V rozhovoru pro iRozhlas 28. listopadu bývalý premiér i ministr financí a současný kandidát na prezidenta uvedl: „ČEZ má nerozdělený zisk. Já vám navrhuji, že vykoupíme vaše akcie, abychom získali 100 procent ČEZ a my vyplatíme rozdělený zisk. Takže vy dostanete 43 miliard, stát by získal 100 procent ČEZ. Může zastropovat cenu jako to udělal Macron, na 46 euro a vykupuje v EDF, to je francouzský ČEZ, ti minoritáři tím pádem by všichni byli spokojeni. Zastropoval bych to na 1500 korunách a zisk, který bude mít ČEZ příští rok - 200 miliard - by patřil státu.“

„To je totální blbost. Černá skřínka ČEZ stoprocentně vlastněná státem, to bude rozkrádačka. Tam zmizí sto miliard, protože to budou mít pod kontrolou jen politici. Takhle to aspoň trochu kontrolují minoritní akcionáři. Tam je řešení, že zastropujeme cenu u producentů na 100 eurech. Nic nebrání tomu, když vyváží ČEZ za 70 eur, tak může být celý šťastný za 100 eur. Měl tuto cenu posledních deset, dvacet let. Měl na tom zisk a vše si z toho pokryl. V čem je problém? Oni potom dělají to, že doplatí rozdíl mezi zastropovanou cenou a cenou na burze, která je (ve čtvrtek) 450 eur (zastropování domácností je 240), 200 eur tedy doplatí a pak zpátky stahují z ČEZ. Což je úplně na hlavu. Proč to dělají takto komplikovaně a nepřehledně?“ ptal se v rozhovoru pro PL.cz Vladimír Štěpán, energetický expert, zakladatel společnosti ENAS.

„Není to dobrý nápad. Cena bude neúměrně vysoká. S minoritními akcionáři lze jednat a hledat konsenzuální řešení,“ vysvětlila Alena Vitásková, manažerka působící v energetice, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu. 

„Je to příšerný nápad. Pokud něco dělá Francie, není to záruka, že je to správně. Francouzské zkušenosti se znárodňováním za Mitteranda jsou odstrašující,“ myslel si Pavel Kohout, ekonom a ekonomický publicista.

„Podle zákona je možné nuceně vytěsnit minoritní akcionáře jen v případ, že takzvaný hlavní akcionář vlastní alespoň 90 procent akcií dané společnosti. Stát však vlastní pouze 70 procent akcií společnosti ČEZ. Nucené vytěsnění minoritních akcionářů tedy není možné. Stát by nejprve musel navýšit svůj podíl v ČEZu, což by musel udělat tak, že minoritním akcionářům nabídne vyšší než tržní cenu za jejich akcie. To by pochopitelně stálo obrovské množství finančních prostředků, které by nerozdělený zisk ČEZu pravděpodobně nedokázal pokrýt. Navíc ani v tomto případě by stát neměl jistotu, že získá dostatečně velký podíl, aby mohl přistoupit k nucenému vytěsnění zbývajících minorit,“ objasnil Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities a. s.