V den zadržení Ivana Langera přednášela Lenka Bradáčová o korupci a organizovaném zločinu. Vzala to už od 90. let

14.10.2015 9:48

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová vystoupila v úterý na Mendelově univerzitě v Brně, kam ji pozvali organizátoři cyklu přednášek „Lidé z praxe“. V přeplněném sálu ji čekalo přes dvě stě studentů a její slova sledovali další alespoň zvukově ve vedlejší učebně. Řeč byla o práci státních zástupců, ale i o stavu českého organizovaného zločinu. Studentská debata směřovala spíše do obecných rovin a zpráva dne o zadržení exministra Langera se do diskuse nedostala.

V den zadržení Ivana Langera přednášela Lenka Bradáčová o korupci a organizovaném zločinu. Vzala to už od 90. let
Foto: Hans Štembera
Popisek: Lenka Bradáčová

V úvodu se Lenka Bradáčová trochu opřela do nových médií, která podle ní vytvářejí obrovský tok informací, v němž je obtížné se vyznat, a zvlášť pro právníky je virtuální svět problémem. Poté vrchní státní zástupkyně popsala principy rozkrývání hospodářské trestné činnosti a objasnila některé myšlenkové pochody, které při tom státní zástupci používají. Hospodářská trestná činnost má podle Bradáčové různé varianty a jako taková je úzce spjata s ekonomickým, politickým i sociálním vývojem společnosti. „Hospodářská trestná činnost od 90. let do současnosti zaznamenala několik zlomů – specifikovat se dají od velkých podvodů v kuponové privatizaci přes absolutní narušení bankovního sektoru a tunelování podílových fondů a společností až k plíživé organizované trestné činnosti, která se snaží zařazovat do struktury veřejné správy. Organizovaný zločin navíc vždy umí rychle vyhledat slabé místo v systému, to napadne a zneužije. Navíc si takové slabé místo dokáže sám připravit předem – například legislativní úpravou nebo změnou různých postupů ve veřejné správě apod. Organizovaný zločin na rozdíl od terorismu ale nechce být viděn, chce působit dojmem, že patří do standardních struktur, a právě infiltrace do běžných struktur je jeho silnou stránkou,“ řekla k postupům organizovaného zločinu Lenka Bradáčová.

Staré metody nikam nevedou

Hlavní projevy organizovaného zločinu ve státní správě jsou podle Bradáčové klientelismus, korupce, porušování povinností při správě cizího majetku, zneužití dotací nebo manipulace s veřejnými zakázkami, legalizace výnosů z trestné činnosti. A hlavním smyslem organizovaného hospodářského zločinu je alokovat finanční prostředky a zastřít jejich původ.

Bradáčová také popsala strategie odhalování a dokazování organizovaného zločinu a zdůvodnila, proč policie používá operativně pátrací prostředky, sledování, skryté metody nebo odposlechy, které mohou být terčem kritiky kvůli omezování osobní svobody. „I zločin se vyvinul a staré metody a důkazní prostředky neumožňují, aby policie vůbec nějaké informace získala. U korupce a hospodářské trestné činnosti se navíc musí používat proaktivní styl práce, v jehož rámci se policisté stávají součástí příběhu, musí pronikat do zločinných mechanismů,“ vysvětlila vrchní státní zástupkyně, podle níž má organizovaný zločin vysoké zisky, které využívá i pro dokonalé logistické zabezpečení a má mnohdy lepší technické vybavení než policie.

Lobbing neznamená automaticky korupci

Korupce podle Bradáčové vykazuje nárůst při růstu byrokracie; zneužívají se více pravomoci, zneužívají se veřejné zdroje a bují klientelismus, nepotismus a prodej postů. Z výčtu korupčních postupů ale Lenka Bradáčová záměrně „vyškrtla“ lobbing, který je podle ní oprávněný, pokud má daná pravidla, neporušuje zákon a nesleduje nelegitimní zájmy. K nejhorším důsledkům hospodářské kriminality podle ní patří to, že se ztrácí důvěra ve veřejné instituce a obecná důvěra občana v systém. „Vytvářejí se tak paralelní mocenské struktury a organizovanému zločinu to umožňuje, aby rozhodoval ve věcech, na kterých má zájem. A dalším důsledkem je, že stát více reguluje a to zvyšuje administrativní náklady,“ konstatovala Lenka Bradáčová. Snaha zdiskreditovat systém ze strany organizovaného zločinu je podle ní promyšlená strategie. První otázkou, která při vyšetřování korupce zní, je: „Komu to slouží, kdo si to objednal?“ Implikuje to představu, že vše je jen mocenskou zvůlí na objednávku nějakých zájmových skupin a málokdy jde o veřejný zájem. „Politici podezřelí z korupčních praktik tvrdí, že jejich kauzy jsou předem manipulované a že se jedná o policejní zvůli. To je velmi promyšlená strategie, která má vyvolat obecný pocit, že každý postup justice je součástí guerillové války mezi jednotlivými politickými a podnikatelskými klany. Vytvoření prostoru nedůvěry je vždy prospěšné organizovanému zločinu,“ řekla Bradáčová.

