČEZ, musí vážně přemýšlet o vyplacení minoritních akcionářů. Jedno bez druhého nedává ekonomický smysl,“ upozornil Roman Kubíček, poslanec hnutí ANO, místopředseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, člen hospodářského výboru a podvýboru pro energetiku.
„Byl by to správný, ovšem pouze dílčí krok,“ myslel si Jaroslav Foldyna, poslanec SPD, člen volebního výboru a podvýboru pro energetiku Poslanecké sněmovny.
„Přijde mi to spíše jako zbožné přání, než jako realita. S ohledem na cenu energií nemají minoritní akcionáři nejmenší důvod prodávat a pokud by prodali, bude to za nesmyslnou cenu. Spíše bychom se měli poučit u ostatních zemí, jakým způsobem jsou schopni regulovat energetické společnosti, kde stát nemá stoprocentní podíl,“ sdělil Petr Machovský, podnikatel, ekonom, bývalý garant Trikolory pro průmysl a obchod.
„Obávám se, že nikoliv. Stát má dostatek možností, jak cenu elektřiny vyrobenou ČEZ ovlivnit tak, aby se blížila výrobní ceně plus zisk,“ domníval se Michal Kraus, bývalý poslanec a předseda poslaneckého klubu ČSSD.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
