Statistická čísla vzbuzují obavy, aby se Česká republika nedostala kvůli pokračující recesi do podobné situace, jaké čelí celá Evropa. V Evropě se zvyšuje počet nezaměstnaných, především mladých lidí. V Itálii nebo Řecku nepracovali v loňském roce ve věku 25 až 29 let čtyři z deseti. Podle odborníků platí za ekonomickou a finanční krizi právě mladí Evropané. V mnoha západních zemích frustrace mladých vede k demonstracím a násilí v ulicích.
Dopad nezaměstnanosti na mladé je obrovský
Česká republika je na tom zatím mnohem lépe. Ke konci září 2012 bylo evidováno téměř 35 000 absolventů škol a mladistvých, na celkové nezaměstnanosti se podíleli sedmi procenty. Proti čtyřicetiprocentnímu podílu nezaměstnaných do 20 let, s kterým bojovalo v roce 2001 Slovensko, to není tak moc. Ale vyhlídky nejsou nijak růžové, stagnace ekonomiky má dál pokračovat. Problémem navíc je, že dopad nezaměstnanosti na mladé lidi, kteří teprve vstupují na trh práce, je obrovský.
Psali jsme:
Podle renomovaného psychiatra Jana Cimického je horší, když nesežene práci mladý člověk, který po studiu přichází do života s nábojem a energií, než pětačtyřicátník, který o zaměstnání přijde po letech. „Čím déle je totiž mladý člověk nezaměstnaný, tím těžší je pro něj pak přivyknout na každodenní povinnosti,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz „Když se včas nevytvoří podmíněné reflexy, ráno vstát a vydat se do práce, nějakou dobu tam vydržet, poslouchat příkazy, volný čas si užívat až po práci, snažit se vydělat, aby byl soběstačný, tím hůř si pak bude na práci zvykat, pokud ji sežene,“ tvrdí doktor Cimický.
Firmy je nechtějí, protože nemají zkušenosti
Problémem je, že zaměstnavatelé nemají zájem o čerstvé absolventy středního i vyššího vzdělávání, protože jim chybí zkušenosti. Projekty podpořené z prostředků Evropské unie jim mají pomoci chybějící praxi získat. Od prosince 2012 do června 2015 se mohou mladí lidé hlásit do projektu Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání, které budou určeny studentům posledních ročníků středních škol a posledních semestrů vyšších odborných a vysokých škol. „Osvojí si pracovní návyky a získají praktické zkušenosti v oboru, který studují,“ vysvětlil Pavel Kryštof z Fondu dalšího vzdělávání, příspěvkové organizace Ministerstva práce a sociálních věcí. Projekt pomůže nezaměstnaným absolventům škol získat potřebnou praxi a nastartovat jejich pracovní kariéru.
Vysokoškoláci mají při nástupu do práce nižší nároky než dřív
Větší problém mají absolventi středních škol. „U vysokoškoláků je pravděpodobnost nezaměstnanosti nejnižší, vykazují větší flexibilitu, i když je to individuální, záleží na konkrétním oboru, někde také požadují praxi,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz uznávaný sociolog Ivan Gabal. Ale i absolventi vysokých škol nemají uplatnění tak jisté a samozřejmé jako v minulosti. Svědčí o tom fakt, že se jejich nároky a požadavky při vstupu do zaměstnání snižují. „Kleslo vysoké očekávání absolventů vysokých škol na platy a další výhody,“ připustil sociolog.
Psali jsme:
Konkurenceschopnost českých absolventů se snižuje
Ale řada studentů podle něj získává praxi už při vysokoškolském studiu, někteří z nich už pracují nebo absolvují různé stáže a získávají potřebné zkušenosti. Připouští, že české vysoké školství oproti vyspělé západní Evropě pokulhává, pokud jde o výuku cizích jazyků, což snižuje konkurenceschopnost absolventů českých vysokých škol na evropském trhu práce, ale i v zahraničních firmách v Česku.
Výkonnost českého školství stále klesá
Sociolog kritizuje stále se snižující úroveň českého školství, od základních přes střední až po vysoké školy. Nesouhlasí s názorem, že k dalšímu snížení úrovně vzdělávání přispěje nižší úroveň maturitní zkoušky.
„Kvalita vzdělávání nevzniká maturitní zkouškou, ta vzniká ve škole, maturita ji může jen ověřit. Výsledky mezinárodního srovnání ukazují, že v Česku klesá výkonnost středního školství. A nižší výkonnost se projevuje také v tom, že naši absolventi nejsou konkurenceschopní,“ dodává Ivan Gabal. Podle něj jsme vhodnou dobu na reformu vysokého školství promarnili.
„Univerzity budou muset čekat, až se zvýší výkonnost základních a středních škol. Je potřeba modernizovat školství od základního i předškolního vzdělání,“ dodává. A jakou má vzdělání prioritu, je podle něj vidět v hlavním městě podle množství finančních prostředků, které Praha dává do středního školství a do tunelu Blanka.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
