Už nepřijedu, pomalu končím. A situace je takováto. Drtivé vystoupení Václava Cílka o naší budoucnosti, uprchlících i Rusku

06.10.2015 6:35

O změně klimatu, vysušování, nedostatku vody a s tím související uprchlickou vlnou povyprávěl v Liberci geolog, klimatolog, filozof a spisovatel Václav Cílek. „Proud potencionálních uprchlíků bude pokračovat dalších dvacet až třicet let. Nůžky se rozevírají v tom, že hrozí větší sucho, ale lidí přibývá neuvěřitelným tempem,“ upozornil. Pokud dojde ke klimatickým změnám, začnou k nám přicházet lidé, kterým opravdu půjde o život. „Nyní jsme chráněni tím, že jsme relativně chudí a nepřátelští či zdrženliví. Ale když vám půjde o život, budete se snažit zachránit tam, kde to půjde,“ řekl.

Už nepřijedu, pomalu končím. A situace je takováto. Drtivé vystoupení Václava Cílka o naší budoucnosti, uprchlících i Rusku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Václav Cílek
reklama

Anketa

Jak dopadne TOP 09 s předsedou Kalouskem a čestným předsedou Schwarzenbergem v příštích volbách do sněmovny? Žádáme vás o odhad, ne o vaše přání

1%
2%
2%
5%
11%
8%
66%
hlasovalo: 6588 lidí

Do libereckých Lidových sadů přijel v pondělí Václav Cílek. Jeho přednáška se konala v netradičním čase, už v 15 hodin. Přesto byl sál Experimentálního studia narvaný k prasknutí. Takže po chvíli všem v suchém vydýchaném vzduchu vyschlo v krku, což se dobře hodilo k tématu přednášky. „Historicky byla Evropa nejvíce ovlivněna migračními vlnami přicházejícími ze Střední Asie,“ upozornil geolog a klimatolog s tím, že mezi ně patřili například Hunové. Poté se rozhovořil o Pákistánu. „Ten je vnímán jako hrozivá země. Je tam vysoký index války. Počítá se z počtu mladých mužů a z příjmu na hlavu. Pakistán z tohoto pohledu vypadá jako jedna z nejrizikovějších zemí,“ vysvětlil.

Popsal i oblasti, které čeká problémy se suchem. „Sucho se živí suchem. Podle klimatických modelů bude sušší část světa zahrnovat minimálně severní třetinu Číny, Indii, Pákistán, Afghánistán, Írán. Bývalý íránský ministr zahraničí prohlásil, že jestliže se Peršani nenaučí dobře hospodařit s vodou, tak 50 milionů Íránců bude muset opustit svoji zemi. Týká se to Arábie, severní Afriky, větší části Blízkého východu. Další suchá větev putuje přes Řecko, Bulharsko, Rumunsko přes východní Ukrajinu k Baltskému moři. Tam už ve zmírněné podobě,“ objasnil.

Nejvíce vody spotřebovává zemědělství. „Když je sucho, logicky stoupají ceny potravin. Což se nyní stalo. Naopak výrazně klesly ceny ropy a drží se nízko oproti prognózám analytiků. Což je velký problém pro Rusko. Jsou hluboce pod výběrem rozpočtu. Jde údajně o pokles koupěschopnosti rublu o padesát procent. Jako by všechno stálo dvakrát tolik. Místní lidé to snášejí obtížně, ale zatím to dávají za vinu zlému Západu a pevně se semknou kolem svého pana prezidenta. Je těžké odhadnout, jak dlouho to bude trvat, co to s nimi udělá,“ konstatoval Cílek.

Vypadá to, že kde je sucho, mají ekonomický či válečný problém

Cílek je nejvíce znepokojen situací v Pákistánu a Afghánistánu. „Možná že migrantů z Afghánistánu je více než těch ze Sýrie. I když k přesným údajům jsem se nedostal,“ upozornil. A vzpomněl na zprávu odborníků z roku 2008, která za nejproblematičtější město ohledně nedostatku vody určilo jemenské město Saná. „Vážně byly míněny návrhy, aby se celé město přestěhovalo do oblastí bohatších na vodu. Dnes je tam jedna z největších válek mimo území Islámského státu,“ prozradil. Z okolních zemí je nejvíce suchem ohroženo Řecko. „Nesnažím se tvrdit, že když je sucho nebo nedostatek vody, tak přijde ekonomický či válečný problém. Ale ono to tak vypadá,“ vypozoroval. Další příklad je vidět na Ukrajině. „Suchem je tam nejvíce ohrožen region Luhansk a celá východní Ukrajina,“ objasnil.

„Proud potencionálních uprchlíků bude pokračovat dalších dvacet až třicet let. Nůžky se rozevírají v tom, že hrozí větší sucho, ale lidí přibývá neuvěřitelným tempem,“ upozornil. I to se dá podle něj zvládnout. Jako pozitivní příklad zmínil Izrael. „Skvěle hospodaří s vodou. Je to země natolik stabilní a technologicky na výši, že si může dovolit odsolování mořské vody,“ prohlásil. „Otázka vody nebude trápit nás ve střední Evropě, ale okolní svět. A je to něco, co nepřejde,“ uvedl. V městech se podle něj v budoucnu nevyhneme sběru užitkové vody. Jako příklad dal jeden rekonstruovaný dům v Praze, který byl dříve vytápěný mazutem. „Nádrže v přízemí nezlikvidovali, ale svádějí do nich vodu ze střech a splachují celý rok vodou, kterou si nasbírali,“ řekl Cílek.

