Co soudíte o Michalu Haškovi?Anketa
Blížící se letošní Den Evropy byl inspirací pro vědeckou konferenci, která se uskutečnila na půdě Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha pod názvem „Evropa v imigrační krizi: jaká jsou východiska?“. První řečník, bývalý prezident Václav Klaus, upozornil, že Evropa se nachází nejen v migrační krizi, ale v krizi daleko širší a obecnější. „Tato obecnější krize, vyvolávající dnešní stagnaci, ne-li dokonce úpadek Evropy, je i tou nejvýznamnější příčinou vzniku dnešní masové, do Evropy směřující migrační vlny. Nikoli obráceně, protože hluboká krize je tu i bez migrace. Migrační vlna k ní bezpochyby přidává další, nikoli nevýznamnou dimenzi. To považuji za koncepčně velmi důležitou tezi,“ prohlásil před zcela zaplněnou posluchárnou VŠMVV.
Hned vzápětí poukázal na to, že kdo přijde s takovým názorem, stane se předmětem zuřivého ataku europeistů. „Tedy samozvaných ‚majitelů klíčů‘ k Evropě, abych použil tento příhodný a pro mou generaci nezapomenutelný Kunderův termín, objektem ataku těchto zastánců víry v přínos nikdy nekončícího prohlubování evropské unifikace a centralizace, zastánců víry ve své vlastní moudro, vystavěné na pochybných idejích posledních desetiletí. V dnešní formě evropské integrace a v politickém, ekonomickém a sociálním systému Evropy vidí tito lidé jakési téměř nadpozemské dobro. Příčinu migrační vlny hledají jen a jedině v rozvratu států Blízkého východu a severní Afriky. Na svou milovanou Evropskou unii a na rozhodování jejích představitelů nedají dopustit,“ upozornil exprezident.
Která osobnost brojící proti imigraci je pro vás nejdůvěryhodnější?Anketa
V Evropě došlo k diskreditaci a opuštění tradičních hodnot
Tito lidé si neuvědomují vinu Západu, zejména Spojených států, za rozvrat arabských zemí a za nesmyslný pokus o násilný tzv. vývoz demokracie do těchto zemí. „Část z těchto europeistů si asi dokonce přeje, aby k nám migrantů přišlo co nejvíce, protože jedině tak je podle nich možné stvořit novou Evropu a nového evropského člověka. Z nás, ze starých Evropanů ve starých evropských zemích, se Evropa k jejich obrazu vybudovat nedá,“ uznal Václav Klaus, že v tomhle tedy europeisté pravdu skutečně mají. Argumentů proti takovým postojům má mnoho, přičemž odmítá, že by bylo možné důvody dnešní masové migrace hledat v údajném nedostatku pracovních sil v Evropě nebo v poklesu porodnosti a stárnutí obyvatel Evropy.
Masovou migraci způsobila mimořádná chaotizace politického jednání a chování v Evropě. Václav Klaus zdůraznil tři hlavní důvody migrační krize. „Prvním je všeobecné přijetí nezodpovědné doktríny lidských práv, která se tváří, že lidé na široce a stále šířeji definovaná práva mají nárok. Druhým je to, že v Evropě došlo k úspěšně provedenému zdiskreditování a opuštění tradičních hodnot, základních principů lidského chování, životního stylu a respektu k hierarchicky uspořádanému principu organizace lidské společnosti. Třetím důvodem je, že v Evropě zvítězila doktrína europeismu, který je konglomerátem postdemokratické doktríny politické, trh odmítající a v sílu moudrého státu věřící, zcela neliberální doktríny ekonomické a sociální a také proti tradicím se bouřící doktríny kulturní či lidské chování předurčující,“ konstatoval bývalý prezident.
