Ve státních rezervách možná bují po kauze ztracené nafty další průšvih

14.06.2015 14:05

EXKLUZIVNĚ Ještě se ani pořádně nerozběhl případ se ztracenou naftou u německé firmy Viktoriagruppe a na Správě státních hmotných rezerv v tichosti bují další problém. Tentokrát se týká těžkých topných olejů, které správa léta skladuje. Jejich kvalita ale poklesla, tudíž bude velký problém tuto, v podstatě zbytečnou komoditu, prodat.

Ve státních rezervách možná bují po kauze ztracené nafty další průšvih
Foto: SSHR.cz, tan
Popisek: Šéf Státních rezerv Švagr s premiérem Sobotkou, stranickým přítelem

Oblíbené tvrzení předsedy správy Pavla Švagra, že „tohle mu hlava nebere a on by něco takového nikdy nepodepsal“ tentokrát použít v jeho prospěch prostě nelze. Už skoro rok chce správa odprodat těžký topný olej (mazut) skladovaný u dvou firem: Jan Vinduška a Fobos. Kvůli tomu probíhaly a probíhají jednání s cílem dosáhnout dodatků smluv, které mají posílit roli správy rezerv pod osobním vedením předsedy. Bohužel ale zatím bez konkrétních výsledků. „Především firma Jan Vinduška je velmi zatvrzelá a odmítá státní mazut vyskladnit za běžné ceny, odmítá jeho nahřátí z důvodu kontroly kvality výsledku. Mimochodem ta se nezávislou firmou nikdy nedělala. Velmi zajímavý postup, když vezmeme v úvahu, že se jedná o cca 20 tisíc tun mazutu a za jeho kvalitu, skladování a obměnu správa platí měsíčně bezmála jeden milion korun,“ sdělil ParlamentnímListům.cz zdroj ze správy, který si přál kvůli ohrožení zaměstnání zůstat v anonymitě.

Přitom se podle zdroje zdá, že je mazut vlastně nedobytný a nevyskladnitelný – a to někdy i technologicky. Správa státních hmotných rezerv sice jedná, ale opatření, sankce, nebo výpověď smluv na stole stále nejsou. Jak je možné, že jindy tak razantní předseda nekoná? Nebo je v tom něco více? klade si otázky zaměstnanec správy.  V poslední době ke zmíněným zjištěním přibyla i otázka kvality, kdy se podařilo zjistit, že první kontrola kvality provedená podle normy nezávislou certifikovanou společností ukázala, že těžký topný olej v jedné z pěti nádrží v Plzni neodpovídá deklarované kvalitě a normám.

A tak je třeba se ptát: co na tato alarmující zjištění správa rezerv? Bude konat nebo nechá problém s mazutem dojít tak daleko jako kauzu Viktoriagruppe a bude i nadále platit za produkt, který nemusí být zřejmě použitelný? Obě firmy, které mazut skladují, se k otázkám ParlamentníchListů.cz nevyjádřily.

Podle mluvčího správy rezerv Jakuba Linky potřeba těžkých topných olejů v České republice dlouhodobě klesá, proto už nejsou strategickou komoditou. „Správa nyní pracuje na tom, aby tyto zásoby prodala,“ tvrdí Linka. Jenže podle zjištění ParlamentníchListů.cz se na prodeji pracuje od listopadu 2013.

Správa podle Linky průběžně vypisuje veřejné soutěže na prodej mazutu, do kterých se může přihlásit každý. „Rozhoduje nejlepší nabídnutá cena. Nechceme však na tomto prodeji tratit, proto by ta prodejní cena měla být minimálně na úrovni pořizovací ceny těžkých topných olejů.  Zatím došlo k prodeji zásob ze dvou skladů,“ pokračuje. „Ano, došlo pouze k přímému spálení v teplárnách. V současné době není možné pořizovací ceny dosáhnout, když reálná cena je cca čtvrtinová a předseda správy rezerv to ví. Navíc vloni v létě neprodal sklad za zhruba 5000 korun za tunu a dnes nedostane ani 2500,“ oponuje zdroj ParlamentníchListů.cz.