Hranice bezpečnosti versus hranice svobody

V diskusi se studenty pak přišla řeč například na hranice přípustnosti proaktivních metod. Podle Lenky Bradáčové je klíčové takovou hranici najít a používat tyto nástroje vyváženě. „Jsou to soudci, kdo rozhoduje o konkrétních případech použití těchto metod; a vždy by měl platit obecný princip proporcionality – soudce by měl zvážit, který zájem převažuje – zda zájem na ochraně svobody konkrétního jednotlivce, nebo na objasnění dané trestné činnosti. Musí rozhodnout, zda je tato činnost natolik závažná, že je možné zasáhnout do práv jednotlivce,“ vysvětlila Lenka Bradáčová. Z jedné strany podle ní občané vyvíjejí na stát tlak, aby zaručoval bezpečnost, na druhé chtějí maximum svobod. Zmínila v této souvislosti odposlechy a kritizovala paušální hodnocení jejich počtu: „Novinář zveřejní za dané období bylo odposloucháváno x lidí a řekne, že je to příliš. Já to nevím – drogový dealer vymění za den pět SIM karet. Na každou musí být vydán zvláštní příkaz, může to pak být až osmdesát soudních příkazů k odposlechu, a přitom se vše týká jednoho člověka.“

Zločin se nevyhýbá ani justici

Jedna z otázek se týkala toho, zda se Lenka Bradáčová setkala s působením organizovaného zločinu i ve vlastním týmu. „Je rozdíl mezi tím, jaký mohu mít pocit a co si mohu myslet, a tím, na co mám důkazy – to je ovšem podstatné. V minulosti jsem měla důkazy o takové činnosti svých spolupracovníků a oni pak stáli před soudem,“ uvedla Bradáčová, podle níž si nelze myslet, že justice bude prostá takových excesů. „Představa, že je tady skupina obyvatel, kde se nic takového nemůže stát, by byla podezřelá. Výběr lidí je proto tím nejdůležitějším. A pravidla by měla být natolik přísná, aby se excesy co nejvíce eliminovaly,“ vysvětlila vrchní státní zástupkyně.

Současným problémem u nás však není jen samotný organizovaný zločin, ale i určitá tendence české společnosti všechny problémy řešit přes trestní právo. „Je zde morální odpovědnost lidí, politické a mezilidské vztahy, všechna řešení sporů se ale alternují tím, že se prostě podá trestní oznámení. A ten, kdo je podává, nejlépe ještě vše řekne sdělovacím prostředkům a myslí si, že se tím vyřeší všechny problémy. Pokud ale daný společenský vztah nepatří do trestního práva, nestane se to,“ řekla Lenka Bradáčová. Dalším důsledkem nadměrného podávání trestních oznámení je, že si veřejnost zvykla považovat to, co není trestné, za správné. To, že něco není trestné, podle Bradáčové neznamená, že nebyly porušeny jiné sankční systémy anebo že to není v rozporu se společenskými pravidly, jako je morálka nebo obchodní pravidla.

V kauze Rath jsme obstáli

V otázkách se objevil dostaz na kauzu Davida Ratha v souvislosti s tím, že ji Lenka bradáčová v tisku označila za nejzajímavější ve své kariéře. „Hlavně právnicky byla tato kauza opravdu velmi zajímavá. Byla to výzva z pohledu výkladu ustanovení, která nebyla do té doby v České republice použita a vyložena. V naší historii nikdy nebyl zadržen poslanec při spáchání trestného činu a vzat do vazby. Pokud by zvolené procedury nebyly správné, mohl být proces označen za nezákonný z pohledu ústavnosti. A ústavní stížnosti následovaly a během jejich řešení jsme se od Ústavního soudu dozvídali, jestli byl náš postup správný. Myslím, že jsme obstáli,“ řekla ke kauze Rath Lenka Bradáčová.

V závěru přišla řeč také na imigrační vlnu, kterou Bradáčová považuje za velkou výzvu i pro organizovaný zločin. „Ne všem, kdo sem přijdou, se podaří najít zázemí a budou muset jít do podmínek, které nebudou úplně optimální. Troufám si tvrdit, že organizované skupiny se zaktivizují a dojde k obchodu s lidmi, neoprávněnému zaměstnávání cizinců, kteří budou pracovat v nedůstojných podmínkách. To bude nová výzva pro organizovaný zločin,“ řekla k rizikům spojeným s imigrací Lenka Bradáčová.

 


 

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: David Daniel

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

Zodpovědnost

Dobrý den, napadlo vás, že to, že jste nepřekročil 20% není Vaše vina, že Vy jste proto udělal maximum, ale víc lidí Vás nevolilo jen kvůli ANO? Vždyť i politici z jiných stran Vás chválí, ale kvůli značnce s Vámi nechtějí jít do koalice? Neuvažujete o změne strany?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mlč!“ Přiznání, že Nord Streamy „navrtaly“ USA? Je zle

6:44 „Mlč!“ Přiznání, že Nord Streamy „navrtaly“ USA? Je zle

„Děkuji vám, USA.“ Tak reagoval bývalý polský ministr obrany na dva výbuchy, které způsobily rozsáhl…