„Je to válka, kterou nikdo nechápe.“ uvádí Ludmila Pelich na začátku svého dopisu. Pelich působí jako koordinátorka sociálních služeb v domově pro seniory „Bochumer Haus“ v Doněcku. Ve svém dopise popisuje aktuální dění: „Na střechách domů jsou odstřelovači. Po městě se prohánějí ozbrojenci v kradených vozidlech. Mnoho domů je zcela nebo částečně zničeno bombardováním a to včetně nemocnic. V místě nefunguje žádná infrastruktura. Banky ukončily svou činnost, lékárny, úřady, obchody – vše je zavřené.“

Spolupráce s 6 organizacemi

„Lidé jsou naprosto podráždění, nevěří v nic a nikoho,“ mluví dále o situaci Ludmila Pelich. Zhruba 150 tisíc lidí již bylo přemístěno v rámci Luhanska a Doněcka do bezpečných zón. Tyto oblasti jsou proto silně přelidněné. Lidé, kteří byli nuceni odejít ze svých domovů, nemají dostatek potravin a dalších základních potřeb, jejich psychický stav je také velice špatný. Péče o přesídlené osoby je nyní v rukou nestátních neziskových organizací. S šesti z nich spolupracuje německá DKH a česká Diakonie ČCE – Středisko humanitární a rozvojové pomoci. Jsou to „La Strada“, „Vostok SOS“ a „Child Well-being Fund Ukraine (CWBF)“, „Seamen Relief Fund – ASOL“, „Ukrainian Baptist Union“, „Freundeskreis Bochum-Donezk“. Za několik týdnů budou muset humanitární pracovníci navíc zajistit dostatek teplého oblečení a dalších potřeb, které s sebou přinese nadcházející zimní období.