K problémům s firmou Vinduška Linka sdělil, že obě společnosti byly o záměru prodat topné oleje informovány. Správa jedná podle smlouvy, která byla s firmou Vinduška uzavřena v roce 2001. „Pan předseda s ní nedokázal vyjednat dodatek ke smlouvě za rok,“ upozorňuje náš zdroj. „Podle našeho názoru je součástí poplatku za ochraňování i příprava k samotnému vyskladnění, tedy i nahřátí těžkých topných olejů,“ pokračuje mluvčí Linky. „Firma nahřála pouze část a výsledkem neodpovídal české normě. Jak dál postupoval, když zjistil, že platí za skladování něčeho, co neodpovídá normě? Chová se jako řádný hospodář? Zatím se pouze vymlouvá na předchůdce, ale co pan předseda dokázal za rok?,“ klade si opět otázku informátor ParlamentníchListů.cz.

Co tam ten Švagr vlastně dělá a pro koho? Ptají se zaměstnanci 

ParlamentníListy.cz se proto správy rezerv dotázaly, kolik za uskladnění mazutu platí. „Detailní informace o celkovém množství jakékoliv komodity ze strategických důvodů nesdělujeme. Smlouva byla podepsaná v roce 2001 a neumožňuje zveřejnit tyto měsíční platby. Současné vedení to nepovažuje za šťastné řešení,“ odmítl tyto informace poskytnout Linka.

Na otázku, zda jsou topné oleje vůbec vyskladnitelné, nebo zda nejsou tuhé, odpověděl pouze obecně. „Tento druh těžkých topných olejů je při skladování vždycky tuhý. Když je potřeba ho odvézt, musí se nahřát. Příprava k vyskladnění je součástí smluvního ujednání.“ „To není zcela pravda, v létě se v podstatě nahřívat nemusí, ale jen pár měsíců. Navíc v nabídkách na odprodej předseda opakovaně volí formu vyskladnění tak, že kupující se musí dohodnout se skladovatelem. Pokud ale skladovatel vyskladňovat nechce, a to nechce ani Fobos, ani Vinduška - tak se nedohodnou, protože jim stanoví takový vyskladňovací poplatek, že to nejde akceptovat,“ vysvětluje zdroj ParlamentníchListů.cz.

Správa státních hmotných rezerv je skoupá i na informace ohledně možné penalizace firem, u kterých se mazut skladuje. „Nebudeme komentovat konkrétní postup vůči těmto firmám. Jednáme v mezích toho, co nám dovolují v minulosti uzavřené smlouvy. Proto současně jednáme o dodatcích k těmto smlouvám,“ pokračuje Linka. „Pokud platí za něco, co neodpovídá kvalitě, je to na policejní vyšetřování,“ oponuje zdroj.

Správa se nechce konkrétně vyjadřovat ani k už zmiňované kvalitě mazutu. „Nebudeme jednotlivé případy komentovat. Obecně ale mohu říct, že v případě, že bychom u jakéhokoliv ochraňovatele zjistili, že kvalita zásob neodpovídá předepsaným normám, tak využijeme všechny právní kroky, které nám umožňuje smlouva a český právní řád. Kvalita i množství státem vlastněného těžkého topného oleje musí být dodrženo,“ tvrdí mluvčí státních hmotných rezerv. „To jsou obecné řeči, smlouva jim končí za rok a tímhle tempem se tam v klidu dostanou a cena za prodej komodity bude stále klesat, co pak,“ klade si otázku zdroj ParlamentníchListů.cz. „Každopádně by měl pan předseda odpovídat za sebe, co dělá a ne stále hovořit o minulosti, na pozici je více než rok. Dále by bylo dobré mu připomenout, že právě z důvodu kvality se neuskutečnil prodej zhruba 5500 tun firmě Kovmat za cenu cca 8000 korun za tunu. Stát mohl dostat nějaké peníze a nedostane nic,“ uzavírá problém zdroj ParlamentníchListů.cz.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jaroslav Šťastný

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Raději ani nejím, aby mé dítě mělo, co chce. Otřesná zpráva o životě v České republice

9:12 Raději ani nejím, aby mé dítě mělo, co chce. Otřesná zpráva o životě v České republice

„Nechal by nás klidně pod mostem!“ Aby si dítě mohlo dovolit zájmový kroužek, musejí maminky čerpat …