Představa skupiny, ve které jsou „průměrní“ žáci, děti ze speciálních škol – tedy s poruchami učení, retardované a podobně a občas tu a tam nějaký chlapec či dívka s vysokým intelektem, snad mohla vzniknout jen z hlavy člověka, který se nikdy coby kantor nepostavil před tabuli.
„Obyčejné školy a třídy nejsou připraveny na to, aby do nich začaly chodit třeba retardované děti,“ říká ředitelka speciální mateřské a základní školy v Tachově Lenka Hovězáková. „Je třeba jiný styl výuky a obávám se, že na to nejsou připraveni nejen kantoři, ale i žáci. To samé je to třeba s Romy, kteří chodí spokojeně do speciální školy, mají svůj učební plán, pomalejší režim a respektuje se, že jsou třeba více manuálně zruční. Potřebují delší přípravu, což jim ale běžná třída neumožní.“
Bude to na zbláznění. Pro všechny
„Odborná společenstva s projektem integrovaných škol nesouhlasí,“ říká místopředsedkyně Asociace speciálních pedagogů Lenka Mauleová. „Aby ve třídě vznikly tři skupiny dětí – ty, které jsou mimořádně nadané, tedy nadprůměrní, v pravém, nikoliv přeneseném slova smyslu obyčejní a do třetice ti, jenž vyžadují zvláštní péči. To bude takový pel-mel, že z toho nebude mít radost vůbec nikdo. Nadané, až téměř geniální děti, jsou velmi specifické, jejich nadání je někdy kompenzováno osobitým vyjadřováním nebo postojem k životu. Ti se budou nudit a dráždit učitele. Učitelé zase budou mít práci s těmi, kteří přišli ze speciálních škol – mají různé požadavky na učení, psychické či zdravotní problémy. A pak ta většina, která se nakonec nenaučí nic. Vždycky bude někdo na někoho čekat a nedopadne to dobře.“
„Jsme jedinou zemí v Evropě, která zaručuje vzdělání všem, i mentálně retardovaným, kterých je zhruba tři procenta populace,“ vysvětluje Zdeňka Slupská ze Speciálního pedagogického centra v Plzni. „Na to máme vypracovaný systém speciálních škol. Toho bychom se měli zbavit. Unikátního systému, který k nám jezdí pozorovat odborníci celého světa. Nechápu to.“
Romové nepovažují speciální školy za segregaci
„V době, kdy máme rapidní nedostatek míst v mateřských školách nikdo pořádně nezjišťuje, kolik do nich chodí romských dětí – je to mizivé procento,“ seznamuje nás se situací poslankyně, místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku Milada Emmerová. „Mám dojem, že jejich rodiče o to ani nestojí. Jejich rodina se o děti postará, vždyť v době nezaměstnanosti jsou většinou jejich oba rodiče doma. V mateřské škole by se jejich děti naučily mnohé – češtinu, návyky, které by pak uplatnily v dalším životě a nemusely se je učit třeba v první třídě. Tím se neadaptují postupně a včas na většinový životní styl. Tím hůře se pak sžívají s poměry v povinné škole.“
„Nebudu přece dávat děcko do běžné školy, kde bude třeba terčem posměchu,“ říká jedna z mála romských maminek, která chtěla vystoupit pro ParlamentníListy.cz z anonymity – paní Ferková z Plzeňska. „Malá je sice šikovná, ale co když bude terčem posměchu pro ostatní? Proto ji dám rovnou do praktické školy, kde už jsou její starší sourozenci a navíc tady má dobré zázemí.“
Jak se vám líbí nápad sloučit děti s různým nadáním, schopnostmi i poruchami učení do jedné třídy?Anketa
Je to potvrzení slov poslankyně Emmerové: „Děti – samozřejmě nejen Romské – jsou ve speciálních a praktických školách více opečovávány, neocitávají se na chvostě zájmu a mohou se tak v klidu připravovat třeba na řemeslnické profese, protože to jsou děcka manuálně velmi zručná. Na tom přece není nic špatného. V obyčejné škole na ně není – a ani nebude – více času, takže propadnou frustraci a odkud je přímá cesta k horšímu prospěchu – to tedy minimálně – a pak až ke kriminalitě. Nevidím na speciálních a praktických školách nic segregačního. Nejen pro Romy, ale i další děti ze sociálně ohrožených rodin. Musíme si uvědomit, že všechny děti mají rovné právo na vzdělávání, ale nemají a ani mít nemohou rovné schopnosti!“
Rušení speciálních škol je nedomyšlené
„Rodiče našich žáků jsou se systémem výuky spokojeni a nechtějí nic měnit,“ potvrzuje Lenka Hovězáková. „Tak vlastně nevím, kdo tyhle změny chce. Argument, že nejsou peníze, neobstojí. Bude to ještě dražší a v konečném součtu se to podepíše na snížení kvality výuky a tím pádem i znalostí. Podle předsedkyně Asociace ředitelů základních školy Hany Stýblové je rušení speciálních škol nedomyšlené. „Každý učitel vám řekne, že je na zbláznění, jestliže má ve třídě pár hyperaktivních dětí. K tomu se může přidat nějaké, které má specifickou zdravotní nebo vývojovou vadu – logicky musíte na něj brát ohled. A jestliže nám do tříd přijdou ještě holky a kluci ze speciálek, tak si nedokážu představit, jak kantor bude držet plán výuky. Dostane se ještě do většího stresu, ve kterém budou ale i rodiče a samozřejmě samotní žáci.“
„Jen pro informaci – nepleťme si lehkou mozkovou dysfunkci s lehkou mentální retardací! V prvním případě jde o děti s relativně vysokým intelektem, v druhém právě naopak. Tady už nevystačíte s běžnou učebnicí….“ Co se pak stane, když se – nedej Pán Bůh – objeví ve třídě i vysoce nadané dítě? „V každém městě není privátní škola, kde se učí dětičky prominentů už od první třídy angličtinu,“ říká jeden z rozhořčených učitelů. „ Těm se o takovýchto problémech ani nezdá, protože si rodiče můžou vybírat. Poslal bych je všechny hezky na vesnickou školu, ať si užijí!“
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
