Úřady plné dvacetiletých dětí a partajníků? Víme, co je s klíčovým zákonem

25.06.2012 6:22

Dnes je nejdůležitější a často i jedinou kvalifikací pro funkci vysokého státního úředníka stranická příslušnost.

Úřady plné dvacetiletých dětí a partajníků? Víme, co je s klíčovým zákonem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

„V současné době stačí věrnost k partaji, lidé často neúspěšní ve volbách dostávají významnou funkci na úřadech či ve správních a dozorčích radách jako bolestné, že se nedostali do parlamentu,“ říká ParlamentnímListům.cz bývalá státní zaměstnankyně Ludmila Klofová, která působila na ministerstvech zemědělství, vnitra a místního rozvoje.

Bývalá ředitelka odboru kontroly na zemědělství, nebo šéfka odboru veřejných dražeb na místním rozvoji zažila doby, kdy resort zemědělců byl „lidovecký“, nebo kdy za ministra Pavla Němce z Unie svobody vládl na MMR kindermanagement, jak říkali dlouholetí zaměstnanci dvacetiletému osazenstvu, které nahrazovalo zkušené úředníky, když byli předtím potupně vyhozeni. Od těch dob se nic nezměnilo, a když - tak k horšímu. Právě neexistence služebního zákona je podle Klofové příčinou tristního stavu veřejné správy.

V EU jediní

Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, v níž neplatí služební zákon, který by stabilizoval složení úřadů a omezil korupci i příliš úzké propojení státní správy s politikou. Zaměstnaneckým vztahům na ministerstvech a jiných správních úřadech chybí jasná pravidla, která by přispěla k odpolitizování, profesionalizaci a stabilizaci úřednického aparátu. Přitom Ústava České republiky přijatá v roce 1991 stanoví, že státní služba má být upravena samostatným zákonem.

Ale jasné mantinely nepožadují jen samotní úředníci. „Už delší dobu voláme po tom, aby byl přijat služební zákon, který by mohl přispět k omezení korupce ve státní správě,“ řekl Parlamentním listům mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. I mnozí politici a odborníci potvrzují, že chybí zákon, který by dal schopným úředníkům jistotu, že budou hodnoceni podle výkonu a ne podle výsledku voleb.

Pospíšil: Přijetí služebního zákona máme jako prioritu

„Zákon o úřednících je jedním z důležitých úkolů ministerstva vnitra v tomto volebním období. Vláda to vnímá jako jednu z priorit, to znamená, že v tomto volebním období by zákon měl být připraven,“ ujišťuje ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Ministerstvo vnitra připravuje návrh zcela nový, který by měl platit pro všechny zaměstnance státní správy. Věcný záměr zákona už vláda schválila, na paragrafovém znění ministerstvo vnitra pracuje. „Momentálně se zpracovává textové paragrafové znění zákona v součinnosti s odborníky na pracovní právo a vzdělávání za spolupráce s ministerstvem práce a sociálních věcí, do konce září 2012 má být návrh odevzdán k projednání vládě,“ potvrdila ParlamentnímListům.cz Petra Schneiderová z ministerstva vnitra.

Nový zákon vymezí hranice mezi politiky a úředníky

Nový zákon by měl zajistit profesionálnější, stabilnější a prostupnější veřejnou správu, určit hranice mezi politicky obsazenými a úřednickými místy a odpolitizovat výkon veřejné správy. „Musí být jasně definováno, které pozice budou obsazovány podle kariérního principu a které podle politického klíče,“ řekl po jednání o věcném záměru premiér Petr Nečas.

Nová norma by také měla umožnit uplatnění ve veřejné správě odborníkům ze soukromé nebo akademické sféry. Už by také nemělo být možné ve státních úřadech zaměstnávat své příbuzné jako podřízené, zkušební doba by se pro většinu úředníků protáhla na půl roku, na oplátku by se jim prodloužila i dovolená na šest týdnů, a lidé, kteří pracovali ve státní správě více let, by měli při propuštění nárok na vyšší odstupné.

Stejná pravidla pro všechny

Jedním z cílů zákona je také nastavit stejná pravidla pro zaměstnance ministerstev i krajských nebo obecních úřadů, dnes pro ně platí jiné podmínky a liší se také jejich platy.

Služební zákon už byl dokonce v roce 2002 přijat, ale jeho účinnost politici neustále odkládali. Původně měl začít platit už od roku 2004. Naposledy byl zákon odložen na rok 2012. Oficiálním důvodem odkladů a nakonec odmítnutí byla přílišná zátěž na státní rozpočet, protože počítal s vyššími odměnami pro úředníky. Každoročně by si totiž vyžádal navíc náklady 5,8 miliardy korun.

Už Topolánkova vláda schválila záměr připravit novou podobu služebního zákona a uložila ministerstvu vnitra, aby jej zpracovalo. Když byl téměř hotový, kabinet padl a vytvoření pravidel se opět odložilo na neurčito. S příchodem premiéra Petra Nečase začalo nové kolo opět od začátku.

Pokud bude zákon konečně přijat, razantně zasáhne do současných pravomocí jednotlivých ministrů a vedoucích dalších úřadů státní správy. „Myslím, že existuje určitá obava ze ztráty velké libovůle, kterou dnes ministři mají. A to se mnohým politikům nemusí líbit,“ varoval před přílišným optimismem Radim Bureš z české pobočky Transparency International.



Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

reklama

autor: Libuše Frantová

Ing. Miroslav Balatka byl položen dotaz

Můžete definovat, co je dezinformace?

Všichni o nich mluví, ale co to přesně je? Třeba za covidu jsme byly svědky toho, jak se měnilo, co je pravda a co dezinformace

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Na akci Konečné se muž bál o život. Skončilo to bouřlivě

4:44 Na akci Konečné se muž bál o život. Skončilo to bouřlivě

V diskusi plzeňských občanů s předsedkyní KSČM a koalice STAČILO! Kateřinou Konečnou projevil obavy …