Už od října musí lidé hlouběji sáhnout do kapsy kvůli vodnému a stočnému. Voda má v Táboře nyní s nadsázkou řečeno - pomalu cenu zlata. Na Táborsku o ceně vody nerozhodují zastupitelstva, ale jednatelé Vodárenské společnosti, tedy starostové těchto tří měst. Pohyblivá částka vzrostla oproti dosavadní ceně o 6,01 korun bez DPH a dosahuje částky 76,74 korun za kubík.
Se započtením daně, kterou spotřebitel samozřejmě musí zaplatit, je to 87,48 korun za kubík. Pevná složka ceny za vodoměr zůstává beze změny. U nejběžnějšího bytového vodoměru to dělá přes dva tisíce korun za rok. Dalších 37 korun si musí spotřebitel připočíst za takzvanou pevnou složku. A tam už se ukáže cena 124 korun za kubík.
„Hlavní vliv má vysoké zatížení za úvěr na obnovu korun vodohospodářské soustavy a další rostoucí náklady,“ vysvětlil pro ParlamentniListy.cz starosta Tábora Jiří Fišer (T2020). Jenže, to lidi příliš nezajímá. Zajímá je, že platí čím dál více, i když čím dál méně spotřebovávají.
„Opravdu se sprchujeme obden, vanu si dám jednou týdně a platím ročně 15 tisíc za vodu a stočné pro tříčlennou rodinu. Je to hrozné. A teď zdraží i odpad a taky MHD,“ řekla Marie Daňková, která je již v důchodu a doma s ní a s manželem žije ještě její téměř pětaosmdesátiletá maminka.
Zdraží také odpad!
Od ledna by měla zdražit také částka za svoz komunálního odpadu. Ze současných 500 korun na osobu a rok, to bude 720 korun. Ale splatné ve dvou splátkách.
„Rada města Tábora doporučuje zastupitelstvu města schválit změnu místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a příslušnou obecně závaznou vyhlášku. Vzhledem k tomu, že v současné době je z inkasa poplatku pokryto cca 50 procent nákladů na likvidaci odpadů, tedy asi 17 milionů korun, přičemž náklady na veškerou manipulaci s odpady budou činit přes 34 milionů korun,“ řekl starosta.
Horní hranice poplatku byla zákonem posunuta až na 1000 korun za osobu a rok. To zatím druhé největší jihočeské město nevyužilo.
Důchodci si připlatí za MHD
O další peníze přijdou lidé, hlavně cestující v Táboře, především senioři, kteří jezdí MHD. Sdružení měst a obcí okresu Tábor se intenzivně zabývalo a zabývá financováním MHD pro rok 2013. Zejména pak s ohledem na skutečnost předpokládaného nárůstu provozní ztráty.
Důvody nárůstu provozní ztráty jsou snížení tržeb kvůli zvýšení DPH, snížení části dotace od společnosti TESCO a také zvýšení nákladů na PHM, mzdy a odložené placení autobusů z investic.
Nově to má být tak, že lidé ve věku 65-70 budou platit plné jízdné, avšak jednotně v úrovni nejnižší platby za jedno pásmo – tedy 10 korun bez ohledu na vzdálenost jízdy. Cestující nad 70 do 75 budou hradit obdobně částku 5 korun bez ohledu na vzdálenost. A až lidé starší 75 let budou jezdit zdarma.
Ztráta pro provoz MHD pro Tábor je přes 24 milionů korun ročně. A ty prostě zaplatí cestující. Vedení radnice by přitom stále více chtělo preferovat, aby lidé více využívali autobusy. Na to ale cestující namítají.
Jedno z nejdražších měst
„Jezdím hodně k dceři na druhou stranu Tábora a teď, když už to nebudu mít zdarma, si rozmyslím, jestli tam budu jezdit, nebo budu u ní přespávat, abych jí mohla dvě děti hlídat. Ona je samoživitelka a musí chodit do práce,“ dodala sedmdesátiletá Jaroslava Kotalíková.
Tábor je dlouhodobě městem, kde se lidem s nižšími příjmy žije hodně draze. Patří k jednomu z nejdražších měst v Česku, spolu s Pískem a Českými Budějovicemi s ohledem na poměrně nízké příjmy Jihočechů. Ale jednoduché to nemají ani lidé s handicapem.
Například v bytech pro postižené často handicapovaní platí více, než činí jejich invalidní důchod. Kdyby neměli sociální příspěvky, skončili by patrně na ulici. Přitom jde často o byty, které město stavělo se státní či jinou dotací.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kraus
