Tentokrát Nejvyšší správní soud posuzoval spor Hnutí Duha Olomouc s Lesy České republiky. Hnutí požádalo o poskytnutí informace o smluvních pokutách, které Lesy České republiky, s.p., udělily od ledna 2013 do října 2015 smluvním partnerům na provádění lesnických činností za to, že nezpracovali včas kůrovcem napadené stromy. Konkrétně hnutí žádalo o přehledy jednotlivých udělených pokut s uvedením údajů, kdy byla pokuta uložena, kterému smluvnímu partnerovi byla udělena, její výši, na které smluvní územní jednotce, důvod jejího udělení, i kolik m³ kůrovcem napadených stromů nebylo nebo bylo pozdě zpracováno a ve kterém porostu. Lesy České republiky odůvodnily odmítnutí tím, že požadované informace nemají k dispozici, protože neexistují v požadovaném členění a struktuře, takže by při sestavování odpovědi musely tuto informaci teprve vytvářet a jednalo by se o informaci novou. Takovou informaci povinný subjekt podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, není povinen poskytnout.

Nejvyšší správní soud potvrdil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, který vycházel z dřívější judikatury Nejvyššího správního soudu, a to zejména z rozsudku ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. 1 As 141/2011, týkajícího se informací o fungování Celní správy ČR, o kterých Celní správa ČR tvrdila, že je nemá, přestože měla povinnost je mít.