Cizí prvky mohou být kořením společnosti, ale nesmí ji narušovat
Poté zdůraznil, že každá společnost musí sdílet některé elementární, komunitu tvořící hodnoty, musí respektovat evolucí vytvořená pravidla, návyky a obyčeje, musí mít vybudován systém všemi respektovaného a současně přísně vynucovaného práva. „Cizí prvky, jinak se chovající jedinci či skupiny jedinců, samozřejmě být mohou, ale smí být jen zlomkem společnosti. Smí být jen, i když leckdy vítanou, kuriozitou či atrakcí. Nesmějí svoji vahou a významem zásadně narušovat nebo dokonce chtít měnit chování společnosti, v níž se nacházejí, protože pak vzniká jiná společnost. Různost je jen kořením společnosti. Prospívá jí však jen tehdy, je-li jí v ní ‚jako šafránu‘,“ vysvětlil Václav Klaus s tím, že hovoří o ucelené komunitě lidí, charakterizované určitou kulturou, nikoli o beztvaré hmotě typu lidstvo či svět.
Očekává, že soudobá migrační krize způsobí, že Evropa přestane být Evropou, kterou známe. „Evropa by dnešní migrační krizi přežít mohla, kdyby byla i nadále Evropou, tedy sebou samým. Kdyby byla zdravá. Kdyby neprocházela už minimálně půl století hlubokou krizí. Z ní plynoucí slabost činí náš kontinent snadno zranitelným a neschopným se bránit. Všechno navíc naznačuje, že se bránit ani nechce. O to je dnešní situace hrozivější. Vytvoření Evropské unie tuto krizi nezastavilo, naopak ji dále prohloubilo. Nepředstavujme si však možnou destrukci Evropy jako jednorázový akt, jako náhlé zhroucení, jako rozpad ‚domečku z karet‘. Bude to proces, bude to evoluce, nebude to jedna prohraná bitva,“ upozornil bývalý prezident.
Multikulturalismus a zbožštění rovnosti ničí tradiční struktury
Vinu za masivní tok migrantů do Evropy spatřuje jak v systémových problémech evropského kontinentu, tak ve „vítačích migrantů“, tedy v dnešních evropských kvazi-elitách a v dnešních bruselských nebo probruselských politicích. „A také v celé, na to napojené mediálně-kulturně-intelektuální kvazi-avantgardě, která chce mezi novodobé elity patřit a která se na tomto ‚vítání‘ přiživuje. Právě tito lidé jsou dlouhodobými spolutvůrci evropského systému – jak politicko-ekonomicko-sociálního, tak formy evropské integrace. Proto nebude stačit vyměnit dnešní politické lídry Evropy, ale i za nimi stojící nositele dnešní evropské ideologie, dnešní evropský akademický a intelektuální svět. K tomu jedny volby nestačí. To vyžaduje mnou již několikrát zmíněnou evoluci. Zkusme přispět alespoň k jejímu nastartování,“ uzavřel Václav Klaus své vystoupení na konferenci „Evropa v imigrační krizi: jaká jsou východiska?“.
Na příspěvek bývalé hlavy státu navázal arabista a ekonom Jiří Weigl, podle něhož příčinou migrační vlny není ani islám, ani válečná situace na Blízkém východě. „Je evidentní, že příčinou, která tu migrační vlnu vyvolala, je vývoj tam, kam migranti směřují, tedy u nás v Evropě. Je to politika evropských velmocí a politika Evropské unie. Štědrý sociální systém umožňuje migrantům v Evropě existovat, i když poptávka po jejich manuální práci už dávno pominula. Je jisté, že tzv. pokrokový multikulturalismus a zbožštění rovnosti ničí tradiční struktury,“ uvedl Jiří Weigl a představu německého prezidenta Joachima Gaucka o budoucím typickém Evropanovi coby nebělochovi označil za nebezpečný sociální experiment.
