K letošnímu kulatému 120. výročí konání Národopisné výstavy českoslovanské pořádané na pražském Výstavišti v roce 1895 uspořádalo Národní muzeum výstavu Národopisné ohlédnutí – Česká chalupa dnes. Její název odkazuje na další významnou událost konce 19. století, a to na expozici Česká chalupa na Jubilejní výstavě v roce 1891. Obě tyto akce představovaly ve své době vyvrcholení českého etnografického bádání. Návštěvníci Národopisného muzea – Musaionu tak mohou spatřit mnoho unikátních dobových předmětů včetně šestimetrového dřevěného vyřezávaného kříže s pašijovými výjevy a symboly, který byl součástí právě Národopisné výstavy českoslovanské. Při příležitosti otevření výstavy je na sobotu 25. července připraven také bohatý doprovodný program. Kromě komentovaných prohlídek proběhne akce z cyklu Aspoň na víkend, kde si tentokrát malí i velcí návštěvníci budou moci v centru velkoměsta připomenout, jak se kdysi žilo na venkově a jaké je to trávit léto na chalupě.

Česká chalupa na Jubilejní výstavě v roce 1891 představovala usedlost inspirovanou lidovou architekturou Pojizeří (ale i dalších oblastí) a byla vybavena exponáty ze čtyř atraktivních národopisných oblastí – Chodska, Plzeňska, Blat a Litomyšlska. Národopisná výstava českoslovanská z této expozice vycházela, ale byla mnohem rozsáhlejší – jednalo se o největší národopisnou výstavu pořádanou v českých zemích. Jejím cílem bylo předvést život českého a slovanského lidu. Předcházely jí tři roky přípravných prací v jednotlivých regionech, 170 krajinských výstav a početné národopisné slavnosti. Vybrané exponáty pak byly z regionů poslány do Prahy. Výstava byla zahájena 15. května 1895, v den pouti věnované památce Jana Nepomuckého. „Kolekce etnografických předmětů tvoří nedílnou součást sbírek Národního muzea, která nám umožňuje poznávat naši lidovou kulturu, tradice a zvyky. Na nové výstavě Národopisné ohlédnutí – Česká chalupa dnes budou moci návštěvníci obdivovat unikátní předměty, které před 120 lety položily základ celého Národopisného muzea, říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Mezi nejzajímavější a nejcennější exponáty patřily stavby okopírované přímo z terénu a postavené místními řemeslníky. Postavené kopie lidových staveb byly prvním etnografickým muzeem v přírodě u nás. V Národopisném paláci byly vystavovány nejrůznější předměty, jako například kroje profesionálně nainstalované na skupiny figurín podle oblastí (například svatba z jihočeských Blat, chodské přástky, plzeňské námluvy, manželé z Troubska nebo valašská izba). Během akce byl představen i hudebně folklorní projekt, do té doby v Evropě nevídaný, zahrnující hudbu, písně, tance a zvyky z Čech, Moravy a Slezska.