Sčítání 2021 začalo tzv. rozhodným okamžikem o půlnoci z 26. na 27. března a skončilo v úterý 11. května 2021. Jednalo se o historicky první online sčítání lidu v naší historii. Počet obyvatel České republiky činil 10 524 167 osob, což bylo o 87,6 tisíc více proti předchozímu sčítání v roce 2011. „Je velmi potěšující, že plných 85 % obyvatel se sečetlo elektronicky a listinné formuláře se tak staly spíše doplňkovou formou. Předčilo to naše původní očekávání. Český statistický úřad také v maximální míře využil data z registrů státní správy, aby respondenty zatížil co nejméně,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Sčítání přitom probíhalo za nepříznivých podmínek pandemie onemocnění covid-19.

Téměř polovina obyvatel (48,2 %) žila ve čtyřech krajích – v Hlavním městě Praze, kraji Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském. Hlavní město Praha se od ostatních krajů odlišuje nejnižším průměrným věkem 41,4 let, nejnižším podílem obyvatel s českým státním občanstvím (86,1 %) a nejvyšším podílem vysokoškolsky vzdělaných (35,9 %). V Karlovarském a Ústeckém kraji byl nejnižší podíl vysokoškoláků a věřících hlásících se k církvi nebo náboženské společnosti a nejvyšší podíl rozvedených a bez náboženské víry. Nejstarší obyvatelé s průměrným věkem 43,8 let žili ve Zlínském kraji. V krajích na Moravě byl patrný vyšší podíl obyvatel moravské národnosti.

Průměrný věk obyvatel dosáhl 42,7 let, přičemž o něco vyšší byl u žen (44,1 let) než u mužů (41,2 let). Od předchozího sčítání v roce 2011 zestárli muži i ženy v průměru o 1,7 let. Mezi sečtenými představovaly děti ve věku 0–14 let 16,1 %, osoby v produktivním věku 63,5 % a senioři ve věku 65 a více let 20,4 %. Zastoupení dětí mladších 15 let dosáhlo nejvyšších hodnot (17,9 %) ve Středočeském kraji a nejnižších (15,3 %) v Hlavním městě Praze a Karlovarském kraji. V produktivním věku (15–64 let) se nacházel nejvyšší podíl obyvatel v Hlavním městě Praze (66,3 %) a nejnižší v Královehradeckém kraji (61,9 %).