Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (ZDE) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. – 26. listopadu 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1111 respondentů. Na výzkumu pracovalo 169 tazatelů STEM (PAPI) a 93 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Detailní metodické informace najdete ZDE.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)
do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“
(údaje za listopad 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)
pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!
VOLEBNÍ MODEL
Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Konkrétně vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.
Listopadový model zračí určitý rozpor v kvalitě podpory. Mobilizuje ohrožené a protestní strany a znejišťuje strany umírněné. Předkládaný model předpokládá podprůměrnou volební účast.
Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – listopad 2019 (v %)
Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran
| Strana | VOLBY 2013 | 02/16 | 12/16 | VOLBY 2017 | 02/18 | 04/18 | 10/18 | 11/18 | 01/19 | 04/19 | 06/19 | 10/19 | 11/19 |
| ANO | 18,7 | 29,2 | 29,7 | 29,6 | 32,5 | 32,9 | 33,4 | 35,7 | 31,9 | 34,0 | 32,5 | 33,1 | 34,9 |
| Piráti | 2,7 | 1,9 | 3,3 | 10,8 | 13,3 | 13,5 | 12,6 | 13,1 | 15,7 | 11,1 | 15,6 | 12,2 | 10,9 |
| ODS | 7,7 | 7,7 | 7,5 | 11,3 | 11,0 | 13,7 | 12,9 | 12,4 | 11,0 | 13,2 | 13,1 | 10,5 | 10,6 |
| SPD | 3,6 | 4,7 | 10,6 | 9,5 | 9,0 | 9,6 | 6,9 | 7,7 | 9,8 | 7,9 | 7,5 | 9,1 | |
| STAN | 4,1 | 5,2 | 4,0 | 3,9 | 5,3 | 4,6 | 4,0 | 3,3 | 3,8 | 4,3 | 7,2 | ||
| KSČM | 14,9 | 13,6 | 13,8 | 7,8 | 8,7 | 8,5 | 7,4 | 7,6 | 8,5 | 9,5 | 7,8 | 8,4 | 7,1 |
| ČSSD | 20,5 | 19,7 | 16,3 | 7,3 | 7,1 | 7,0 | 6,7 | 6,6 | 8,3 | 7,8 | 6,4 | 6,5 | 6,4 |
| KDU-ČSL | 6,8 | 6,4 | 6,9 | 5,8 | 5,2 | 5,4 | 6,4 | 5,1 | 6,0 | 4,9 | 5,5 | 5,6 | 5,5 |
| TOP 09 | 12,0 | 6,5 | 5,2 | 5,3 | 4,6 | 3,9 | 2,1 | 4,9 | 3,6 | 3,7 | 3,7 | 4,4 | 3,7 |
| Trikolora | 4,2 | 1,9 | |||||||||||
| SZ | 3,2 | 2,5 | 1,9 | 1,5 | 1,1 | 0,8 | 1,1 | 0,8 | 1,0 | 1,0 | 1,9 | 1,4 | 1,0 |
Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran
Znění otázek:
„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“ (podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)
„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“
(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)
„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel(šla) byste Vy osobně volit?“
(Podíl „ANO“)
Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – listopad 2019 (%)
Hypotetické počty mandátů v listopadu 2019
Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 14 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Všichni ostatní d´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Například Piráti, SPD, ČSSD mají o 2 méně, KDU-ČSL o pět méně.
ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ
- V listopadu 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo osm stran.
- Hnutí ANO vede s velkým náskokem žebříček preferencí. I když výzkum proběhl v období kolem listopadové demonstrace na Letné, ale ještě před rozhodnutím nejvyššího státního zástupce v kauze Čapího hnízda a závěrečnou auditní zprávou EK, stranické preference ANO o něco poklesly, v modelu však naopak ANO získalo. Tento rozpor ukazuje na proces aktivizace a mobilizace mezi příznivci hnutí.
- Podpora Pirátů, kteří jsou na druhém místě, je naopak dosti kolísavá a nepříliš silná. Jejich mladí voliči se o politiku moc nezajímají a ani jejich ochota jít volit není vysoká.
- Těsně na místě třetím je ODS. Její podpora trochu poklesla po založení Trikolory, nyní však už zůstává stabilní.
- Opakovaně také zjišťujeme, že komunisté již nejsou tak „skalní“ stranou, navíc již nejsou jediným adresátem protestních hlasů. ČSSD jeví známky stagnace a útlumu.
- U malých stran je situace nejistá. Zdá se, že vlažná vazba stoupenců malých stran k preferované straně celkově odráží váhání a rozpaky. Změny tu mohou být i dost nahodilé. Výjimkou je KDU-ČSL, jejíž kvalitativní podpora je velmi silná.
- Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 60 %, záporně 22 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 18 % dotázaných.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
