-635071882681128513.JPG&id=12425)
Za muzikálem „Joj, Mama Roma“ stojí v Divadle rozmanitostí známá režisérka Věra Herajtová, která choreograficky vedla jednu z prvních porevolučních velkých muzikálových produkcí „Les Misérables“. Přestože si to umělci nechtějí přiznat, podvědomí funguje i u lidí, kteří se třeba nepovažují za rasově nesnášenlivé, a minimálně podvědomě v nich hryzá obava. „Je pravda, že jsem již zaslechl, že učitelé nechtějí titul objednávat, když jde o romskou tématiku. O to větší je důvod tento titul uvádět!,“ vyjádřil se dramaturg mosteckého divadla Jiří Ondra, který má zcela shodné zkušenosti i z pražského divadla D21, kde rovněž uvedli romskou dramatizaci. „Někteří se báli kontroverze. Že prý v osmé třídě už se objevují malí skinheadi, a podobně. Nakonec jsme třeba někde hráli neplánovaně a nic se nestalo. Je to o předsudcích,“ tvrdí umělec, který působí v Mostě a Praze zároveň. V divadle si tvůrci podle jeho slov nechtěli hrát na romské etnikum.
„Budeme-li vychovávat dle konformních zásad, tak to nemá význam,“ říká dramaturg. Scénický kabaret, který se zrodil v Mostě, přitom podle jeho režisérky Věry Herajtové vůbec ani o žádném vychovávání není. „Té nenávisti je tolik, že rozhodně se tím nechceme v tomto smyslu zabývat. Ani kniha Hany Doskočilové, která mi sloužila jako podklad, nikomu nic nevysvětluje, jak má přemýšlet či podobně,“ říká režisérka, podle níž celému tvůrčímu týmu připadá jejich příprava dané inscenace zcela normální, nepřipadá jim nijak odvážná. „Stejně tak jsme mohli udělat japonskou pohádku. Je to normální divadlo pro děti,“ podotýká s tím, že ona sama má také zkušenost, že jim v Karlových Varech sebrali byt. „My se tady ale uměním nesnažíme napravit to, co potřebuje čas,“ míní.
Demokracie ještě není obousměrná
Jiří Rumpík, ředitel Městského divadla v Mostě, pod nějž takzvané „Rozmáňo“ spadá, to vidí tak, že naše mladá demokracie má ještě opravdu moc boláků, které si neumí vyhojit. „Nedávno jsem byl v Americe a uvědomil jsem si, že tam ještě v sedmdesátých letech černoši jezdili v autobusech na speciálních sedadlech a byli separováni. Za třicet let se společnost hodně proměnila. Dneska víme, že černoši mají plno skvělých osobností. Nosí se černá muzika! Tohle prostě není jednosměrná ulice. Ovšem vybudování té obousměrné nás ještě čeká,“ říká.
V tandemu Herajtová tvořila se šéfem divadla a skladatelem Tomášem Alferim. „Když za mnou s tímto paní režisérka přišla, okamžitě mi hlavou bleskla hudební živelnost, kterou z toho budeme moci s našimi herci vyzískat. Pak teprve jsem o tom přemýšlel v tom smyslu, že to bude jiné – to přišlo až daleko poté. Ale tím, že jsem nad tím z tohoto pohledu začal přemýšlet, se vlastně sám dopouštím jakéhosi třídění lidí. A to nechci, divadlo by mělo být svobodné. Naprosto,“ říká Tomáš Alferi.
Nejde o agitku a kašlalo se na politickou korektnost
Podle režisérky Věry Herajtové je v naší konzumní xenofobní společnosti tolerance až na posledním místě. „Strach je přirozenější než odvaha. Naše inscenace není výšklebem ani oslavnou ódou,“ dodává obratem „Budeme to téma čeřit. Diváci přijdou skutečně jen na divadlo,“ dodává umělecký šéf divadla, podle kterého v žádném případě nejde o agitku. Umělci tak prý doslova kašlali na nějakou politickou korektnost: „Rom se klidně nazve cikánem. Mimochodem třeba v České Kamenici se přišlo podívat na nás dost Romů, s kterými jsem se bavil, a když jsem se ptal, zda se označují Romové či cikáni, tak jeden povídá: ´No, my jsme vlastně cigáni´. Byl to člověk, který byl zrovna inteligentní a dalo se s ním mluvit,“ vzpomíná Tomáš Alferi.
Sami sobě: Naučte se číst a psát
Pedagogové, kteří zvažují se svými třídními kolektivy návštěvu divadla s romským muzikálem, by možná mohli nejprve vzít do ruky knihu Hany Doskočilové „O mamě Romě a romském Pámbíčkovi“, která režisérce sloužila volně jako podklad. „Je to velmi kvalitní kniha. Zaznívají v ní pokroucená romská přikázání, je to vtipné,“ říká. „Ta desatera si neberou žádné servítky. To poslední, kterým se příběh uzavírá, říká: Romové, naučte se číst a psát!“ doplňuje ji Tomáš Alferi.
Po vzoru pořekadla, že nemůže-li Mohamed k hoře, půjde hora za ním, upravili divadelníci propagační strategii. „Chceme, aby muzikál viděly i děti ze znevýhodněných lokalit. Jednáme v Chanově,“ uvedl dramaturg Ondra. Tam se již uskutečnil předpremiérový happening. „Navázali jsme kontakt i s tamním Domem romské kultury. Zahrajeme tam na podzim a zároveň je zase pozveme sem k nám,“ dodal Tomáš Alferi. Divadelníci také s ukázkami jezdí i do ostatních škol.
Setkání s dobrem i zlem
Oficiální premiéra titulu „Joj, mama Roma“ na prknech Divadla rozmanitostí v Mostě se přeložila z června na 21. září od 10 hodin. Druhá premiéra příběhu o toulavých Romech, s nimiž diváci hudebně poputují po jejich cestách za sluncem a svobodou, má být v Praze 6. října v 16 hodin, a to v rámci výměnné dohody s tamním divadlem D21, které pro změnu na sever vyšle romskou tématiku v podobě představení „Prokletá rodina“. Mostecké dílo je určené dětem od osmi let.
Romská tématika se v médiích v posledních dnech probírala zejména ohledně vyostřené situace v severočeském Duchcově. Tamní starostka Jitka Bártová je zastáncem diskuze se všemi stranami. O víkendu se zde koná další setkání s občany, tentokrát svolané dělnickou stranou a sdružením Konexe. „Začínám věřit, že když se chce, lidi se domluví. Nakonec zjistíme, že chceme všichni to stejné. Žít tady v klidu a s pocitem bezpečí,“ vyjádřila se v červnu starostka.
Autoři inscenace, kterou v anotacích označují za „muzikál plný pochopení, lásky i humoru“ a slibují setkání s dobrem i zlem, se strastmi i radostmi, s romským Pámbíčkem, nás seznámí s dvanácti romskými přikázáními. Tvůrci chtějí zahájit rovněž spolupráci s romskými periodiky.
V České republice je romská tradiční kultura podporovaná i finančně, a to například prostřednictvím grantů Ministerstva kultury ČR. Například v Chanově díky němu každoročně podporují festival „Naše písně a tance“. Mostecký profesionální divadelní soubor ovšem připravil inscenaci v rámci své standardní dramaturgie hrazené z prostředků rozpočtu divadla.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
