Slavnostního aktu v táborském gymnáziu Pierra de Coubertina se ve středu 10. června vedle jeho dcery Dagmar Junganové účastnil také plukovník Alois Matýzka, náčelník štábu 22. základny vrtulníkového letectva, která je pokračovatelem 311. bombardovací perutě, čestná stráž z 42 mechanizovaného praporu a Ústřední vojenská hudba AČR.
Táborského rodáka, který stál rovněž u zrodu a formování čs. vojenské jednotky v SSSR a celý svůj život zasvětil armádě, si připomněli rovněž zastupitelé města Tábora v čele s místostarostkou Kateřinou Bláhovou, zástupci IZS, členové aeroklubu Tábor a další hosté.
„Karel Mareš zde studoval, odmaturoval a je mi velkou ctí, že právě na naší škole bude mít tento významný rodák z Tábora své pamětní místo," uvedl ve svém projevu Miroslav Vácha, ředitel gymnázia.
Náčelník štábu vrtulníkové základny plukovník Alois Matýzka ujistil rodinné příslušníky Karla Mareše, že základna bude podporovat akce rozvíjející tradice RAF skupiny. „Jsem velice rád, že se i po tolika letech od úmrtí generála Mareše podařilo vzpomínku na tohoto významného pilota zrealizovat,"potvrdil plukovník Matýzka.
brigádní generál Karel Mareš
(nar. 3. 11. 1898 v Táboře, zemřel 10. 6. 1960 )
Československý legionář, do legií vstoupil po zajetí na italské frontě. Po návratu jednotky do vlasti zůstal v armádě nově vzniklého československého státu a sloužil v Jihlavě. Po absolvování pozorovatelského kurzu v ČSVU Cheb byl převelen k leteckému pluku č. 6 v Olomouci, poté absolvoval pilotní výcvik ve VLU Cheb. V letech 1927až 1931 byl velitelem pilotní školy elementární ve VLU Prostějov. Po štacích u pátého a šestého leteckého pluku byl v r. 1936 převelen do VTLÚ Praha, kde zejména testoval nové stroje.
Po 15. březnu 1939 se Karel Mareš zapojil do ilegální odbojové činnosti, po jejím prozrazení musel ale z Protektorátu odejít. Když konečně dorazil do Francie, stačil jen zorganizovat odjezd našich letců do Velké Británie na lodi Apapa. V srpnu 1940 byl jmenován prvním čs. velitelem 311. československé bombardovací perutě. Vykonal celkem 6 operačních letů na cíle v Německu. Zúčastnil se též prvního náletu 311. peruti na Berlín dne 23. 9.1940. V květnu 1941 byl převelen na MNO v Londýně a odtud pak po roce opět převelen do vojenské mise v SSSR, kde vystřídal pplk. Perníkáře. Po odchodu gen. Heliodora Píky pak vykonával funkce velitele této mise až do r. 1946.
Po návratu do osvobozené vlasti byl povýšen do generálské hodnosti, poté byl jmenován velitelem 1. letecké divize a postupně do dalších vysokých funkcí. Po únoru 1948 byl degradován na vojína a vystěhován z pražského bytu. Poté pracoval v dílně na výrobu autodílů v Kosově Hoře, ale později byl přeřazen do nově vzniklého Státního statku a pověřen „vysokou funkcí“ kočího volského potahu, se kterým rozvážel po polích chlévskou mrvu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
