Metodika použitá v dokumentu NIL pracuje se statistickými daty a snaží se modelově rekonstruovat zásoby či těžby dříví za poslední desetiletí. Lesníci však postupují jiným způsobem. Fyzicky měří každý kus či hráně dříví. Rozdíl v datech NIL a statistikou vykázané těžené hmoty je tedy vysvětlitelný diametrálně odlišnou metodikou měření. „Dobereme se vždy k rozdílným výsledkům, které se od sebe mohou lišit řádově až o desítky procent,“ uvádí generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád. Každá zvolená metodika si s sebou navíc nese určitou statistickou pravděpodobnost chyby ve výsledku. Jde také o to, jakým účelům má daná metodika sloužit. V NIL se zpětně zjišťoval objem vytěžené dřevní hmoty, která již v lese není a nelze ji tedy fyzicky změřit. Jde spíše o modelování pravděpodobného stavu před těžbou, což má ukázat trendy mezi jednotlivými cykly národní inventarizace lesů, jež se opakují po dekádách. „Účelem inventarizací není a nemůže být v desetiletém horizontu přesně zpětně dovodit těžbu dřeva v jednotlivých letech. Takto to nefunguje v žádném státě Evropy, kde se s inventarizací pracuje,“ pokračuje Daniel Szórád. V Německu či ve Švýcarsku má inventarizace lesů delší tradici než v ČR. I přesto jsou tam znatelné rozdíly mezi objemem dříví zjištěným v rámci NIL a skutečně vykázaným. Ve Švýcarsku představuje rozdíl 15 %, v Německu 25% a v Rumunsku 30 %, zatímco prezentovaný rozdíl v ČR činí v průměru 20%. Žádný z těchto států neinterpretuje zjištěné rozdíly jako důsledek krádeží dříví, ale využívá ho pro posuzování trendů mezi jednotlivými cykly inventarizací.