V dané věci usiloval Spolek Nízký Jeseník společně se spolkem Naše Křišťanovice o zrušení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou bylo provozování větrných elektráren (dále VTE) povoleno.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stavbu a provozování předmětných VTE, v nichž se elektrická energie vyrábí tak, že samotný provoz takovéto elektrárny produkuje velmi nízké, fakticky téměř nulové emise tzv. skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, za veřejný záměr považovat lze.
„Je samozřejmostí, že stavby sloužící k výrobě větrné energie s sebou nesou nejrůznější negativní důsledky jako každý jiný způsob výroby energie, to však nic nemění na skutečnosti, že využívání výroby energie z obnovitelných zdrojů lze za současného stavu politického a odborného diskursu označit za zájem veřejný. O to více je tento závěr Ministerstva životního prostředí i krajského soudu podepřen tím, že u předmětného záměru je dle realizovaných posouzení – biologické hodnocení či posouzení dle zákona o posuzování vlivů – výstavba VTE v dotčené lokalitě z hlediska fauny zásahem pro populaci druhů a jejich prostředí nevýznamným,“ uvedl k rozsudku soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.
Při posuzování vycházel krajský úřad z podkladů odborníka, který výskyt krkavce v lokalitě dotčené výstavbou VTE potvrdil, poukázal však na jeho výskyt pouze při přeletech a uvedl, že kolize tohoto opeřence se stavbou, kdy by docházelo k jeho usmrcování či zraňování, je možná spíše teoreticky.
K otázce převahy veřejného zájmu na výstavbě a fungování předmětných VTE nad veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny Nejvyšší správní soud odkázal na svůj rozsudek ze dne 19. 12. 2014, sp.zn. 5 As 10/2013, v němž vyhodnotil, že „skutečnost, zda je dána výrazná převaha "jiného" veřejného zájmu nad zájmem ochrany přírody, samozřejmě závisí rovněž na míře dotčení zvláště chráněných živočichů a rostlin danou stavbou a na tom, o jak ohrožené druhy se jedná. Na jednu stranu tak je udržení populace dotčeného druhu v příznivém stavu z hlediska ochrany další samostatnou podmínkou pro povolení výjimky dle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny, na straně druhé však není důvod vyloučit z poměřování jednotlivých konkurujících si veřejných zájmů právě intenzitu dotčení veřejného zájmu na ochraně přírody, tj. konkrétně intenzitu dotčení příslušných zvláště chráněných druhů a jejich biotopů.“
Jelikož byla taková intenzita zásahu na základě podkladů pro rozhodnutí ve všech stupních správního řízení stanovena jako nízká, přičemž provozem této stavby nedojde k významnému negativnímu ovlivnění populace krkavce velkého, veřejný zájem na výrobě energie z obnovitelných zdrojů, jenž přispívá význačnou měrou k ochraně životního prostředí, v daném případě převažuje nad zájmem ochrany přírody a krajiny.
Informace k rozhodnutí ze dne 13. ledna 2017, sp.zn. 2 As 207/2016, celé zde.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
