Diskuse kolem zpoplatnění vysokoškolského studia rozdělilo společnost na dva tábory. Jedni jsou pro zavedení zápisného, jelikož věří, že jde o investici do postavení na pracovním trhu a že tento krok povede ke zvýšení prestiže našich univerzit a hodnoty vysokoškolského titulu jako takového. Odpůrci zápisného hovoří například o tom, že v řadě zemí Evropské unie od plošného zpoplatnění vysokoškolského studia upouštějí, protože podle analýz nevedlo ke zvýšení úrovně vysokých škol. Navíc se kritici obávají také toho, že méně solventním uchazečům o studium může zápisné zabránit studovat úplně anebo zkomplikovat budoucnost kvůli splácení bankovních půjček.
Dienstbier: Zpoplatnit studium by mohlo být protiústavní
Senátor a prezidentský kandidát Jiří Dienstbier (ČSSD) dokonce tvrdí, že celá diskuse kolem zpoplatnění studia na vysokých školách je protiústavní.„Česká republika je signatářskou zemí mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a tento pakt zavazuje všechny státy, které ho podepsaly, k tomu, aby zaváděly bezplatné vzdělání na vysokých školách. Toho my jsme dosáhli a podle judikatury našeho Ústavního soudu jednou dosažená úroveň ochrany lidských práv nemůže být snížena. Takže celá diskuse o zavedení školného je v rozporu s ústavou a její zavedení by odporovalo také závazku, který Česká republika převzala,“ uvedl ParlamentnímListům.cz.
Po únorových protestech studentů v rámci takzvaného Týdne neklidu došlo na odstoupení obhájce zpoplatnění studia a ministra školství Josefa Dobeše. Ten proti sobě poštval akademickou obec například výroky o studentech jako parazitech společnosti, na které musí přispívat i prodavačka v Kauflandu, aniž sama má dítě na vysoké škole. Po jeho odchodu se novým ministrem stal Petr Fiala (nestr.), který nyní tvrdí, že zápisné od příštího akademického roku zavedeno nebude.
Fiala: Zápisné už teď nestihneme
„V tuto chvíli si z časových důvodů dovedu opravdu jen velmi obtížně představit, že by bylo možné stihnout zavést zápisné od příštího akademického roku, i proto, že studenti musejí znát podmínky, za nichž studují, s dostatečným předstihem,“ sdělil deníku Právo Fiala s tím, že se otázce zápisného nevyhýbá a jako důležité téma ji od počátku svého úřadování vnímá, nicméně nemá ji za to nejpodstatnější, co by navíc diskusi o jiných problémech VŠ mohlo zastínit.
„Teď je doba na to, abychom se věnovali tomu, co VŠ potřebují mnohem více, a to je změna akreditačního procesu, profilace VŠ, soustředění se na kvalitu, diskuse o kontraktovém financování, a to jsou věci, ke kterým už nyní směřujeme,“ uvedl dále ministr Fiala.
Otázka zápisného tak přijde na pořad jednání nejdříve po sněmovních volbách, tedy na podzim v roce 2014. Stane se z něj zřejmě jedno z ústředních témat předvolební kampaně pro volby do Poslanecké sněmovny, jelikož levicová opozice poplatky na vysokých školách striktně odmítá. Podle ministra Fialy by poplatek měl činit pět až šest tisíc korun ročně. Zda nakonec bude zápisné zavedeno, je v tuto chvíli ve hvězdách. Za předpokladu, že v příštích volbách do snemovních volbách uspěje levice, se dá však očekávat, že vysokoškolští studenti zápisné nezačnou platit ani od roku 2014.
Proč platit na hospodské povaleče?
Redakce proto oslovila několik Olomoučanů s dotazem, zda by zápisné i navzdory pravděpodobnému scénaři uvítali. Například Pavel Grulich, pětadvacetiletý grafik, ParlamentnímListům.cz řekl: „Podle mě by měli za vysokou školu všichni platit. Proč bych měl přispívat svými daněmi na někoho, kdo stejně prosedí většinu času v hospodě, pak se naučí na zkoušky a po nástupu do práce dostane automaticky vyšší plat než ten, kdo nestudoval? Mně taky nikdo finančně nepomáhá,“ prozradil grafik.
Psali jsme:
Hasičům také platíme, i když zrovna nehoříme
Někdejší senátor za ODA a profesor Josef Jařab z katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci však s tímto tvrzením nesouhlasí. „Takto to vidět je přinejmenším velmi omezené. Je přeci řada oblastí, kde přispíváme, ačkoli nejsme přímo odběrateli. Například hasiči - platím na ně a jsem rád, že na ně platím, i když mi právě nehoří dům. Velkým problémem je tady celospolečenská solidarita. Vždyť ačkoli vy nebo vaše děti nemáte vysokou školu, chodíte do školy, k lékaři - a to jsou všechno vysokoškolsky vzdělaní lidé a my můžeme říct, že někteří z nich jsou placeni dost mizerně, ale pracují, protože chtějí sloužit společnosti. Nepodceňujme fakt, že chtějí sloužit společnosti a nabídnout, co se studiem naučili,“ oponuje Jařab.
Šli byste k lékaři, který má jen gympl?
Třicetiletá učitelka jazyků Jana Brázdová k tomuto dodává: „Čím dál častěji se setkávám s názorem, že vysokoškolsky vzdělaní lidé, snad s výjimkou lékařů, ale ani to vždy neplatí, jsou jacísi privilegovaní lidé, kteří by měli být ostatním vděční, že mohli vystudovat. Jakoby byl titul před či za jménem byl nějaký handicap. Já jsem vděčná, že jsem vystudovat mohla, ale bez vysoké školy bych svoje povolání dělat nemohla, byla to nutná cesta, jak mít takové zaměstnání, které mě baví. Tak to má většina absolventů. Jistě, najdou se lidé, kteří šli na vysokou, aby nemuseli několik následujících let do práce, ale těch je málo. Zbytek jen plní podmínku, kterou nastavila společnost. Vy byste šli k lékaři, který má vystudované jen gymnázium?“
Společnost by si měla stanovit priority
Podle Josefa Jařaba by českému vysokému školství prospělo, kdyby každá vysoká škola měla svůj cíl a úkol, a to jak regionální, tak celostátní i mezinárodní. Podle něj je potřeba přikročit k takzvané diverzifikaci, jak je tomu v zahraničí, což znamená rozdělit univerzity podle jejich specializace, například na vědecko-výzkumné. Avšak také tvrdí: „Společnost by si měla stanovit priority. A jednou z těchto priorit je, aby tato společnost byla vzdělaná,“ uzavřel někdejší senátor.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