Globální genetičtí inženýři by rádi vytvořili modifikovaný evropský lid
Při pohledu na nynější migrační krizi a už téměř rok trvající snadnou průchodnost vnějších schengenských hranic připomněl, jak bylo mistrováno Slovensko před vstupem do Evropské unie kvůli ochraně svých východních hranic. „To už dnes neplatí. Každý, kdo byl na vojně, tak si pamatuje, jaký logistický úkol byl dostat vojenský útvar z kasáren na cvičiště. No a podívejme se, jak už tolik měsíců vypadá migrační vlna, takže musí být organizovaná. Záměrem nebylo od počátku migrační vlnu zastavit, ale rozptýlit ji po Evropě. Brusel prosazuje bez ohledu na vše zrušení víz pro Turecko a Ukrajinu. Je jasné, že elitám Evropské unie jde o posílení migrace. Migranti jsou ale sami jen nástrojem a obětí. Nás neohrožují migranti, ale naši evropští partneři, kteří je k nám proti naší vůli i vůli samotných migrantů chtějí umístit,“ poukázal Jiří Weigl.
Michal Semín, komentátor, spisovatel a ředitel Institutu svatého Josefa, začal svůj příspěvek tvrzením, že masová migrace naší éry je barevnou migrací par excelence. „Nejedná se o spontánní proces, ale o proces, na jehož existenci má někdo zájem. Velká migrační revoluce ale pochopitelně není řízena z jednoho místa. Své zájmy přitom sledují různé skupiny. Jednak to jsou globální genetičtí inženýři. Evropský lid se podle nich dá vytvořit, když se začnou různé populace mezi sebou mísit. Jejich cílem je tvorba GME – geneticky modifikovaných Evropanů,“ připomněl v té souvislosti Michal Semín, že už v 16 členských zemích EU mají na komunální úrovni volební právo i cizinci mimo Evropskou unii žijící na jejich území, což česká legislativa zatím nedovoluje, ale ombudsmanka Anna Šabatová by to ráda změnila.
V povaze islámu je nadvláda nad světem, ne se přizpůsobit hostiteli
Zmínil také to, že tuzemští multikulturalisté chrání zájmy sexuálních menšin a migrantů. „Zcela ovládli mainstream, ale důsledkem toho je, že se významně zvyšuje sledovanost médií, která nejsou pod kontrolou těchto elit. Protože v povaze islámu je klást si za cíl nadvládu nad světem, tak přizpůsobovat se hostitelské zemi není v povaze islámských komunit. Naopak dochází k rušení veřejných betlémů nebo vánočních oslav ve školách. Není to ale vina jen muslimů, protože by to nebylo možné bez multi-kulti elit. Jde jim o to, odstranit ze společnosti evropských národů vše, co vytváří jejich tradiční hodnoty, zvyklosti a životní styl. To je společné migrantům i multikulturalismu,“ poznamenal Michal Semín s tím, že hromadná migrace působí jako zbraň a že o zavedení bezvízového styku pro Turecko od letošního června bylo rozhodnuto už loni, kdy německá kancléřka tajuplně pronesla, že má plán.
Ing. Miloš Zeman
Mediální analytik Petr Žantovský se zamýšlel ve svém příspěvku nad tím, proč novináři při informování o průběhu migrační vlny do Evropy vyměňují žurnalistickou profesi za propagandistickou. Zmínil v té souvislosti s tím jejich zášť vůči prezidentu Miloši Zemanovi i jeho předchůdci Václavu Klausovi, kteří mají postoje naprosto odlišné od těch, které zastává mainstream. „Kdo má hmotný profit z migrační krize kromě převaděčských gangů? Jsou to neziskové organizace, které sice nesou název nevládní, ale jaký je jejich skutečný zdroj financí? Například Organizace pro pomoc uprchlíkům dostává ročně až osm milionů z veřejných zdrojů a až osmnáct milionů z evropských fondů,“ upozornil Petr Žantovský s tím, že na vrcholu pyramidy stojí Člověk v tísni, jehož půlmiliardový rozpočet je tvořen především z veřejných zdrojů.
