Bude nakonec od března 2022 povinné očkování? Třeba i jen vybraných skupin.Anketa
V roce 2004 zakládá jistý Jiří Tichý a Karel Novotný společnost SCL Kolín, s.r.o. Předmětem činnosti nově vzniklé entity byla činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců, realitní činnost, inženýrská činnost v investiční výstavbě, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod. Po třech letech se SCL Kolín přejmenoval na Solar area s.r.o., tento název vydržel dodnes. Informace o podnikání z této doby ovšem nemáme, nejsou veřejně dostupné.
Zajímavé to ovšem začíná být až v roce 2009, konkrétně 2. března. Ten den Jiří Tichý převádí svůj padesátiprocentní podíl v hodnotě 100 tisíc korun na Sergeje Skutelnikova, o den později pak převádí svůj podíl i druhý majitel. Je jím Karel Novotný.
Jeho část získává Věslav Michalik.
Jak jsme informovali, oba noví majitelé se spolu již setkali, a to v rámci jiného projektu solárního byznysu, šlo o Rodvinov Solar Energy. Ten založil Skutelnikov spolu se společností P.M.Sp. V době koupě Solar area, tedy v roce 2009, už ale Skutelnikovi v Rodvinově nic nepatřilo. Stoprocentním vlastníkem byl od roku 2008 pouze Věslav Michalik.
Zpět k Solar area.
Na první valné hromadě po převodu podílů byl do funkce jednatele uveden Pavel Šedivý, jehož jméno známe již z Rodvinova. Podle všeho je právě on nominantem Sergeje Skutelnikova. V červnu téhož roku přibyl do společnosti druhý jednatel. Dlouholetý Michalikův kolega a spolurodák z Českého Těšína Petr Kincel. I jeho už známe, z téže společnosti jako Pavla Šedivého.
Historie se opakuje…
V rámci Rodvinova jsme popsali několik nestandardních věcí, jako je krádež originálů účetnictví, ničím nejištěná půjčka od kyperské společnosti Lowfield Investment Limited, zmatky v auditech a závěrkách, napojení na další společnosti z portfolia dolnobřežanského starosty, převod solárních elektráren do investičního fondu, jež založil Petr Kincel na konci roku 2016. Bylo to v době, kdy se řešil zákon o střetu zájmů, a tedy povinné zveřejňování majetku pro starosty obcí, obsazení postů rodinnými příslušníky, a to i po prodeji společnosti v roce 2017.
Zajímavé momenty provázejí rovněž Solar areu.
V roce 2008, ještě předtím, než společnost převzal Michalik a Skutelnikov, vykázala provozní hospodářský výsledek ve výši minus 131 tisíc korun a výsledek hospodaření za běžnou činnost minus 134 tisíc korun. Celková výše aktiv byla 1 152 tisíc korun. Základní kapitál činil 200 tisíc korun.
Těšíte se, až se kabinet Petra Fialy ujme vlády?Anketa
Pokud někdo ze čtenářů řešil hypotéku nebo půjčku, ví, co proces obnáší, co je třeba dokládat a kolik zhruba dostal. Dovedete si tedy představit částku, kterou oba podnikatelé za ručení svými podíly mohli dostat?
Peníze, které Česká spořitelna dala k dispozici, byly ve výši 418 245 358 korun. Slovy: čtyři sta osmnáct milionů dvě stě čtyřicet pět tisíc tři sta padesát osm korun.
ParlamentníListy.cz se konkrétně na tuto finanční operaci ptaly několika významných podnikatelů. Jejich majetek nesahá pod tři miliardy korun.
Nikdo z nich nám nevěřil. Že by prý ČNB jako dozor nad bankami něco takového nepovolila. Do jednoho mysleli, že si děláme legraci.
Až doteď.
V rozvaze ke konci roku vidíme, že Solar area vykazuje závazek ve výši více než 430 milionů.
Za peníze od České spořitelny Skutelnikov s Michalikem zřejmě nakoupili nutnosti k provozování solární elektrárny. Hodnota dlouhodobého majetku se zvedla na 401 milionů korun. Náramně výdělečné činnosti tak už nestálo nic v cestě.
Připomínáme několik základních faktů k solárnímu byznysu.
Podpora fotovoltaických elektráren v Česku začala fungovat v roce 2002. Garantované výkupní ceny za takto vyrobenou elektřinu ale nebyly motivační a instalovaný výkon nerostl podle představ. V roce 2005 se tedy připravilo několik opatření pro to, aby se návratnost investice pohybovala okolo patnácti let. Mezi nimi bylo například zvýšení výkupní ceny, oproti šesti korunám za kilowatthodinu v roce 2002 na 15 korun v roce 2006 a výkupní cena se garantovala po dobu 20 let. Zavedl se také limit meziročního poklesu výkupní ceny. Ten říkal, že výkupní cena nesmí klesnout pod 95 procent ceny předchozího roku.
Opatření začala platit v roce 2006.
Tato opatření pak znemožnila reakci na prudký pokles nákladů na pořízení panelů. Známé české přísloví říká: „Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.“ To byl také případ podpory fotovoltaiky. Na scénu se dostali novodobí baroni, solární baroni.
Solární byznys měl vliv i na růst cen elektřiny. Každý občan totiž v rámci platby za elektřinu hradí příspěvek na podporu OZE.
Vraťme se opět ke společnosti Solar area.
