Vishing neboli podvodné navolávání je „horké“ téma“. Aktuálně evidujeme téměř 600 případů se škodou několika desítek miliónů korun. A tato čísla neustále narůstají.

Online prostředí je jako dělané pro podvodníky, kteří s obětí nemusí jednat tváří v tvář, a mají tak nekonečné možnosti, za koho se můžu vydávat. Využívají různých prostředků, aby docílili důvěryhodnosti a své postupy stále „modernizují“. Kdo by totiž nevěřil bankovnímu úředníkovi nebo policistovi, když od nich elektronicky obdrží oficiálně vzhlížející dokumenty? Nebo korektně vyhlížejícímu zájemci o zboží, které si našel v inzerátu na bazarových portálech? Jak by je mohl okrást někdo, kdo si chce zboží zakoupit? Pro svoji vlastní ochranu je potřeba znát, jak tito pachatelé operují a co od nich lze očekávat. Zkusíme si proto na uvedené otázky odpovědět.

Nechcete-li být šestsetprvním v naší statistice, měli bystě vědět, že telefonní hovory od bankéřů a policistů o napadení účtu jsou vždy PODVOD!

Pachatelé se v rámci vishing podvodů nejčastěji vydávají za bankéře nebo jiné úřední osoby s tím, že užívají reálná jména, která lze běžně dohledat na oficiálních stránkách různých institucí. Před hovorem si často zjistí o dotyčném základní osobní informace, aby nabyli vyšší důvěryhodnosti. Oběti kontaktují s legendou napadení jejich bankovního účtu a naléhají, že je potřeba co nejdříve převést prostředky na zabezpečený účet, aby o své peníze nepřišly. Bankéř tak vyzve svého „klienta“, aby nejprve v hotovosti vybral veškeré své finanční prostředky z běžného, případně i spořícího, účtu, poté aby si online vyžádal předschválený úvěr a hotovost pak vložil do vkladomatu na virtuální měny dle poslaných instrukcí. Peníze mohou vylákat i v rámci chatovacích mobilních aplikací, kdy zasílají obětem velké množství QR kódů, které slouží jako příkaz k transakci.