Speciální a praktické školy jsou prý přežitek. Oddělují hlavně romské děti

18.09.2012 18:05 | Zprávy

Snaha současného ministerstva školství společně s Drábkovým ministerstvem práce a sociálních věcí dát do tříd všechny děti bez rozdílu, přidělává vrásky na čele nejen odborným pedagogům, ale i rodičům.

Speciální a praktické školy jsou prý přežitek. Oddělují hlavně romské děti
Foto: rep
Popisek: Romské děti si hrají na hřišti

Představa skupiny, ve které jsou „průměrní“ žáci, děti ze speciálních škol – tedy s poruchami učení, retardované a podobně a občas tu a tam nějaký chlapec či dívka s vysokým intelektem, snad mohla vzniknout jen z hlavy člověka, který se nikdy coby kantor nepostavil před tabuli.

„Obyčejné školy a třídy nejsou připraveny na to, aby do nich začaly chodit třeba retardované děti,“ říká ředitelka speciální mateřské a základní školy v Tachově Lenka Hovězáková. „Je třeba jiný styl výuky a obávám se, že na to nejsou připraveni nejen kantoři, ale i žáci. To samé je to třeba s Romy, kteří chodí spokojeně do speciální školy, mají svůj učební plán, pomalejší režim a respektuje se, že jsou třeba více manuálně zruční. Potřebují delší přípravu, což jim ale běžná třída neumožní.“

Bude to na zbláznění. Pro všechny

„Odborná společenstva s projektem integrovaných škol nesouhlasí,“ říká místopředsedkyně Asociace speciálních pedagogů Lenka Mauleová. „Aby ve třídě vznikly tři skupiny dětí – ty, které jsou mimořádně nadané, tedy nadprůměrní, v pravém, nikoliv přeneseném slova smyslu obyčejní a do třetice ti, jenž vyžadují zvláštní péči. To bude takový pel-mel, že z toho nebude mít radost vůbec nikdo. Nadané, až téměř geniální děti, jsou velmi specifické, jejich nadání je někdy kompenzováno osobitým vyjadřováním nebo postojem k životu. Ti se budou nudit a dráždit učitele. Učitelé zase budou mít práci s těmi, kteří přišli ze speciálních škol – mají různé požadavky na učení, psychické či zdravotní problémy. A pak ta většina, která se nakonec nenaučí nic. Vždycky bude někdo na někoho čekat a nedopadne to dobře.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Václav Fiala

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

NATO

Dobrý den, já si také myslím, že je pro nás členství v NATO zásadní, ale jak se postavíte k požadavku, který je prý už schválen, abysme do společné obrany dávali 5% HDP? A když tak neučiníme, můžeme být vyloučeni nebo co se stane? Děkuji Hrubá

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Od 16 k volbám, už letos, velí EU. A školí. V Německu se jí to tvrdě vrací

9:24 Od 16 k volbám, už letos, velí EU. A školí. V Německu se jí to tvrdě vrací

Povolební rozložení politických sil v Evropském parlamentu (EP) letos mohou rozhodnout hlasy od mlad…