Personální propojení od Zieleniece a Rumla až ke Klvaňovi a Marvanové
Poukazuje také na personální propojení a zázemí těchto neziskových organizací. „Můžeme třeba začít Janem Rumlem, předsedou správní rady Sdružení pro integraci a migraci, zakladatelem někdejší Unie svobody. Nebo si všimněme, že za údajný think-tank Evropské hodnoty vystupuje nejčastěji jeho výkonný ředitel Radko Hokovský, bývalý stážista europoslance Josefa Zieleniece. Pokračujme přes Jiřího Pehe, ředitele New York University v Praze, kde působí i Monika Pajerová a Tomáš Klvaňa. V Iniciativě pro Evropské hodnoty najdeme exdiplomata Petra Koláře, bývalého podřízeného Josefa Zieleniece, dále Libora Roučka či Šimona Pánka. Iniciativu Svobodu médiím! zase zastupují Hana Marvanová, Tomáš Klvaňa, podporuje ji Karel Schwarzenberg či Tomáš Halík,“ vyjmenovává Petr Žantovský ty, kteří se snaží tahat za nitky.
V závěru konference zrekapituloval matematik a publicista Marian Kechlibar obrat rakouské azylové a migrační politiky od srpna 2015 do května 2016. „Přes Maďarsko se valil v srpnu minulého roku proud migrantů, šlo o několik tisíc denně, rakouská politika se tehdy striktně držela vítací linie německé kancléřky Angely Merkelové. V polovině září rakouské státní dráhy vypravily speciální vlaky pro migranty. Kancléř Feymann útočil na maďarskou vládu a nepřímo ji srovnával s nacisty. Po uzavření maďarské hranice v listopadu se proud běženců odklonil přes Slovinsko. Rakouská vláda zajišťovala co nejrychlejší průvoz migrantů do Německa. V prosinci začalo Rakousko budovat na hranicích technickou zábranu, která se však nesměla nazývat plotem. Na hranice do přetíženého Spielefeldu byla povolána rakouská armáda,“ připomněl Marian Kechlibar.
Bez změny vlády došlo v Rakousku k naprostému převrácení postojů
V té době začal rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz vyjednávat se svým makedonským kolegou Nikolou Poposkim o postupném utlumení migrační cesty přes Balkán. „V únoru se objevily informace z rakouských policejních statistik, podle nichž se rakouské obyvatelstvo hromadně ozbrojuje, byl zaznamenán dvacetinásobný nárůst zájmu o zbraně, prodalo se přes sedmdesát tisíc brokovnic. Vešlo ve známost, že ve Vídni působí na 120 salafistických školek, v nichž se děti neučí mluvit německy, zato jsou vystaveny náboženského extremismu. V březnu uzavřela Makedonie s rakouskou pomocí hranice s Řeckem v Idomeni. ‚Nejsem Rakousku vůbec vděčná,‘ komentovala to německá kancléřka Angela Merkelová. V dubnu zavedlo Rakousko přísnější kontroly v Brennerském průsmyku. Dochází k potyčkám s levicovými aktivisty, jsou i zranění,“ pokračoval publicista ve výčtu událostí.
Došlo také k výměně rakouské ministryně vnitra Johanny Leitnerové, která několikrát vyhrožovala zemím V4, že přijdou o dotace, když budou odmítat přijímat migranty. „Následovalo první kolo prezidentských voleb, v nichž drtivě zvítězil kandidát protiimigrační a euroskeptické strany Svobodných. Kandidáti obou vládních stran propadli. Reprezentant sociálnědemokratické strany Rudolf Hundstorfer už měl natištěné plakáty pro druhé kolo, skončil ale až pátý. Drtivou většinou byl v Rakousku přijat nový azylový zákon, nejpřísnější v Evropě, proti hlasovala jedině strana Zelených. Bez změny vlády tak došlo během tři čtvrtě roku k naprostému převrácení postojů. Je to pro nás naděje, že rakouští politici dokázali přiznat chybu, ale něco takového, bohužel, nelze očekávat v Německu. Protože v Rakousku však není prezident jen kladeč věnců, tak bude velice zajímavé, jak 22. května dopadne druhé kolo prezidentských voleb,“ uzavřel Marian Kechlibar přehled toho, jak se vyvíjel postoj Rakouska k migrační krizi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