Ještě v roce 2009 mění své sídlo. Stěhuje se do Dolních Břežan. Na ulici Pražská 636, na místo, kde má své sídlo i Rodvinov Energy.
Ze závěrky z roku 2010 se dozvídáme, že Solar area již byla takzvaně v plusu. Minimálně v rámci běžné činnosti. Výsledek hospodaření za běžnou činnost činil 4 237 tisíc korun.
Stejně jako v případě Rodvinova se i v Solar area setkáváme s kyperskou společností Lowfield Investment Limited. Ano, s tou, se kterou Věslav Michalik podle vlastních slov nikdy nepodnikal.
Rodvinov Solar Energy, a.s.
Solar area vykazuje k 31. 12. 2010 závazek vůči nespřízněné osobě – Lowfield Investment Limited ve výši 71 770 310 korun. Účetní závěrku zpracoval, stejně jako v případě Rodvinova, daňový poradce Pavel Lampa. Přímé vazby přes osoby jednatelů byly: SOLAR Projects&Services a.s., Rodvinov Solar Energy, a.s., FP zemědělská s.r.o., RIO-ELEKTRO, RIO-REALITY, ALFA SOLAR POWER a DUNCAN TRADE.
Ve všech společnostech tak vystupuje buď Michalik, nebo Skutelnikov, v některých i Jiří Tichý, který Michalikovi a Skutelnikovi prodal Solar areu a který byl v roce 2010 jmenován do funkce jednatele místo Pavla Šedivého. A samozřejmě také Šedivý.
O rok později společnost hospodařila se ztrátou, výsledek za běžnou činnost byl minus 7,433 milionu a nedařilo se jí ani v roce 2012. Výsledek za běžnou hospodářskou činnost činil minus 7,295 milionu korun, a to i přesto, že za prodej elektřiny získala více než 56 milionů korun.
Ze závěrky ještě nevidíme členění na výnosy z prodeje elektřiny a dotace v rámci OTE od státu.
Zato poprvé vidíme, za jaký úrok dostala peníze od Lowfield Investment. Jedná se o úrokovou sazbu ve výši osmi procent. Ačkoli již dva roky není půjčka od kyperské společnosti vedena pod jejím názvem, hodnota se nezměnila, a můžeme tak předpokládat, že se jedná o tentýž podřízený závazek jako v roce 2010, tedy o půjčku z Kypru.
Z přílohy k účetní závěrce z roku 2012
Solar areu potkala v roce 2012 stejná nepříjemnost jako společnost Rodvinov.
Dne 29. února byly odcizeny veškeré účetní a daňové originály za rok 2011.
Na jaře 2013 firmu Solar area zcela ovládl Věslav Michalik. Společnost však byla stále ve ztrátě.
K 31. 12. 2013 byl výsledek hospodaření za běžnou činnost na úrovni téměř minus 9 milionů, rapidně klesl taky vlastní kapitál. V roce 2009 byla jeho hodnota minus 6 971 566 korun. V roce 2011 minus 10 188 902 korun a v roce 2013 už minus 26 128 779 korun.
Závěrku za rok 2014 zapomněl Věslav Michalik na rejstřík zaslat, a tak ji nedohledáme.
Jste pro zavedení povinného očkování proti covidu-19?Anketa
Dotace ze strany státu, proti kterým Michalik tak ostře vystupuje?
V květnu letošního roku pro Deník N například uvedl: „Teď jsme jako společnost trochu feťáci závislí na dotacích. Všichni se ptají na dotace. Je potřeba jít směrem od dotací k návratným finančním výpomocem.“
Dotace v případě jeho podnikání činily 54 855 924,49 koruny.
Za prodej elektřiny jako takové obdržel Michalik 3 202 045,58 koruny. Na dotacích získal v dalším roce téměř 55 milionů korun.
Velmi podobné příjmy od státu vykazuje společnost také nyní.
V roce 2020 přiznala příjem z dotací ve výši 59,891 milionu.
Pokud předpokládáme, že po celých dvacet let bude generovat elektrárna stejnou podporu ze strany státu, pak jí Česká republika vyplatí zhruba 1,2 miliardy korun.
Nutno ovšem dodat, že od roku 2017 Michalikovi fotovoltaická elektrárna oficiálně nepatří.
Stejně jako Rodvinov převedl Michalik Solar areu v únoru 2017 (konkrétně 9. února 2017) do investičního fondu VALOUR, který v listopadu 2016 založil Petr Kincel spolu s Filipem Otrubou a Jiřím Marešem.
Analogicky v tomto případě platí, že od té doby společnost začala vyplácet podíly na zisku. Na valné hromadě v dubnu 2018 (za rok 2017) se rozhodlo o rozdělení více než 7,5 milionu korun zisku z minulého období, v květnu 2019 se rozdělovalo více než deset milionů jako nerozdělený zisk minulých období a další více než tři miliony korun jako část z výsledku hospodaření společnosti v roce 2018. Více než 17 milionů se převedlo na účet nerozděleného zisku. V roce 2021 se rozhodovalo, co s penězi za rok 2020. Mezi společníky se nakonec rozdělilo přes 18 milionů jako nerozdělený zisk z minulých období a dalších téměř sedm milionů jako část výsledku hospodaření za rok 2020. Peníze se vyplatily formou podílových listů.
Závěrem doplňme, že fond VALOUR patří z drtivé většiny rodině Věslava Michalika.
Ing. Věslav Michalik, CSc.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: B. Richterová a T. A. Nový