Poté se Cílek opět vrátil k uprchlickému tématu, které souvisí i s arabským jarem. „V roce 2010 bylo velké sucho. Jen v Sýrii odešlo kvůli tomu z venkova do měst 1,5 milionu lidí. Režim to nezvládal,“ vysvětlil. K tomu neúroda obilí zvedla ceny potravin zvláště v chudších zemích. „Pocit existenčního ohrožení je velký. Když k tomu přičtete blbý režim, tak je jasné, že k arabskému jaru by jednou došlo tak jako tak. Ale tady cena potravin fungovala jako spouštěč,“ upozornil. Devět z deseti největších dovozců potravin na hlavu je ze severní Afriky a Blízkého východu. „Po suchu v roce 2010 došlo v sedmi z těchto států k nepokojům. Situaci s migranty čtu skrze dlouhodobý klimatický vývoj plus kolísání cen potravin a růst populace,“ ozřejmil.

Není rozdíl mezi ekonomickým či válečným uprchlíkem. Jde o různá stádia jednoho typu konfliktu

„Zpočátku nastane sucho, vytvoří se nedostatek. Vznikne distribuční mafie, která vydělává na tom, že je něčeho málo. Díky báječným ziskům vznikne konkurenční mafie. Obě se uchýlí pod nějakou politickou stranu. Ty pak mezi sebou vedou politický boj. Z krize, která vypadala jako enviromentální, se stává krize politická. V zemích Blízkého východu si strany udržují nějakou ozbrojenou milici. A politický boj pak často přechází do válečného konfliktu. A do toho se můžou začít míchat hráči jako Rusko, Čína, Amerika či někdo jiný. Z tohoto pohledu není rozdíl mezi ekonomickým, enviromentálním či válečným uprchlíkem. Protože to všechno symbolizuje různá stádia jednoho typu konfliktu,“ vylíčil Cílek.

Největší záhada podle něj pro nás bylo, proč největší konflikt vypukl zrovna v Sýrii. „Měla vždy několik bezpečnostních služeb. Kdo byl v Sýrii, cítil se vždy díky tomu velice bezpečně. Syřani byli vždycky hrozně fajn. Rozumní lidé, kteří islám vyznávali jen velmi volně a relaxovaně,“ domníval se Cílek. „A během hrozně krátké doby došlo k obrovské eskalaci. Mám kamaráda z Afghánistánu a ten mi říkal: Víš, u nás jsme ten islám brali hodně volně. Ale ruskou a americkou invazí a chaosem, který tam je, se situace úplně otočila. Asi jako za husitů u nás,“ sdělil Václav Cílek.

Česká republika je podle něj v dobré pozici. „Oproti světu máme velké zásoby orné půdy. Máme rezervy i na vodě. Nečekal bych tedy nějaký dramatický vnitřní dopad klimatických změn. Jedině dopad vnější,“ objasnil.

Tím míní proud uprchlíků. „Zatím to vypadá tak, že migranti současnosti jsou neseni opravdovým zoufalstvím, že nemají žádnou perspektivu ve své zemi, natožpak v nějakém uprchlickém táboře. Jsou také motivováni touhou jít za lepším. Je to taková kombinace. Utíkají zatím lidé, kteří na to mají, tedy relativně bohatší lidé. Pokud dojde ke klimatickým změnám, začnou k nám přicházet lidé, kterým opravdu půjde o život. Nyní jsme chráněni tím, že jsme relativně chudí a nepřátelští či zdrženliví. Ale když vám půjde o život, budete se snažit zachránit tam, kde to půjde,“ uvedl.

Kdo by řekl, že první hranice v Evropě bude mezi Rakouskem a Německem

Otázkou podle něj zůstává, odkud uprchlíci budou. Cílek by si nejvíce přál, aby přišli z Ukrajiny. „Ale nedá se to odhadnout. Kdyby mi například někdo před měsícem řekl, že první hranice v rámci Evropy bude mezi Německem a Rakouskem, vůbec bych mu nevěřil,“ sdělil. Vstupujeme dle jeho názoru do období dlouhodobého neklidu. „Zároveň ale základ naší země v místě, zásobách vody, dostatku zemědělské půdy i dalších věcech, je poměrně značný. Takže to vidím jako nějaké transformační období, nikoli katastrofické. Zejména pokud si dovedeme udržet kontrolu sami nad sebou, vlastním územím a pravidly, podle kterých chceme hru na budoucnost hrát,“ prognostikoval.

Na závěr debaty pobavil diváky když odpovídal na dotaz, kdy zase přijede. „Pomalu se stahuji z veřejného života. Mám chalupu na Kokořínsku s knihovnou, a letos jsem se tam dostal jen párkrát. Už nemám doma internet, do tří let zruším i e-mail. Takže asi nikdy,“ zakončil Václav Cílek.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Oldřich Szaban

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ruml, Langoš, Čalfa, Havel. Kriminalisté na začátku 90. let rozplétali podvody, astronomické i na tehdejší dobu

5:00 Ruml, Langoš, Čalfa, Havel. Kriminalisté na začátku 90. let rozplétali podvody, astronomické i na tehdejší dobu

DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY ROBERTA ŠLACHTY (V. díl) | Jsme v letech 1989-1991. Příslušník pražské …