Co soudíte o Václavu Klausovi?Anketa
Mezi řečníky konference konané v Evropském domě v pražské Jungmannově ulici vystoupil například europoslanec za KSČM Jiří Maštálka, slovenský expremiér Ján Čarnogurský nebo bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta. V publiku byl k zahlédnutí například právník Jiří Vyvadil nebo historik a expert na moderní ruské dějiny Emil Voráček z Akademie věd.
Bývalý slovenský premiér Ján Čarnogurský uvedl, že v současné době je schopné se USA mocensky postavit pouze Rusko. „Čína nikdy nebyla agresorem, nemá takové zájmy. Řeší pouze svůj ekonomický a hospodářský rozvoj,“ sdělil Čarnogurský.
Ve vztahu EU – Rusko je podle něho důležité zmínit, že Evropská unie nebyla a není žádným globálním hráčem. „Nestala se jím ani po rozšíření o země bývalého východního bloku,“ zdůraznil s tím, že pokud například ruský ministr zahraničí do Evropy někomu telefonuje, rozhodně to není šéf Komise José Barroso, ale spíše německý ministr zahraničí. Stejně tak prezident Putin nejčastěji mluví s německou kancléřkou Merkel.
Ján Čarnogurský také uvedl zajímavý postřeh, že Ruská federace nikdy Německu nepřipomínala nacistickou minulost. Naopak to prý dlouhou dobu činily některé západoevropské státy.
Evropská unie je podle Čarnogurského různorodá a jednotlivé členské země mají své specifické a často odlišné zájmy. Proto nemůže Evropa vystupovat ve všem jednotně, a proto nikdy globálním hráčem EU nebude.
Slovenský expremiér se také pozastavil nad tím, že evropské země nemají připravený žádný plán B pro případ, že by došlo k rozpadu Unie. V tom je prý odlišná Velká Británie, kde se o možných „plánech B“ už dlouho veřejně diskutuje. Ján Čarnogurský je členem prestižního Valdajského klubu, na jehož setkáních pravidelně diskutuje i prezident Ruské federace Vladimir Putin.
Fotogalerie: - Leninův rodný Uljanovsk
Vladimir Putin je...Anketa
Bývalý český velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta zdůvodnil, proč dnešní Rusko tolik Západu a Spojeným státům vadí. „Slabé Jelcinovo Rusko, které držely více pohromadě dráty elektrického vedení či plynové a ropné potrubí než autorita prezidenta a ústřední vlády, představovalo z pohledu Západu ideálního partnera. Západ za Jelcina toleroval vše. Korupci, rozkrádání i válku v Čečensku. Zapomnělo se, že Rusko má své životní zájmy. To vše se začalo pozvolna měnit po překvapivém nástupu nového prezidenta Vladimira Putina. Ten nejprve zastavil rozpad státu, postupně obnovil autoritu centrální vlády, konsolidoval ekonomiku a začal naplňovat program návratu největší země světa mezi velmoci,“ shrnul Bašta Putinovy zásluhy o Rusko.
Jaroslav Bašta se ve svém příspěvku na konferenci dotkl i situace na Ukrajině a českých veřejnoprávních médií. Nabídl trochu jiné vysvětlení vyústění demonstrací na kyjevském Majdanu, než se obecně šíří. Podle Bašty totiž režim prezidenta a oligarchy Janukovyče začal ohrožovat i další silné oligarchy a tím si de facto pod sebou podřízl větev. Exvelvyslanec uvedl, že tvrdé jádro Majdanu zaplatili tři další ukrajinští oligarchové, aby odstranili nepohodlného Janukovyče a zajistili si tak relativní bezpečí. Jedním z oněch tří oligarchů měl být i nový prezident Petro Porošenko.
Pokud jde o Rusko, s ním jsme už nyní podle Bašty ve válce. Konkrétné v mediální válce a ve válce je dovoleno vše. „České veřejnoprávní sdělovací prostředky od samého počátku informují o ukrajinské krizi ve válečnickém módu. Rezignovaly na objektivní zpravodajství a přinášejí jen jednostrannou, tupou propagandu,“ obvinil veřejnoprávní média Bašta. A problém podle něho je i právě v tom, že jde o média, která ze svých peněz financujeme my všichni. „Propagandistické žvásty ať platí jejich zadavatel, nikoli ti, kdo je nedobrovolně přijímají. V tomto případě jsou rozhlasové a televizní poplatky nemorální, protože za ně nedostáváme to, co jsme v dobré víře zaplatili,“ řekl natvrdo Jaroslav Bašta.
Politolog Oskar Krejčí rozvedl jednu z Baštových tezí a upřesnil důsledky, které pro Ruskou federaci znamenala vláda Borise Jelcina. „Za druhé světové války ztratil Sovětský svaz 24 procent své průmyslové výroby, za Jelcina přišlo Rusko o 60 procent! Existují i odhady, kolik peněz bylo během transformace vyvezeno z Ruska. Spodní hladina se pohybuje kolem 220 miliard dolarů, ta vrchní hladina mluví o jednom bilionu dolarů,“ sdělil profesor Krejčí.
Dříve podle jeho slov držel svět pohromadě kvůli hrozbě vzájemného zaručeného zničení, k čemuž by v případě jaderného konfliktu nevyhnutelně došlo. „Strategií pro 21. století by měla být vzájemná zaručená závislost,“ konstatoval Oskar Krejčí.
Fotogalerie: - Rozbouřený Charkov
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
