Kontroverzní úprava mimo jiné obsahuje dočasné ustanovení ohledně zákona o zvláštní autonomii pro oblasti Doněcka a Luhanska, jež jsou mimo kontrolu Kyjeva. I přes různé úvahy nakonec hlasovali pro také poslanci Opozičního bloku, takže zákon získal po dlouhých zákulisních jednáních a řadě spekulací podporu 265 hlasů. Před budovou Nejvyšší rady následně vypukly protesty zřejmě několika stovek lidí.

Předběžné přijetí ústavní reformy včetně paragrafu týkajícího se Donbasu bylo jednou z podmínek minských dohod a na vyplnění tohoto bodu tlačily Evropská unie a také Spojené státy. Odpůrci tvrdí, že jde o uznání separatistů a kapitulaci před Putinovým Ruskem. Decentralizace ale budí kritiku také například kvůli pozici prefekta a posilování role prezidenta. Zároveň někteří kritici považují tento krok pro Ukrajinu v současné situaci za kontraproduktivní, a to s ohledem na velmi špatnou infrastrukturu, kterou země má.

Proti decentralizaci nakonec hlasovali koaliční partneři Bloku Petra Porošenka, a sice Svépomoc lvovského starosty A. Sadového, Vlast bývalé premiérky J. Tymošenkové a také radikálové Oleha Ljaška. Jejich poslanec Jurij Šuchevič řekl na adresu zákona: „Decentralizace je zrada národních zájmů. Jako Evropa zradila Československo v roce 1938, zradila nyní i nás.“

Rychlé, i když předběžné přijetí zákona v prvním čtení, ke kterému došlo přes všechny spekulace, nepřijali aktivisté, kteří se shromáždili před budovou parlamentu, se sympatiemi. Vláda už předtím parlament obklíčila asi 3 500 příslušníky pořádkových sil. Ozbrojenci Pravého sektoru v uniformách měli hned ráno uzavřít přístupovou cestu k parlamentu. Podle posledních informací ke slovu přišly kouřové granáty, láhve a další předměty, ale také granáty skutečné. Někdo během protestů hodil mezi vojáky Národní gardy chránící parlament granát, který několik z nich zranil. Podle posledních informací jich bylo poraněno asi 50.